22.7.1
Elektrická zařízení
Martin Šturma – Igor Lüftner
Plán údržby musí být tvořen s ohledem na stáří zařízení, četnost jeho používání, průvodní dokumentaci výrobce zařízení, nebezpečí, které jeho provoz vytváří, působení vnějších vlivů, kvalifikaci osob, které jej používají atd. Plán je obvykle tvořen pro roční, případně několikaletou činnost osob pověřených údržbou.
Protokol o určení vnějších vlivů vypracovaný dle ČSN 33 2000-5-51 ed.3+Z1+Z2 a TNI 33 2000-5-51 je základní dokument, který obsahuje základní požadavky na návrh elektrického zařízení včetně vyhotovování základních podkladů a určuje druh prostředí, ve kterém jsou instalace a technická zařízení provozovány. Bez tohoto dokumentu není možné řádně určit termíny revizí EZ a stanovit podmínky pro jejich provozování.
Místní provozní bezpečnostní předpis zaměstnavatele (zkráceně MPBP) se zabývá bezpečnou prací na elektrických zařízeních všech typů, určuje zhodnocení rizik ze samotné činnosti, určuje pracovní postupy, návod na školení obsluh, plány revizí a kontrol, postupy údržby, osoby odpovědné za EZ, používání ochranných pracovních pomůcek a osoby, které smějí na jednotlivých EZ pracovat. MPBP může v některých případech nahradit návod k obsluze. Zpracovává se také pro rozvodny.
Doklady o školení obsluh ve formě prezenční listiny jsou naprosto nejdůležitější součástí provozní dokumentace, poněvadž jednoznačně prokazují způsobilost osob k obsluze.
Jmenování osoby odpovědné za činnosti zajišťující bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení elektrických dle § 8 písm. d) NV č. 190/2022 Sb.
Zprávy o výchozích a pravidelných revizích dle NV č. 190/2022 Sb. a příslušných norem jsou jedny ze stěžejních dokumentů hodnotících bezpečnost VTZ elektrických. Výchozí revizní zpráva se musí archivovat po celou dobu životnosti zařízení a zároveň je vhodné ji vždy předkládat reviznímu technikovi při pravidelné revizi v souboru průvodní dokumentace. Pokud výchozí revizní zprávu nemáte k zařízení, které je staré desítky let, není to dobře, ale revizní technik to nebude považovat za závadu. Nebudete-li ji ale mít k novému zařízení, je to pro revizního technika důvod pochybovat o bezpečnosti samotného zařízení a napíše vám to jako závadu do revizní zprávy. Zpětně však po uvedení do provozu výchozí revize provést nelze. Pravidelné revizní zprávy by měly být uloženy pouze a jen v poslední platné podobě, nic vás nezavazuje mít schovány všechny provozní revize a také je po vás případný inspektor nemůže chtít. Chcete-li si je archivovat například z důvodu evidence závad či protokolů o odstranění závad, dělejte to, ale mimo provozní dokumentaci. Zásadním požadavkem pak je, aby u revizní zprávy, ve které byly konstatovány závady, byl protokol o jejich odstranění, nebude-li tento protokol u revize či zapsáno odstranění závady přímo v revizi, vystavujete se postihu ze strany inspektorů, protože nejste schopni doložit, že jste splnili svou zákonnou povinnost a závady skutečně odstranili.
Podklady pro provedení revize vyhrazených elektrických zařízení a náplň revize jsou vyjmenovány v Příloze č. 2 k NV č. 190/2022 Sb.:
Pro výchozí revize:
a) průvodní, projektovou nebo výkresovou dokumentaci skutečného provedení vyhrazeného elektrického zařízení, technickou zprávu k dokumentaci;
b) protokoly o určení vnějších vlivů, pokud nejsou součástí průvodní dokumentace;
c) výchozí revize těch částí vyhrazeného elektrického zařízení objektu, provozního souboru (dílčího provozního souboru), jež jsou z něho jako celku připraveny postupně k uvedení do provozu;
d) záznamy o prohlídkách a zkouškách provedených na vyhrazeném elektrickém zařízení v průběhu jeho montáže;
e) záznamy o provedených opatřeních, prohlídkách a zkouškách provedených v průběhu rekonstrukce vyhrazeného elektrického zařízení, které nemůže být ze závažných společenských, národohospodářských nebo technologických důvodů bez napětí po celou dobu provádění činností, popřípadě stanovisko pověřené organizace nebo znalce;
f) výpočet rizik pro…
