Je-li regulační plán pořízený na žádost, platí tři roky ode dne nabytí jeho účinnosti, pokud přímo v něm není stanovena delší lhůta. Nebyla-li v tříleté nebo plánem stanovené lhůtě podána žádost o stavební povolení a nebylo-li v této lhůtě započato s využitím území, regulační plán pozbývá platnosti.
Dne 30. 6. 2024 skončilo přechodné období a od 1. 7. 2024 platí v plné účinnosti zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále v textu uváděn jako nový stavební zákon). Jednou z koncepčních změn na úseku územního plánování je sjednocení procesu pořizování pro všechny typy územně plánovací dokumentace, tedy pro územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán, a současně je proces pořizování přímo spjat s nově zřízeným Informačním systémem veřejné správy – národním geoportálem územního plánování, který povede Ministerstvo pro místní rozvoj (dále v textu uváděno jako ministerstvo). V národním geoportále je povinen příslušný pořizovatel mimo jiné zveřejňovat zadání územně plánovací dokumentace, zprávu o uplatňování územně plánovací dokumentace a vydanou územně plánovací dokumentaci. Nový stavební zákon taky zavádí novou povinnost v národním geoportále zveřejňovat rozhodnutí o zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části, a to jak soudem, tak nadřízeným orgánem v rámci přezkumného řízení, což lze brát s povděkem, neboť zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále v textu uváděn jako zákon č. 183/2006 Sb.), tuto povinnost neukládal a ani evidence územně plánovací činnosti neumožňovala takové údaje o územně plánovací dokumentaci zaznamenávat. V praxi tak bylo někdy složité zjistit, zda ke zrušení územně plánovací dokumentace došlo, příp. v jakém rozsahu (pokud nebyla zrušena celá).
Nově taky nový stavební zákon definuje zástupce pořizovatele (v současné praxi se používá neoficiální pojem „létající pořizovatel“). Zástupce pořizovatele je osoba splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, které bylo uděleno oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti ministerstvem. Prostřednictvím zástupce pořizovatele může obecní úřad na základě potvrzení krajského úřadu pořizovat územní plán, regulační plán, územní studie, územní opatření (o asanaci území a o stavební uzávěře) a vkládat data do národního geoportálu. Jaké požadavky musí zástupce pořizovatele splňovat jasně nový stavební zákon stanovuje v § 50 a § 51. Seznam zástupců pořizovatele vede ministerstvo a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup v národním geoportále. Oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti se uděluje zástupci pořizovatele na dobu 5 let, lze ho prodloužit o dalších 5 let, a to i opakovaně.
Územně plánovací dokumentace se pořád vydává formou opatření obecné povahy, i když se v průběhu legislativního procesu tvorby nového stavebního zákona zvažoval návrat k obecně závazné vyhlášce. Územně plánovací dokumentace také zůstává závazná pro rozhodování v území (narozdíl od politiky územního rozvoje) a další změny v území. Významnou novinkou oproti zákonu č. 183/2006 Sb. pak je to, že drobné stavby, které nové stavební zákon stanovuje jako tzv. bezrežimové, tedy jako stavby, které nevyžadují vydání povolení záměru, lze realizovat pouze v souladu s územně plánovací dokumentací. Nový stavební zákon také zavádí pojem nadřazená a navazující územně plánovací dokumentace a stanovuje, že je-li to účelné, navazující územně plánovací dokumentace zpřesňuje rozsah ploch a koridorů vymezených v nadřazené územně plánovací dokumentaci, přičemž zpřesněním se rozumí vymezení ploch a koridorů v území zahrnutém do plochy nebo koridoru vymezeného v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Zpřesněním plochy nebo koridoru se upřesňuje také území, k němuž se vztahují podmínky stanovené v nadřazené územně plánovací dokumentaci pro zpřesňovanou plochu nebo koridor.
Dále je potřeba zmínit obsahové změny jednotlivých typů územně plánovací dokumentace. Územní rozvojový plán vymezuje zastavitelné plochy, transformační plochy, plochy a koridory pro záměry mezinárodního nebo celostátního významu, nebo přesahující svým významem území jednoho kraje, které nejsou vymezeny v politice územního rozvoje a o kterých tak rozhodne vláda. Pro tyto plochy a koridory stanovuje účel jejich vymezení, popřípadě podmínky pro rozhodování v území. Dále vymezuje územní systém ekologické stability nadregionálního významu, může vymezit plochu nebo koridor územní rezervy a k podrobnějšímu prověření navrženého řešení může ve vybraných plochách nebo koridorech uložit pořízení územní studie.
Zásady územního rozvoje nově obsahují koncepci sídelní struktury kraje (se zohledněním koncepce sídelní struktury státu obsažené v politice územního rozvoje) a vymezují plochy pro těžbu nerostů včetně stanovení jejich účelu a požadavků na jejich využití. V případě požadavků na koordinaci územně plánovací činnosti obcí je nutno přihlédnout ke stanovené sídelní struktuře a obnovitelným a druhotným zdrojům energie. Současně nový stavební zákon ruší možnost v zásadách územního rozvoje vymezit plochu nebo koridor, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu (jednalo se o kompetenci v praxi neužívanou). Mění se také měřítko vydávaných výkresů – nově jsou vydávány v podrobnějším měřítku 1 : 50 000 (pouze v odůvodněných případech v měřítku 1 : 100 000).
Územní plán nově stanoví systém veřejných prostranství, vymezí a stanoví podmínky pro zelenou infrastrukturu a ochranu před suchem a stanoví také základní podmínky ochrany charakteru území. Územní plán může nově (je-li to účelné) členit území podle převažujícího charakteru (zástavby) na lokality, vymezovat plochy a koridory, ve kterých je rozhodování v území podmíněno realizací architektonické nebo urbanistické soutěže, vymezovat architektonicky významné stavby nebo urbanisticky významné celky a vymezovat plochu nebo koridor, v němž je rozhodování v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy (stanovená lhůta pro její uzavření nesmí být delší než 6 let od nabytí účinnosti územního plánu). Institut dohody o parcelaci byl z nového stavebního zákona vypuštěn, tzn. že územní plán už nemůže vymezovat plochu nebo koridor, v němž je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením smlouvy s vlastníky pozemků a staveb, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací. Územní plán stále může ve vybraných plochách nebo koridorech uložit povinnost pořízení územní studie nebo vydání regulačního plánu, v tom případě ale lhůta pro vložení územní studie do národního geoportálu nebo pro nabytí účinnosti regulačního plánu nesmí být delší než 6 let od nabytí účinnosti onoho územního plánu (marným uplynutím lhůty pozbývá taková podmínka platnosti).
V případě regulačního plánu je potřeba zmínit, že nový stavební zákon už nerozlišuje regulační plán pořizovaný z podnětu a na žádost. S ohledem na změnu povolování záměrů (nový stavební zákon pracuje pouze s jedním základním typem povolení – povolením záměru, narozdíl od dvoustupňového systému stanoveném zákonem č. 183/2006 Sb. – umisťování a povolování staveb) už regulační plán nestanovuje, která územní rozhodnutí nahrazuje (protože jím nelze nahradit územní rozhodnutí, které se již nevydává). Nově regulační plán stanovuje podrobné podmínky pro ochranu krajinného rázu a podmínky pro zelenou infrastrukturu. Regulační plán nově připouští možnost vymezit záměr, pro který je podmínkou pro rozhodování v území uzavření plánovací smlouvy (lhůta pro její uzavření je max. 4 roky) a pro který je podmínkou provedení architektonické nebo urbanistické soutěže, a stanovit architektonicky nebo urbanisticky významné stavby.
Územní rezervy se kromě toho, že se neposuzují z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území, na životní prostředí, ani na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, nově výslovně neposuzují ani z hlediska předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.
Proces pořizování územně plánovací dokumentace
Jak už bylo uvedeno, nový stavební zákon sjednocuje proces pořizování všech typů územně plánovací dokumentace a už ani nerozlišuje tzv. klasický a zkrácený postup pořizování.
Prvním krokem v procesu pořizování je rozhodnutí o pořízení územně plánovací dokumentace, které musí učinit příslušný schvalující orgán, a to z vlastního podnětu nebo podnětu podle § 109 odst. 1 nového stavebního zákona, jedná-li se o regulační plán nebo změnu územně plánovací dokumentace, tedy z podnětu:
- oprávněného investora;
- ministerstva, jiného ústředního orgánu státní správy nebo rady kraje v případě územního rozvojového plánu, není-li změna podmíněna změnou politiky územního rozvoje;
- orgánu veřejné správy v případě zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu;
- organizace podle horního zákona v případě zásad územního rozvoje;
- občana obce nebo osoby, která má vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemku nebo stavbě na území obce v případě územního plánu nebo regulačního plánu.
Následuje zpracování návrhu zadání – ten zpracuje pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem na základě rozhodnutí schvalujícího orgánu a územně plánovacích podkladů, příp. lze využít i doplňující průzkumy a rozbory. V návrhu zadání se stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územně plánovací dokumentace. V případě regulačního a územního plánu pro vymezenou část území hlavního města Prahy se vymezí řešené území.
Zpracovaný návrh zadání pořizovatel bezodkladně zveřejní v národním geoportále a toto zveřejnění oznámí veřejnou vyhláškou. Jednotlivě se zveřejnění návrhu zadání oznámí dotčeným orgánům a dále také v případě zásad územního rozvoje ministerstvu a dotčeným obcím (územním samosprávným celkům v řešeném území a s řešeným územím přímo sousedícím), v případě územního plánu nadřízenému orgánu územního plánování a územním samosprávným celkům s řešeným územím přímo sousedícím. Územní samosprávný celek, pro který má být územně plánovací dokumentace pořizována, zveřejní návrh zadání na své úřední desce (v případě územního rozvojového plánu zveřejní návrh zadaní na své úřední desce ministerstvo). Pořizovatel současně zašle bezodkladně návrh zadání (s výjimkou regulačního plánu) orgánu SEA a orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody do 20 dnů doručí pořizovateli a orgánu SEA stanovisko, ve kterém uvede, zda je možné vyloučit významný vliv na lokality soustavy Natura 2000. Orgán SEA uplatní u pořizovatele do 30 dnů stanovisko, ve kterém uvede v případě:
- územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí;
- změny územního rozvojového plánu, změny zásad územního rozvoje a územního plánu a jeho změny, zda má být jejich návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Vyplyne-li ze stanoviska orgánu SEA, že návrh má být posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, doplní pořizovatel tento požadavek do návrhu zadání. Ke zveřejněnému návrhu zadání můžou pořizovateli písemně doručit ve lhůtě do 30 dnů ode dne oznámení dotčené orgány a nadřízený orgán vyjádření, každý pak podněty.
Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem upraví návrh zadání na základě výsledků projednání a předloží jej ke schválení schvalujícímu orgánu, přičemž ten v odůvodněných případech nebo z podnětu dotčeného orgánu uloží v zadání zpracování variantního řešení návrhu územně plánovací dokumentace. V případě, že schvalující orgán s předloženým návrhem zadání nesouhlasí, vrátí ho pořizovateli se svými pokyny k úpravě a novému projednání nebo návrh zamítne. Schválené zadání je pořizovatel povinen do 7 dnů od jeho obdržení od schvalujícího orgánu zveřejnit v národním geoportále.
Schválené zadání předá pořizovatel bezodkladně projektantovi, který zajistí zpracování návrhu územně plánovací dokumentace. V případě, že je vyžadováno zpracování vyhodnocení vlivů, zajistí jeho zpracování pořizovatel. Následně pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem bez zbytečného odkladu vyhodnotí zpracovaný návrh a vyhodnocení vlivů zejména z hlediska úplnosti, souladu s požadavky nového stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, souladu se zadáním a souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Pokud dospějí k závěru, že návrh tyto požadavky nesplňuje, zpracují společně pokyny k jeho dopracování, které předají do 7 dnů projektantovi a stanoví mu k jejich zapracování přiměřenou lhůtu. V případě, že návrh požadavky splňuje, pořizovatel do 7 dnů zveřejní návrh a vyhodnocení vlivů v národním geoportále a vystaví je k nahlédnutí. Současně oznámí místo a dobu konání společného jednání a veřejnou vyhláškou oznámí místo a dobu konání veřejného projednání a místa, kde je možné do návrhu a vyhodnocení vlivů nahlédnout. Konání společného jednání pořizovatel oznámí jednotlivě dotčeným orgánům a v případě:
- územního rozvojového plánu také krajům;
- zásad územního rozvoje ministerstvu, sousedním krajům a dotčeným obcím;
- územního plánu obci, pro kterou je pořizován, krajskému úřadu, Ministerstvu obrany (je-li zpracováván pro obec sousedící s vojenským újezdem) a sousedním obcím;
- regulačního plánu obci, pro kterou je pořizován.
Společné jednání se může konat nejdříve 15 dnů, nejpozději však 30 dnů od jeho oznámení. Dotčené orgány mohou do 15 dnů ode dne konání společného jednání uplatnit svá stanoviska, další orgány a osoby, kterým bylo konání společného jednání oznámeno jednotlivě, pak ve stejné lhůtě připomínky. Ke stanoviskům a připomínkám uplatněným po lhůtě nebo ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto v nadřazené územně plánovací dokumentaci, se nepřihlíží.
V případě, že je ve vyhodnocení vlivů zjištěn významný negativní vliv na území sousedního státu, pořizovatel prostřednictvím Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zahraničních věcí zašle návrh a vyhodnocení vlivů příslušnému orgánu sousedního státu a nabídne mu konzultace. Projeví-li příslušný orgán o konzultaci zájem, pořizovatel přizve k účasti na přeshraniční konzultaci také Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zahraničních věcí, určeného zastupitele a ministerstvo.
Veřejné projednání, kterým se rozumí prezentace návrhu územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů veřejnosti se zajištěním odborného výklad a umožnění pokládání dotazů veřejnosti, které zajistí pořizovatel ve spolupráci s projektantem, nařizuje pořizovatel po dohodě s určeným zastupitelem. Pořizovatel může, jestliže to shledá účelné, nařídit více veřejných projednání (pro počítání lhůt je rozhodný den konání posledního) nebo jeho konání formou dálkového přístupu. Veřejné projednání se může konat nejpozději 30. den ode dne doručení veřejné vyhlášky. Z jeho průběhu je pořizovatel povinen pořídit písemný záznam. K návrhu a vyhodnocení vlivů může každý písemně uplatnit připomínky (obsahující kromě obecných náležitostí podle správního řádu také odůvodnění a vymezení území dotčeného připomínkou), a to nejpozději do 15 dnů ode dne veřejného projednání. Opět platí, že k později uplatněným připomínkám nebo připomínkám uplatněných ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto v nadřazené územně plánovací dokumentaci, se nepřihlíží. V případě, že je návrh zpracován ve variantách, uplatňují se připomínky ke každé variantě samostatně. Novinkou pak je, že proti návrhu nelze podat námitky podle části šesté správního řádu (z tohoto důvodu byl také zrušen institut zástupce veřejnosti, neboť s ohledem na možnost uplatňovat pouze připomínky, pozbyl smyslu).
Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem následně vyhodnotí výsledky projednání, tedy vyhodnotí uplatněná stanoviska a zajistí řešení případných rozporů a s ohledem na cíle a úkoly územního plánování zpracuje návrh vyhodnocení připomínek včetně odůvodnění, je-li navrženo připomínce nevyhovět nebo vyhovět pouze částečně. Nový stavební zákon pak výslovně uvádí, že věcně související připomínky lze vyhodnotit společně. Zpracovaný návrh vyhodnocení připomínek pak nesmí být v rozporu s právními předpisy, se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů a s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací. Na základě vyhodnocení výsledků projednání pořizovatel v součinnosti s projektantem a určeným zastupitelem navrhne s ohledem na cíle a úkoly územního plánování výběr nejvhodnější varianty (obsahuje-li návrh varianty řešení). Poté pořizovatel bezodkladně zašle zpracovaný návrh vyhodnocení připomínek a návrh výběru nejvhodnější varianty dotčeným orgánům a vyzve je, aby k těmto návrhům ve lhůtě 30 dnů uplatnily stanoviska (neuplatní-li stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy souhlasí). Stanoviska uplatněná dotčenými orgány k zaslaným návrhům pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem vyhodnotí, a je-li to nezbytné, zajistí řešení případných rozporů.
Novinkou v procesu pořizování územně plánovací dokumentace je informování zastupitelstva. Určený zastupitel může předložit návrh výběru nejvhodnější varianty a návrh vyhodnocení připomínek zastupitelstvu k projednání. To je pak povinno tyto návrhy ve lhůtě 60 dnů projednat – neprojedná-li je zastupitelstvo ve stanovené lhůtě, platí, že s nimi souhlasí. V případě, že s předloženými návrhy nesouhlasí, vrátí je určenému zastupiteli se svými pokyny (které nesmí být v rozporu s právními předpisy, se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů a s nadřazenou územně plánovací dokumentací) k úpravě, v opačném případě je vezme na vědomí. Určený zastupitel pak pokyny k úpravě bezodkladně předá pořizovateli – ten v součinnosti s určeným zastupitelem zajistí úpravu návrhů.
Pokud se zpracovává vyhodnocení vlivů, pořizovatel bezodkladně zašle návrh vyhodnocení připomínek, výsledky konzultací a návrh vyhodnocení uplatněných stanovisek, popřípadě výsledky řešení rozporů a návrh výběru nejvhodnější varianty příslušnému orgánu jako podklad pro vydání stanoviska SEA. Ten uplatní do 30 dnů od obdržení podkladů své stanovisko – je potřeba upozornit, že v případě stanoviska SEA se nejedná o stanovisko závazné pro pořizování. Lhůtu pro vydání stanoviska lze ze závažných důvodů usnesením, které se pouze poznamenává do spisu, prodloužit, nejdéle však o 30 dnů, a pouze v případě, že nejde o změnu územního plánu. O prodloužení lhůty se bezodkladně vyrozumí pořizovatel. Neuplatní-li orgán SEA stanovisko ve lhůtě, je možné územně plánovací dokumentaci vydat i bez jeho stanoviska – pořizovatel v takovém případě zohlední závěry vyhodnocení vlivů, připomínky a výsledky konzultací. Pokud z posouzení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 vyplyne významný negativní vliv na jejich předmět ochrany nebo celistvost, který nebyl předmětem posouzení nadřazené územně plánovací dokumentace, postupuje se podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny – kompenzační opatření uvede příslušný orgán ochrany přírody ve svém stanovisku.
Současně pořizovatel zásad územního rozvoje a územního plánu zašle návrh vyhodnocení připomínek, výsledky konzultací a návrh vyhodnocení stanovisek, popřípadě výsledky řešení rozporů a návrh výběru nejvhodnější varianty nadřízenému orgánu, který je příslušný k vydání stanoviska z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy a souladu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací. Stanovisko nadřízeného orgánu musí být vydáno ve lhůtě 30 dnů od obdržení podkladů. Také zde platí, že lhůtu lze ze závažných důvodů usnesením, které se pouze poznamenává do spisu, prodloužit, nejdéle však o 30 dnů – o prodloužení lhůty se pořizovatel bezodkladně vyrozumí. Neuplatní-li nadřízený orgán stanovisko ve lhůtě, je možné zásady územního rozvoje nebo územní plán vydat i bez jeho stanoviska. Pokud nadřízený orgán upozorní pořizovatele na nedostatky, lze návrh předložit schvalujícímu orgánu až na základě potvrzení o jejich odstranění.
Následně pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem vypracuje pokyny pro…
