4.2.5
Budovy, stavby a pozemky
Ing. Bohumil Kuba
NahoruSTAVBY A BUDOVY V PRÁVNÍCH PŘEDPISECH
NahoruVybrané pojmy v právních předpisech
V českém právním řádu nejsou některé pojmy vysvětleny jednoznačně.
Jsou mnohdy uvedeny účelově pouze pro daný právní předpis a vzájemně se
významově neshodují. Příkladem jsou např. pojmy "stavby“ a "pozemky“.
Základní normou je v tomto případě občanský zákoník, který
definuje věci jako movité nebo nemovité. Uvádí, že předmětem občanskoprávních
vztahů mohou být též byty nebo nebytové prostory. Součástí věcí je vše, co k ní
podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc
znehodnotila. Stanovuje výslovně, že nemovitosti jsou "pozemky a stavby
spojené se zemí pevným základem“ a že "stavba není součástí
pozemku“.
Poznámka:
Protože v našem právním řádu není dosud zakotven princip
"superficies solo cedit“ (= součástí pozemku je vše, co na něm vzchází), může
být vlastnictví pozemku a vlastnictví budovy evidováno v katastru nemovitostí
odděleně, tzn. že každá z těchto věcí může být samostatným předmětem právních
vztahů.
Katastrální zákon pojem "stavba“ nahradil pojmem "budova“,
především v souvislosti s evidováním vlastnických a jiných věcných práv k
nemovitostem v katastru nemovitostí. Jen výjimečně používá pojem stavba v
souvislosti s definicí budovy a předmětu katastru, který stanovuje zvláštní
předpis. Označuje "stavební parcelou“ pozemek při číslování ve dvou číselných
řadách, evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří. Jako předmět
katastru není definován"stavební pozemek“ a jeho definice není obsažena
ani v charakteristice druhů pozemků po účely katastru nemovitostí. Jako předmět
katastru uvádí katastrální zákon i "stavby spojené se zemí pevným
základem, o nichž to stanoví zvláštní předpis“.
Stavební zákon uvádí definici
"stavby“, kterou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo
montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení,
použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu
trvání. Stanovuje, že "stavebním pozemkem“ se rozumí pozemek, jehož část nebo
soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím nebo
regulačním plánem a "zastavěným stavebním pozemkem“ pozemek evidovaný v
katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla
pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými
budovami. Stavební zákon rozlišuje jednotlivé druhy staveb.
Zákon o dani z
nemovitostí stanovuje, že předmětem daně z pozemků jsou pozemky
na území České republiky vedené v katastru nemovitostí. Vylučuje z nich však
pozemky v rozsahu půdorysu staveb, za které považuje např. stavby sloužící
veřejné dopravě, jako jsou stavby dálnic, silnic, místních komunikací,
veřejných účelových komunikací atd.
Zákon o oceňování majetku definuje pozemní stavby jako
budovy, kterými se rozumí stavby prostorově soustředěné a navenek převážně
uzavřené obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi s jedním nebo více
ohraničenými prostory. Do "staveb“ zařazuje i venkovní úpravy, vodní nádrže,
rybníky apod. Poměrně široce člení pozemky, zejména definuje "stavební pozemky“
ve vztahu k údajům katastru nemovitostí a uvádí i oceňování stavebního
pozemku.
Zákon o vlastnictví bytů obsahuje podrobnou definici budovy a
domu s byty a nebytovými prostory. Definuje i "zastavěný pozemek“, kterým je
pozemek zastavěný bytovým domem, ohraničený obvodem bytového domu.
Z uvedeného výčtu různých definic staveb a pozemků se ukazuje, že
pro obecné využití údajů o "stavbách a pozemcích“ pro účely různých zákonů
vyhovují údaje katastru nemovitostí, které jsou mj. základem řešení a evidování
vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a přispívají k právnímu
pořádku ve státě.
NahoruBUDOVY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ
NahoruBudovy v katastru
V katastru nemovitostí se evidují budovy spojené se zemí pevným
základem, kterým se:
-
přiděluje popisné nebo evidenční číslo,
-
popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a které nejsou
příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele.
Budovou se rozumí nadzemní stavba, která je prostorově soustředěna a
navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. V katastru
nemovitostí se evidují též rozestavěné budovy, které jsou alespoň v
takovém stupni rozestavěnosti, že je již patrné stavebně technické a funkční
uspořádání prvního nadzemního podlaží, pokud jim dosud nebylo přiděleno číslo
popisné nebo evidenční, a budovy, kterým se číslo popisné nebo evidenční
nepřiděluje, pokud dosud nebylo započato s jejich užíváním. Protože se však
definice prvního nadzemního podlaží v různých předpisech poněkud liší, je
nezbytné, aby celý vnější obvod stavby budovy byl již dostatečně nad terénem,
aby jeho průmět mohl být zobrazen do roviny katastrální mapy a označen číslem
stavební parcely. Rozestavěné budovy jsou jako předmět katastru nemovitostí
zařazeny proto, aby peněžní ústavy mohly poskytovat hypoteční úvěry na jejich
výstavbu či pořízení. Splacení úvěru je zajištěno zástavním právem k těmto
nemovitostem.
Budovy se evidují prostřednictvím pozemků, na nichž jsou postaveny,
s uvedením čísla popisného nebo čísla evidenčního, popř. s vyznačením způsobu
jejich využití, pokud se jim číslo popisné ani evidenční nepřiděluje. U budov s
číslem popisným nebo evidenčním se eviduje příslušnost budovy k části obce.
Budova může být evidována pouze na parcele:
-
s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří bez vyznačení
způsobu využití pozemku,
-
s druhem pozemku lesní pozemek se způsobem využití skleník –
pařeniště a les s budovou,
-
s druhem pozemku vodní plocha se způsobem využití vodní plocha s
budovou,
-
zemědělského pozemku se způsobem využití skleník– pařeniště.
Budovy se zobrazují v katastrální mapě průnikem vnějšího obvodu s
terénem nebo u netypických budov svislým průmětem vnějšího obvodu na terén.
DALŠÍ PRVKY POLOHOPISU, DROBNÉ STAVBY, PODZEMNÍ
STAVBY
NahoruDalší prvky polohopisu
Budovy seskupené na pozemku téhož vlastníka, které jsou
příslušenstvím jiné budovy evidované na téže parcele nebo jsou součástí vodního
díla evidovaného v katastru nemovitostí (s výjimkou drobných staveb), musí být
geometricky a polohově určené a zobrazují se pouze v katastrální mapě jako tzv.
další prvky polohopisu. Jedná se např. o objekty uvnitř továren, skladových
center, hospodářské budovy u zemědělské usedlosti apod.
Mezi další prvky polohopisu (nejsou evidovány v souboru popisných
informací katastru nemovitostí a zobrazují se pouze v souboru geodetických
informací – v katastrální mapě), na které se nevyhotovuje geometrický plán, ale
pro jejich kolaudaci je nutné jejich geodetické zaměření, náleží:
-
osa kolejí železniční tratě mimo železniční stanici a průmyslové
závody,
-
hrana koruny a střední dělicí pás silniční komunikace,
-
most,
-
propustek a tunel v násypovém tělese komunikace, pokud jimi
prochází vodní tok nebo pozemní komunikace, která je evidovaná jako
parcela,
-
osa koryta vodního toku s šířkou koryta menší než 2 m,
-
nadzemní vedení…