11.3.5
Daň z převodu nemovitostí
Ing. Miloslav Netušil
NahoruÚvod
Daň z převodu nemovitostí je již od roku 1993 nedílnou součástí zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu
nemovitostí. Tato daň není příliš často novelizována. Daň z převodu
nemovitostí se nachází ve výše citovaném zákoně na různých místech a je často
upravována současně s daní dědickou a darovací.
NahoruPoplatník daně
Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je podle § 8 zákona:
-
převodce (prodávající); nabyvatel je v tomto případě
ručitelem,
-
nabyvatel, jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí
nebo exekuci podle zvláštního právního předpisu, vyvlastnění, vydržení, v
insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku, vydržení nebo ve veřejné dražbě
anebo o nabytí nemovitosti na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, při
zrušení právnické osoby bez likvidace nebo při rozdělení likvidačního zůstatku
při zrušení právnické osoby s likvidací,
-
převodce i nabyvatel, jde-li o výměnu nemovitostí; převodce a
nabyvatel jsou v tomto případě povinni platit daň společně a nerozdílně.
NahoruVlastnictví k nemovitosti a společné jmění manželů
Zákon upravuje v § 8, odst. 2) případy, kdy jde o převod nebo
přechod vlastnictví k nemovitosti ze společného jmění manželů nebo do
společného jmění manželů. V těchto případech je každý z manželů samostatným
poplatníkem a jejich podíly jsou stejné.
V případě podílových spoluvlastníků je každý spoluvlastník
samostatným poplatníkem a platí daň podle velikosti svého podílu.
NahoruPředmět daně z převodu nemovitostí
Předmětem daně z převodu nemovitostí je dle § 9 zákona úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem. Při zrušení a
vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem je předmětem daně z
převodu nemovitostí úplatný převod nebo přechod podílu nebo části podílu, o
který se sníží hodnota podílu převodce, který měl před vypořádáním. Podílem
spoluvlastníka se přitom pro účely daně z převodu nemovitostí rozumí souhrn
hodnot všech jeho podílů na nemovitostech, které jsou předmětem vypořádání.
Předmětem daně z převodu nemovitostí je rovněž úplatný převod vlastnictví k
nemovitostem v případech, kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a převod
vlastnictví k nemovitostem na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva nebo
přechod vlastnictví k nemovitostem v souvislosti s postoupením pohledávky.
NahoruVýměna nemovitostí
Když se mění nemovitosti, pak se považují jejich vzájemné převody za
jeden převod. Daň se tedy vybere z převodu té nemovitosti, z jejíhož převodu je
daň vyšší.
NahoruZáklad daně z převodu nemovitostí
Základem daně z převodu nemovitostí je:
-
cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, platná v den
nabytí nemovitosti, a to i v případě, je-li cena nemovitosti sjednaná dohodou
nižší než cena zjištěná; rozdíl cen nepodléhá dani darovací. Když je ale cena
sjednaná vyšší než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná,
-
v případě vydržení cena zjištěná podle zvláštního právního
předpisu, platná v den sepsání osvědčení o vydržení ve formě notářského zápisu
nebo právní moci rozhodnutí soudu o vydržení,
-
cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, platná v den
nabytí nemovitosti na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí
najaté věci nebo na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva anebo v
souvislosti s postoupením pohledávky,
-
v případě vydražení nemovitosti při výkonu rozhodnutí, při
exekuci nebo ve veřejné dražbě cena dosažená vydražením,
-
cena sjednaná, jde-li o převod nemovitosti z vlastnictví nebo do
vlastnictví územního samosprávného celku,
-
v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví
soudem, náhrada určená soudem nebo podíl na výtěžku z prodeje nemovitosti
určený soudem,
-
v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví
dohodou, rozdíl cen uvedených v písmenu a) před zrušením a vypořádáním
podílového spoluvlastnictví a po zrušení a vypořádání podílového
spoluvlastnictví,
-
v případě vkladu nemovitosti do společnosti s ručením omezeným
nebo do akciové společnosti, hodnota určená posudkem znalce podle obchodního
zákoníku,
-
v případě vyvlastnění výše náhrady za vyvlastnění stanovená v
rozhodnutí úřadu, který provádí vyvlastnění,
-
v případě prodeje nemovitosti mimo dražbu v rámci insolvenčního
řízení při zpeněžení majetkové podstaty v konkurzu nebo při oddlužení cena
dosažená prodejem nemovitosti,
- v případě zvyšování základního kapitálu obchodní společnosti,
nebude-li hodnota nemovitosti určena posudkem znalce, hodnota určená obecně
uznávaným nezávislým odborníkem za využití obecně uznávaných standardů a zásad
oceňování ne déle než 6 měsíců před splacením vkladu nebo reálná hodnota
vykázaná v účetní závěrce za předcházející účetní období před valnou hromadou
…