dnes je 21.11.2024

Input:

Elektrické přípojky z hlediska současné legislativy

12.11.2009, , Zdroj: Verlag Dashöfer

V polovině letošního roku došlo ke změně energetického zákona. Kdo podle novely zákona na své náklady zřizuje elektrickou přípojku nízkého napětí? Jakou změnu přinesla novela v definici distribuční soustavy? To a více se dozvíte v tomto Tématu týdne.

Zákon č. 458/2000 Sb., v platném znění, o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), který nabyl účinnost dne 1. ledna 2001, stanovuje provozovateli distribuční soustavy v § 25 odst. 11 (kromě dalšího) připojit k distribuční soustavě každého a umožnit distribuci každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého provozu distribuční soustavy.

Prováděcím právním předpisem stanovující podmínky připojení výroben elektřiny, distribučních soustav a též odběrných míst zákazníků k elektrizační soustavě, včetně podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu je vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě v platném znění.

Napájení elektrických instalací objektů je řešeno připojením k vedení  příslušného provozovatele distribuční soustavy. U objektů charakteru bytových domů jde převážně o přímé připojení řešené kabelovým vedením (smyčkové případně koncové připojení). U objektů jiného charakteru (rodinné domky, rekreační objekty, menší průmyslové provozovny a další) bývá připojení odběrného elektrického zařízení odběratele k rozvodnému zařízení provozovatele příslušné distribuční soustavy řešeno pomocí elektrické přípojky nízkého napětí.

Základní ustanovení pro provedení elektrických přípojek

Ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb. § 45 (energetický zákon, v platném znění) slouží elektrická přípojka nízkého napětí k připojení jedné nemovitosti, v případě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele distribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí. Při připojení odběrného elektrického zařízení pomocí smyčky (smyčkové kabelové připojení) se nejedná o přípojku.

Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.Ve smyslu poslední novely energetického zákona provedené zákonem č. 158/2009 Sb. s platností od 4. července 2009 zřizuje elektrickou přípojku nízkého napětí (§ 45 odst. 2) na své náklady:

     a) v zastavěném území podle zvláštního právního předpisu provozovatel distribuční soustavy;
     b) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu, je-li její délka do 50 m včetně, provozovatel distribuční soustavy;
     c) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu, je-li její délka nad 50 m, žadatel o připojení.

Ostatní elektrické přípojky zřizuje na své náklady žadatel o připojení.

Poznámka:
Zvláštním právním předpisem se ve smyslu výše uvedeného rozumí zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). V tomto zákoně se rozumí:

     - zastavěným územím - území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona, nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (dále jen „intravilán“),
     - nezastavěným územím – pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy,
     - zastavitelnou plochou – plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje.

Dle vyhlášky č. 51/2006 Sb. § 12 se délkou elektrické přípojky rozumí délka nejkratší stavebně a technicky proveditelné trasy přípojky promítnuté do půdorysu mezi místem odbočení z distribuční soustavy a hlavní domovní pojistkovou nebo hlavní domovní kabelovou skříní. Do délky elektrické přípojky se nezapočítává její část vedená vertikálně.

Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob či poškození majetku. Pokud nemá majitel vlastní kvalifikované pracovníky pro tyto úkony, může písemně požádat provozovatele distribuční soustavy, který má dle zákona povinnost elektrickou přípojku za úplatu provozovat, udržovat a opravovat. Elektrická přípojka nízkého napětí musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou a Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy (PPDS), schválenými Energetickým regulačním úřadem. Tato pravidla v příloze 6 stanoví standardy připojení zařízení k distribuční soustavě.

Českou technickou normou řešící navrhování, zřizování a rekonstrukce elektrických přípojek a stanovující podmínky pro připojení přípojek na rozvodné zařízení příslušného provozovatele je ČSN 33 3320 Elektrické přípojky, platná od 1. 6. 1996, doplněná o Změnu 1 z května 1997.

Cílem jak zákona č. 458/2000 Sb., PPDS, tak i ČSN 33 3320, je jednoznačně vymezit vztahy mezi provozovatelem distribuční soustavy – distributorem elektřiny a odběratelem elektřiny – konečným zákazníkem, což z hlediska elektrických přípojek je (kromě jiného) i stanovení místa počátku přípojky – místa připojení, a zejména jejího konce jako hraničního místa mezi přípojkou a připojeným odběrným elektrickým zařízením. Jedná se převážně o místa, v nichž se předává elektrická energie ze zařízení distributora do zařízení  konečného zákazníka.

Vzhledem k tomu, že zákon 458/2000 Sb. vymezuje vlastnická

Nahrávám...
Nahrávám...