dnes je 22.11.2024

Input:

Druhy a konstrukce trezorů

11.10.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

5.7.5
Druhy a konstrukce trezorů

KOMOROVÉ TREZORY

Komorové trezory jsou speciální stavební části budov. Řešeny jsou buď samostatně uvnitř objektu, nebo jsou jejich součástí. Budovány jsou většinou současně se stavbou objektu. Jejich bezpečnost podstatně ovlivňuje umístění v rámci dispozice celého stavebního objektu.

Federal Reserve Bank

Pravděpodobně největším úschovným objektem na světě, který má charakter komorového trezoru, je sklepení Federal Reserve Bank na Liberty Street 33 na Manhattanu v New Yorku. Na tuto adresu se banka přestěhovala v roce 1924. Budova, ve které banka sídlí, je vysoká, mohutná stavba, která se v roce 1980 dostala na seznam památek města New York. Bankovní trezor leží 24 metrů pod úrovní ulice a 15 metrů pod úrovní moře. Je v něm uloženo cca 7 000 až 10 500 tun zlata (oficiálně). Trezor střeží 900 policistů, je opatřen zdmi o tloušťce až dva metry a osazen stropem s pancéřem silným jeden metr.

Obr. č. 1: Představa o řešení komorového trezoru Federal Reserve Bank

Samotný trezor je umístěn ve spodním patře třípatrového bunkru. Mohutné zdi kolem trezoru jsou vyrobeny z betonu vyztuženého ocelí. Do samotného trezoru nevedou klasické trezorové dveře, ale je zde pouze 3 metry široký průchod, který se uzavírá pohybem 90 tunového ocelového válce, který se pootočí o 90 stupňů oproti 140tunovému rámu a navíc zapadne dolů do rámu. Takto uzavřený trezor, zajištěný velkými šrouby, je vzduchotěsný a vodotěsný. K otevření trezoru je třeba znát celou kombinaci, jejíž jednotlivé části zná vždy jen některý ze zaměstnanců. Díky časovači je možné otevřít trezor až následující den po jeho odemknutí.

Konstrukce komorového trezoru

Obecně je každý komorový trezor originálem. Podle místa a účelu se liší tloušťka zdí (obvykle jde o desítky centimetrů) i použitý materiál – nejčastěji železobeton vyšších pevnostních tříd, vyztužený hustou sítí, často ze speciálních výztužných prvků (např. nerezových spirál či vrtulí, stočených tyčí s hvězdicovým průřezem). Jsou prezentovány trezory, v jejichž zdech jsou uloženy vodiče vysokého napětí, trubičky naplněné kyselinou nebo éterem a podobně.

Přednost by mělo mít oddělení od okolních stavebních konstrukcí bezpečnostní (kontrolní) uličkou, jejíž optimální šířka je 500 mm. S ohledem na hmotnost je vhodné umístění v nejnižším podlaží. Nevhodné umístění je takové, že konstrukce trezoru tvoří vnější plášť stavebního objektu, nebo hraničí se sousedním stavebním objektem.

Stabilní komorové trezory musí být doplněny speciálně konstrukčně řešenými trezorovými dveřmi, jejichž mechanická průlomová odolnost je shodná s parametry stěn, podlahy a stropu. Vstupní dveře jsou vybaveny jedním nebo více zámky s vysokou bezpečností, závorovým mechanizmem a zárubní. Dveře mívají obvykle tloušťku 200 až 500 mm a jejich hmotnost činí 2 000 a více kilogramů.

Podle konstrukce rozeznáváme komorové trezory monolitické, prefabrikované a kombinované.

Monolitické komorové trezory

Budují se současně se stavbou nového objektu nebo při jeho rekonstrukci. Betonová směs se ukládá do bednění se speciální bezpečnostní výztuží. Používají se výztužné pruty vyšších pevností a speciálních tvarů, tvořící husté, několika vrstvové sítě.

Obr. č. 2: Armatura monolitického komorového trezoru

Kamenivo potřebné pevnosti a tvaru zrn musí mít plynulou křivku zrnitosti a složení čerstvého betonu musí umožňovat bezchybné zaplnění vybedněného prostoru včetně vložených bezpečnostních elementů (bezpečnostních rámů, kotvení apod.). Jako pojivo se používají nejčastěji cementy, méně často asfalty a plasty. Při stavbě je třeba řešit umístění potřebných rozvodů, ovládání vestavěných částí (sejfové schránky, vhozy a další).

Obr. č. 3: Příklad řešení komorového trezoru pro sejfové schránky

Prefabrikovaná bezpečnostní výztuž

Firmy zabývající se výstavbou komorových trezorů používají unifikovaný systém prefabrikované bezpečnostní výztuže stěn, jehož výsledkem je nižší hmotnost a menší potřebná tloušťka bezpečnostní stěny (což je současně podmíněno podstatně vyšší cenou). Používá se svislá orientace nosné konstrukce, která umožňuje i při relativně velmi vysoké hustotě armatury dobré ukládání betonové směsi a její kvalitní zhutnění. Prefabrikace celých bloků bezpečnostní výztuže minimalizuje lhůty montáže na stavbě při zaručené přesnosti a rovnoměrného dodržení úrovně bezpečnosti všech částí konstrukce. Příznivé tloušťky bezpečnostní stěny se zejména projeví u trezorů vyšší bezpečnostní třídy (např. 350 mm pro BT IX až 750 mm pro BT XIII), což má příznivý dopad nejen na využitelnost prostoru, ale též na řešení statiky založení, spotřebu betonové směsi a průběžnou dobu jejího ukládání a menší objem zbytkové vlhkosti betonového monolitu (výhodné při krátkých průběžných lhůtách výstavby).

Panelové komorové trezory

Výstavba panelovým způsobem je alternativou vůči výstavbě z běžných stavebních materiálů, kdy je třeba nahradit mokré procesy a zrychlit výstavbu. Panelový komorový trezor je značně lehčí než monolitický, a je proto vhodný např. při umístění trezoru ve vyšším podlaží, kde je limitujícím faktorem hmotnost.

Obr. č. 4: Komorový trezor panelový

Postup výstavby je třeba dodržet podle konkrétně zpracovaného projektu, který řeší styky konstrukčních prvků a návaznosti částí systému. Obecně spočívá postup v montáži podlahy, stěn a následně stropu z jednotlivých ocelových panelů, které jsou vzájemně spojeny svárem popř. šroubovým spojem. Styky jednotlivých prvků jsou obvykle řešeny labyrintem. Do bočních panelů se vloží a svaří vstupní certifikované trezorové dveře. Kabelový a ventilační prostup musí být odzkoušen a musí vykazovat stejnou odolnost jako ostatní prvky.

Rozměry jednotlivých panelů pro složení stěn vycházejí z rozměrů komorového trezoru a celkového stavebního prostoru, z maximální možné hmotnosti panelů pro montáž (např. bez zvedacích prostředků cca 200 kg), z konkrétní únosnosti objektu, přístupové cesty a manipulačního prostoru.

Kombinované komorové trezory

Při stavbě komorového trezoru je někdy výhodné použít kombinaci předešlých stavebních technologií. Hlavně v případě zvláštních prostorových podmínek při rekonstrukci, kdy je nízká stavební výška prostoru pro osazení komorového trezoru, nebo požadavek na maximalizaci rozměru komorového trezoru v daném prostoru.

Trezorové dveře

Před instalací je třeba připravit stavební přípravnost, kterou zpravidla tvoří

  • stavební otvor – dle typu zárubně a ostění,

  • hotová podlaha (podle typu dveří, min. však závazně vynesený vagris vpravo a vlevo na ostění),

  • předepsaná úprava ostění a přilehlých stěn,

  • přívody pro napájení a kabeláž k elektrozámkům, prvkům EZS.

Trezorové dveře se vyrábějí se dvěma typy zárubní, na zazdění (zabetonování) a na kotvení. Každá má jiné požadavky na instalaci.

Obr. č. 5: Zárubně trezorových dveří

Zárubeň na zabetonování

Jde o profilovaný výrobek (podobný jako u dveří dle stavební normy) s kotevními prvky na zabetonování. Před samotným zabetonováním je třeba vysadit dveřní křídlo z pantů (pozor na distanční podložky) a utěsnit spáry pomocí silikonu z důvodu zamezení pronikání betonové směsi do krytek závor. Zárubeň musí být v určeném stavebním otvoru přesně ustavena do roviny (důležité pro správný chod dveří a zamykacích čepů) a pevně spojena s okolním zdivem pomocí ocelových výztuží navařením. Poté se instaluje bednění, rozepře zárubeň zevnitř proti prohnutí a volný prostor mezi zárubní a pevným zdivem se vybetonujte. Použije se betonová směs o min. pevnosti 30 MPa (C 30/32). Po vyzrání betonu a odbednění se před nasazením dveřního křídla odstraní případné nečistoty v otvorech pro uzamykací čepy. Vyzkouší se volný chod dveří a zamykání. Pokud budou dveře drhnout, je to zpravidla důsledek špatného ustavení. Nelze-li chod doladit distančními podložkami, je třeba další postup konzultovat s výrobcem.

Podle požadovaného stupně zabezpečení lze zalití betonem nahradit obezděním plnou cihlou na vápenocementovou maltu.

Zárubeň na ukotvení

Tato zárubeň je zhotovena obvykle jako celoobvodový svařenec z válcovaného profilu U 80 (jäkl), práh je tvořen plechem o tl. 6 mm. Opatřena je otvory na ukotvení o průměru zpravidla14 mm pro závitové tyče nebo pevnostní kotvy o průměru 12 mm. Zárubeň dveří se osazuje na hotovou podlahu (tj. např. na dlažbě proběhne ocelový práh o výšce 6 mm). Před ukotvením zárubně je třeba vysadit dveřní křídlo (pozor na distanční podložky pantů). Samotná zárubeň se ustaví do roviny (důležité pro správný chod dveří a zamykacích čepů) a označí se nebo přímo vyvrtají otvory do zdi v místech k tomu určených. Při použití chemických kotev minimálně do hloubky 150 mm. Otvory se dobře vyčistí, aplikuje se do nich chemická směs a zasunou se připravené závitové tyče (kotvy). Po vytvrdnutí kotvy se upevní zárubně maticí. Obdobně postupujeme u kotev rozpínavých, kde kontrolujeme hloubku ukotvení a dotahovací moment. Otvory, kde nezajíždějí zamykací čepy, se zaslepují plastovou záslepkou. Po ukotvení se nasadí dveře a vyzkouší se jejich funkce a zamykání. Pokud dveře drhnou, a není je možné doladit distančními podložkami, je třeba se obrátit na výrobce.

Trpká zkušenost

Není nejlepší nápad zkusit zabouchnout trezorové dveře, pokud nevíme, kde jsou klíče a navíc neznáme systém jejich mechanického odemykání.

SKŘÍŇOVÉ TREZORY

Skříňový trezor se skládá z trezorové skříně, trezorových dveří a uzamykacího systému. Na rozdíl od menších osobních trezorů mají masivnější zábranné prvky. Od komorových trezorů se liší svou konstrukcí, jednotlivá strana trezoru má rozměr menší než 1 m.

Ocelový plášť stěny je silný 5 až 10 mm a mezera mezi stěnami je 120 až 150 mm. Starší trezory obsahovaly jako výplň písek či popel. Dnes se obvykle používá beton, v případě požadovaného vyššího stupně ochrany železobeton. Armatura mezi stěnami je případně doplněna péry stočenými do spirály pro ztížení vrtání. Lze také použít směs železobetonu s ocelovými předměty, kousky pneumatik či pryskyřicí (Relastan). Zvyšuje se tím odolnost proti odvrtání, a přitom se snižuje hmotnost trezoru.

Uzamykací systém je bezpečně umístěn uvnitř pancéřovaných dveří trezoru. Zpravidla jde o rafinovaný a komplikovaný systém, který se skládá ze závorového systému a zámku s vysokou bezpečností.

Kotvení skříňových úschovných objektů

Pro splnění požadavku bezpečnosti trezoru pro jednotlivé bezpečnostní třídy musí být trezor pevně přikotven ke stavební konstrukci (stěně nebo k podlaze). K tomuto účelu jsou určeny kotevní otvory v plášti trezoru. Jsou vytvořeny pro pevnostní šrouby průměru 10 až 16 mm dle typu trezoru.

Při výběru kotvícího prvku musí být respektována stavební hmota, ke které bude trezor přikotven. Plné stavební hmoty (např. beton, přírodní kámen, plná cihla), jejichž vlastnostmi jsou vysoká pevnost v tlaku a hustá struktura bez dutin, umožňují dosáhnout vysoké rozpínací síly a nízké upevňovací hloubky kotevního prvku, což zajišťují zátěžové ocelové šroubové rozpínací kotvy, které vynikají rychlou a bezpečnou montáží.

U nehomogenních stavebních hmot (např. dutá cihla, duté bloky z lehkého betonu), jejichž nevýhodou jsou různě velké dutiny a různě vysoká pevnost v tlaku se doporučuje použít vysoce pevnostní chemické kotvení, injektážní technologie bez potřeby rozpínacího tlaku.

Obr. č. 6: Kotvící prvky

Aby byla zaručena funkčnost kotvícího systému, musí být přísně dodrženy předepsané průměry vrtáků a hloubky otvoru. Pro každou rozpínací kotvu existují též předepsané utahovací momenty, které zaručují správnou funkci kotvy. Příliš vysoké momenty přetěžují závit a zvětšují rozpínací tlak na okolní materiál. Při výběru kotvícího prvku je nutné počítat se svěrnou tloušťkou (trezorová stěna) a nenosnou částí podkladu (např. omítka, obklad).

VESTAVĚNÉ TREZORY

Vestavěné trezory lze v zásadě zabudovat do

  • stěny – jedná se o ocelové jednoplášťové schránky, u nichž bezpečnostní výplň nahrazuje kvalitně provedené zdivo;

  • nábytku – trezor je stabilně zabudován do nábytku, čímž znesnadňuje vyhledávání, nevzbuzuje pozornost a neruší interiér. Upevňuje se pomocí kotevních šroubů ke stěně místnosti. Tělo je dvouplášťové, mezi plášti může být umístěna tepelná izolace;

  • podlahy – pancéřový korpus je zabetonován do podlahy, dveře trezoru jsou dvouplášťové, obdélníkového nebo i kruhového tvaru, jsou umístěny pod úrovní podlahy, což znesnadňuje manipulaci s mechanickým nářadím.

Stěnové trezory

Stěnové trezory jsou svým provedením určeny k instalaci do zdi. Jsou osazovány mechanickými zámky, mechanickými kombinačními zámky, popřípadě elektronickými zámky se závorami rozepřenými do tří stran. Zvýšenou pozornost věnují výrobci pancéřovému provedení přední stěny včetně zapuštěného kování. Stěnové trezory se obvykle překrývají kamuflážními předměty (obraz, skříně apod.).

Obr. č. 7: Stěnový trezor a jeho zazdění

Instalace

Aby byly splněny podmínky bezpečnostní a kvality díla (a v neposlední řadě záruky výrobce trezoru), doporučuje se dodržet při instalování ("zazdívání“)

Nahrávám...
Nahrávám...