V listině, kterou navrhovatel předkládá s návrhem na vklad do katastru, s ohlášením k záznamu práva nebo k zápisu změny jiných údajů v katastru musí být pozemky, budovy, byty a nebytové prostory uvedeny způsobem vylučující záměnu.
Katastr nemovitostí je veřejným seznamem, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech vymezených zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále v textu uváděn jako katastrální zákon), zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem.
Co je předmětem evidence katastru je stanoveno v § 3 katastrálního zákona. Jedná se o:
- pozemky v podobě parcel,
- budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby,
- budovy, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na pozemku a nejde o drobné stavby,
- jednotky vymezené podle občanského zákoníku, tedy nemovité věci zahrnující byt, popřípadě nebytový prostor jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné (§ 1159 zákona č. 89/2012 Sb.),
- jednotky vymezené podle zákona č. 2/2001 Sb., úplné znění zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům (zákon o vlastnictví bytů), kterými se rozumí byty nebo nebytové prostory nebo rozestavěné byty nebo rozestavěné nebytové prostory jako vymezené části domů,
- právo stavby,
- nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis, např. vybrané stavby vodních děl včetně ochranného pásma (§ 20 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů).
Stavební parcela
Stavební parcelou se podle § 2 c) katastrálního zákona rozumí pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří.
Pozemková parcela
Pozemkovou parcelou se podle § 2 písm. d) téhož zákona rozumí pozemek, který není stavební parcelou, tzn. že se jedná o pozemek evidovaný s jiným druhem pozemku než zastavěná plocha a nádvoří.
Druhy pozemků
Pozemky se v katastru člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou zemědělskými pozemky.
Pozemky, na kterých je stavba, která není předmětem evidování v katastru nemovitostí, se evidují v druhu pozemku „ostatní plocha“ se způsobem využití „jiná plocha“.
Budova
Budovou se podle § 2 písm. l) katastrálního zákona rozumí nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Nerozlišuje se, zda se jedná o budovu trvalou či dočasnou.
Byt, nebytový prostor
Pojmy byt, rozestavěný byt, nebytový prostor a rozestavěný nebytový prostor jsou definovány zákonem o vlastnictví bytů (§ 2 písm. b), c), e) a f) tohoto zákona).
Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení. Rozestavěným bytem se pak rozumí byt, pokud je rozestavěn v domě, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.
Nebytovým prostorem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení. Nebytovými prostory pak nejsou příslušenství bytu nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu (základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, vody, kanalizace, plynu, elektřiny a vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény, půdy, sklepní kóje apod.). To znamená, že příslušenství bytu, příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu nemohou být samostatným předmětem právních vztahů, a tedy ani samostatným předmětem zápisu do katastru.
Rozestavěným nebytovým prostorem se pak rozumí nebytový prostor, pokud je rozestavěn v domě, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.
V katastru se neevidují drobné stavby, kterými se dle § 2 písm. m) katastrálního zákona rozumí stavba s jedním nadzemním podlažím, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a stavba na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m. Současně toto ustanovení stanovuje, co…
