2.8
Vyhláška o dokumentaci staveb
redakce StavebniKlub.cz
Od 1. 7. 2024 je účinná vyhláška č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, jež byla ve Sbírce zákonů ČR zveřejněna dne 28. 5. 2024.
Nezbytnost vydání právní úpravy byla dána přijetím zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "stavební zákon"), který v § 333 odst. 1 zakládá zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu, který stanoví podrobnosti projektové dokumentace, dokumentace jednoduchých staveb, pasportu stavby a rozsah povinných průzkumů včetně druhu staveb, k jejichž projektové dokumentaci se závěry povinných průzkumů přikládají.
Nedílnou součástí vyhlášky jsou přílohy, ve kterých je podrobně stanoven rozsah a obsah jednotlivých dokumentací, resp. projektových dokumentací a obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení.
Vyhláška č. 131/2024 Sb. obsahuje 13 příloh:
1. v příloze č. 1 je stanoven rozsah a obsah dokumentace pro povolení stavby, nejde-li o stavbu vodního díla, síť technické infrastruktury nebo stavbu dopravní infrastruktury,
2. v příloze č. 2 je stanoven rozsah a obsah dokumentace pro povolení stavby vodního díla včetně souvisejících technologických objektů,
3. v příloze č. 3 je stanoven rozsah a obsah dokumentace pro povolení stavby sítí technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů,
4. v příloze č. 4 je stanoven rozsah a obsah dokumentace pro povolení stavby v případě souboru staveb,
5. v příloze č. 5 je stanoven rozsah a obsah dokumentace, pro rámcové povolení, nejde-li o záměry v působnosti jiného stavebního úřadu, jež slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, které se nenachází v areálech dokončených staveb,
6. v příloze č. 6 je stanoven rozsah a obsah dokumentace pro rámcové povolení v působnosti jiného stavebního úřadu, jež slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, které se nenachází v areálech dokončených staveb,
7. v příloze č. 7 je stanoven rozsah a obsah dokumentace pro povolení změny využití území,
8. v příloze č. 8 je stanoven rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, nejde-li o stavbu rodinného domu nebo stavbu pro rodinnou rekreaci,
9. v příloze č. 9 je stanoven rozsah a obsah dokumentace pro provádění rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci,
10. v příloze č. 10 je stanoven rozsah a obsah dokumentace pro odstranění stavby,
11. v příloze č. 11 je stanoven rozsah a obsah pasportu stavby,
12. v příloze č. 12 jsou stanoveny obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení,
13. v příloze č. 13 je stanoveno doplnění dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby o architektonicko-stavební řešení a stavebně konstrukční řešení.
§ 1 - Předmět úpravy
Ustanovení vymezuje předmět úpravy této vyhlášky ve vazbě na ustanovení § 158 stavebního zákona a v návaznosti na zmocnění vyplývající z ustanovení § 333 odst. 1 stavebního zákona.
§ 2 - Obsah dokumentace
Ustanovení v návaznosti na zákonné zmocnění stanoví obecné povinnosti při zpracování dokumentace. Konkrétně odstavec 1 stanoví, podle jakých kritérií musí být dokumentace zpracována. Vzhledem k tomu, že odpovědnost za kvalitu zpracované dokumentace má projektant, je povinen při zpracování dokumentace podle uvedených kritérií postupovat. Současně je explicitně stanoveno, že při zpracování dokumentace projektant nevyplňuje jednotlivé části, které stavba neobsahuje. Konkrétně se tak může jednat například o dopravní řešení (část. B.5) u změny dokončené stavby – stavební úpravy, která vyžaduje posouzení stavebním úřadem, a která nemá vliv na počet parkovacích míst podle vyhlášky o požadavcích na výstavbu V takovém případě pak není nutné dopravní řešení zpracovávat a nebude součástí dokumentace pro povolení záměru. Z uvedeného vyplývá, že vyhláška stanoví maximální rozsah dokumentací, projektant však dle druhu stavby je odpovědný za rozhodnutí, které položky se ho netýkají, a v takovém případě je nevyplní.
Odstavec 2 stanoví, že v případě souboru staveb projektant vždy podle této vyhlášky vyplní část A, B a C. Část D však vyplní dle druhu stavby, které se dokumentace týká. Uvedené se uplatní i v případě jiných právních předpisů, tedy v případě zpracování dokumentace pro dopravní stavbu. Projektant část A, B a C vyplní podle této vyhlášky, část D však vyplní dle vyhlášky v gesci Ministerstva dopravy, která stanoví obsahové náležitosti dokumentace pro stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, stavby drah a pro civilní letecké stavby, a to dle ustanovení § 333 odst. 2 stavebního zákona.
§ 3 - Dokumentace pro povolení stavby
Ustanovení stanoví, že rozsah povinných průzkumů musí být stanoven s ohledem na stupeň projektové dokumentace, tedy zda se jedná například o dokumentaci pro povolení stavby nebo o dokumentaci pro provádění stavby a s ohledem na druh stavby, pro kterou se dokumentace zpracovává. Ustanovení obsahuje jednoznačné určení, kdo určuje rozsah povinných průzkumů. Rozsah povinných průzkumů musí být dostačující, aby na základě jejich závěrů bylo možné vytvořit odpovědný návrh stavby, který bude splňovat požadavky stavebního zákona, jeho prováděcích právních předpisů a jiných právních předpisů.
Druh a rozsah provedených průzkumů i zpracovaných studií musí odpovídat druhu a významu povolované stavby, charakteru navrhované změny v území, charakteru navrhované změny vlivu užívání stavby na území, podmínkám v území, včetně požadavků na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí, vlivu na charakter architektonického nebo archeologického dědictví a době trvání stavby tak, aby na podkladě závěrů průzkumů bylo možné zpracováním projektové dokumentace vytvořit komplexní návrh stavby, který bude splňovat požadavky stavebního zákona, jeho prováděcích právních předpisů a jiných právních předpisů.
V odstavci 2 je uveden demonstrativní výčet průzkumů, které mohou být dle stupně projektové dokumentace a dle druhu stavby provedeny. V případě, že projektant nebo zpracovatel dokumentace jednoduchých staveb podle § 156 odst. 2 stavebního zákona určí, že konkrétní průzkum musí být proveden, vyhláška stanoví následně definici takového průzkumu a jeho základní náležitosti.
§ 4 - Dokumentace pro povolení stavby v případě souboru staveb
§ 5 - Dokumentace pro rámcové povolení
§ 6 - Dokumentace pro povolení změny využití území
§ 7 - Dokumentace pro provádění stavby
§ 8 - Dokumentace pro odstranění stavby
§ 9 - Pasport stavby
§ 10 - Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě
§ 11 - Doplnění dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby o architektonicko-stavební řešení a stavebně konstrukční řešení
Ustanovení vymezuje jednotlivé typy dokumentací v návaznosti na zákonné zmocnění s tím, že jejich obsah je určen přílohou k této vyhlášce. Odůvodnění k jednotlivým typům dokumentací je obsahem odůvodnění konkrétních příloh této vyhlášky.
§ 12 - Účinnost
Ustanovení stanoví účinnost vyhlášky, která byla stanovena na 1. 7. 2024 s ohledem na plné nabytí účinnosti stavebního zákona.
Příloha č. 1
Příloha č. 1 obsahuje náležitosti dokumentace pro povolení stavby, nejde-li o stavbu vodního díla, stavbu sítí technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů nebo stavbu dopravní infrastruktury.
Dle zmocnění § 158 stavebního zákona obsahuje dokumentace pro povolení stavby čtyři části – průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a dokumentaci objektů. Příloha vychází z předcházející právní úpravy obsahu dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení a je rozšířena o technické řešení záměru umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivů na území a životní prostředí.
Dokumentace pro povolení stavby je důležitým a základním podkladem pro vydání rozhodnutí o povolení záměru.
Oproti stávající právní úpravě rozsahu a obsahu dokumentací nebo projektových dokumentací dochází k výrazné redukci dosud duplicitně požadovaných údajů. Dokumentace obsahuje v části A průvodní list. Součástí průvodního listu jsou v části A.1 nezbytné identifikační údaje o stavbě a zpracovatelích dokumentace. Část A.2 obsahuje seznam vstupních podkladů použitých pro zpracování dokumentace.
Průvodní list dále v části A.3 obsahuje technicko-ekonomické atributy budov (dále jen "TEA"). Jedná se o první sadu údajů, jejichž pořizování vyplývá ze zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Předmětné údaje v dokumentaci slouží pouze pro statistickou službu a základní registr. Detailní parametry stavby sloužící pro její povolení jsou obsaženy v dalších částech (B, C a D) dokumentace. Náležitosti jednotlivých atributů jsou uvedeny v tabulce níže.
Atribut (TEA) Popis
a) Obestavěný prostor Obestavěný prostor budovy je součet obestavěných prostor základů, spodní a vrchní části objektu a zastřešení. Obestavěný prostor základů je dán kubaturou základových konstrukcí. Obestavěný prostor objektu a zastřešení je ohraničen vnějšími plochami obvodových konstrukcí, dole rovinou spodní úrovně podlahové konstrukce a nahoře vnějšími plochami střechy.
b) Zastavěná plocha Zastavěnou plochou stavebního objektu se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají.
c) Podlahová plocha Podlahová plocha budovy představuje celkovou využitelnou podlahovou plochu budovy (vč. půdy). Do této plochy se nezahrnují stavební plochy (např. plochy nosných, dělících nebo jiných konstrukcí – sloupy, pilíře, příčky, komíny).
d) Počet podzemních podlaží Součet všech podzemních podlaží v budově.
e) Počet nadzemních podlaží Součet všech nadzemních podlaží v budově. Pro statistické účely se obyvatelné podkroví (zpravidla u rodinných domů) započítává jako samostatné nadzemní podlaží.
f) Způsob využití Statistický znak vydávaný ve formě číselníku Českým statistickým úřadem sdělením vyhlášeným ve Sbírce zákonů.
g) Druh konstrukce Statistický znak vydávaný ve formě číselníku Českým statistickým úřadem sdělením vyhlášeným ve Sbírce zákonů.
h) Způsob vytápění Statistický znak vydávaný ve formě číselníku Českým statistickým úřadem sdělením vyhlášeným ve Sbírce zákonů.
i) Přípojka vodovodu Statistický znak podle číselníku RÚIAN.
j) Přípojka kanalizační sítě Statistický znak podle číselníku RÚIAN.
k) Přípojka plynu Statistický znak vydávaný ve formě číselníku Českým statistickým úřadem sdělením vyhlášeným ve Sbírce zákonů.
l) Výtah Statistický znak vydávaným ve formě číselníku Českým statistickým úřadem sdělením vyhlášeným ve Sbírce zákonů.
V části A.4 jsou uvedeny atributy stavby pro stanovení podmínek napojení a provádění činností v ochranných a bezpečnostních pásmech dopravní a technické infrastruktury. Atributy jsou uváděny pro potřeby vyjádření vlastníku této infrastruktury v provázanosti na digitalizaci postupů dle stavebního zákona.
V části B dokumentace je obsažena souhrnná technická zpráva.
Ta obsahuje v části B. 1 popis zásadních údajů o navrhované stavbě a území, do kterého se stavba umisťuje. Údaje o území musí obsahovat např. informace o navrhovaných a vznikajících ochranných a bezpečnostních pásmech, poloze vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod. Údaje týkající se navržené stavby popisují zejména její navrhované parametry a limitní bilance, základní časové údaje o realizaci stavby a její vliv na okolní stavby a pozemky. Údaje musí mimo jiné reagovat i na provedené průzkumy související s návrhem stavby a územím do kterého se stavba navrhuje. Součástí části B. 1 jsou i údaje o souladu s územně plánovací dokumentací a územními opatřeními nebo s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky na ochranu kulturně historických, architektonických, archeologických a urbanistických hodnot v území, nemá-li obec vydán územní plán, a informace o nutnosti povolení výjimky z požadavků na výstavbu. V případech změn staveb jsou vyžadovány údaje o současném stavu měněné stavby, kdy je akcentován stavebně technický průzkum, stavebně historický průzkum a taktéž výsledky statického posouzení nosných konstrukcí.
V části B. 2 je řešeno urbanistické a základní architektonické řešení. Urbanistické řešení stavby by se mělo zabývat integrací stavby do širšího kontextu městského prostoru. Základní architektonické řešení se pak zabývá konkrétním návrhem stavby z pohledu architektury. Toto řešení by mělo respektovat estetické, kulturní a historické hodnoty dané lokality a reagovat na charakter území.
Část B. 3 obsahuje informace o základním stavebně technickém a technologickém řešení záměru. To se skládá z celkové koncepce stavebně technického a technologického řešení, celkového řešení podmínek přístupnosti stavby, zásad bezpečnosti při užívání stavby, základního technického popisu stavby, technologického řešení obsahujícího základní popis technických a technologických zařízení, zásad požární bezpečnosti, popisu úspory energie a tepelné ochrany budovy, řešení hygienických požadavků na stavbu, požadavků na pracovní a komunální prostředí a popisu zásad ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí. Obsahem této části je základní popis stavby řešený dle dílčích částí v souvislostech stanovených základními technickými požadavky na konkrétní stavbu.
Nová právní úprava klade důraz na podmínky přístupnosti. Přístupnost stavby musí obsahovat celkové řešení podmínek pro samostatné a bezpečné využití osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let s cílem bezbariérového užívání, popis navržených opatření a popis dopadů na přístupnost z hlediska uplatnění závažných územně technických nebo stavebně technických důvodů nebo jiných veřejných zájmů.
Specifické je řešení požární bezpečnosti staveb. V zásadách požární bezpečnosti jsou požadovány základní parametry pro správné nastavení požární bezpečnosti staveb. Jsou zde uvedena kritéria a charakteristiky stavby s vymezením kategorizace staveb podle vyhlášky č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů. Uvedeným zařazením staveb do kategorií se stanoví, ke kterým stavbám bude zpracováno požárně bezpečnostní řešení (pouze u staveb kat. I, II, III) – viz § 40 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Stavby kategorie 0 nemají požadavek na zpracování požárně bezpečnostního řešení. Z uvedených zásad požární bezpečnosti také vyplývá, ke kterým stavbám je potřeba závazné stanovisko dotčeného orgánu státní správy na úseku požární ochrany a ochrany obyvatelstva – viz § 40 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb. V neposlední řadě z uvedených kategorií stavby také vyplývá oprávněnost osob ke zpracování požárně bezpečnostního řešení – viz § 40 odst. 3 a 4 zákona č. 133/1985 Sb.
Úspora energie a tepelná ochrana budovy odkazuje na zohlednění plnění požadavků na energetickou náročnost, úsporu energie ve smyslu § 150 nového stavebního zákona a tepelnou ochranu dle vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Ačkoli se průkaz energetické náročnosti budovy k dokumentaci pro povolení záměru nepřikládá, mělo by být v této části alespoň rámcově posouzeno plnění příslušných požadavků.
Část B. 4 obsahuje popis připojení na technickou infrastrukturu, kterou jsou myšleny zejména systémy a sítě technické infrastruktury a s nimi související stavby a zařízení pro zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, energetiku, včetně výroben a zdrojů energie, zařízení pro akumulaci energie, dobíjecích stanic a zásobníků plynu, produktovody a elektronické komunikace, a dále stavby a zařízení ke snižování nebezpečí v území a pro zlepšování stavu povrchových a podzemních vod nebo k nakládání s odpady. Požadovány jsou zejména informace o místech napojení, připojovacích rozměrech, kapacitách, délkách a vyvolaných přeložkách. Informace budou vyplývat z projednání s jednotlivými vlastníky a správci inženýrských sítí s ohledem na možnosti napojení či případné kolize navržené stavby se stávající technickou infrastrukturou.
Část B. 5 popisuje dopravní řešení stavby. Součástí dokumentace je popis navrženého dopravního řešení vycházející z napojení území na stávající dopravní infrastrukturu a případné vyvolané přeložky dopravní infrastruktury. Dopravní řešení musí zahrnovat také návrh dopravy v klidu zohledňující maximální kapacity stavby. Důležitou součástí, kterou musí brát návrh v úvahu, je řešení z pohledu přístupnosti a bezbariérového užívání a také doprava cyklistická a pěší.
Část B. 6 popisuje řešení vegetace (například použité vegetační prvky, biotechnická apod.) a související terénní úpravy.
Část B.7 řeší popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochranu, a to zejména z pohledu ochrany přírody a krajiny, Natury 2000, hluku, vibrací, ochrany vod, půdy, ovzduší, vlivů na klima, odpadů, přítomnosti azbestu atd. Kapitola obsahuje taktéž požadavek na popis omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení, a to i vzhledem k požadavku § 148 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, kdy stavba má být navržena takovým způsobem, aby neměla nepřípustný negativní vliv na kvalitu životního prostředí následkem emisí světla. Požadavek na zařazení stacionárních zdrojů je uveden z důvodu požadavků novely zákona o ochraně ovzduší, kdy pro konkrétní zdroj dle jeho zařazení a jeho umístění mohou být stanoveny požadavky v příslušném programu zlepšování kvality ovzduší. Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanoví specifikaci opatření a území, na kterém mají být opatření prováděna.
Součástí požadavků kapitoly B.7 je taktéž nezbytná provázanost se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí, jehož závěr zjišťovacího řízení, popř. závazné stanovisko předcházejí povolení stavby dle stavebního zákona. V případě záměru, který spadá do režimu zákona o integrované prevenci, musí být uvedeny základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, pokud bylo vydáno.
Část B. 8 řeší celkové vodohospodářské řešení, které souvisí nejen s napojením na technickou infrastrukturu, ale řeší i využití a nakládání se srážkovými vodami a případné související terénní úpravy v území, a to ve vazbě na požadavky stanovené vyhláškou o požadavcích na výstavbu. V oblasti nakládání se srážkovými vodami je návrh také vázán ustanovením § 5 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Obsahem části mohou být také např. terénní úpravy v území přímo související s hospodařením se srážkovými vodami.
Část B. 9 řeší splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Obsahuje způsob varování a informování obyvatelstva, ochrany a ukrytí obyvatelstva včetně způsobu zajištění ochrany stávajících staveb civilní ochrany v území dotčeném stavbou nebo staveništěm, a to v souvislosti s požadavky na výstavbu a ve vazbě na zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, na vyhlášku č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva a na nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů.
Část B. 10 obsahuje popis řešení staveniště a popis realizace výstavby ve formě zásad organizace výstavby. Jedná se zejména o požadavky na napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, ochranu okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, demontáže, dekonstrukce, kácení dřevin, vstup a vjezd na stavbu, přístup na stavbu po dobu výstavby, včetně požadavků na obchozí trasy pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace a způsob zajištění bezpečnosti provozu, maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště, požadavky na ochranu životního prostředí při výstavbě, zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponii zemin, limity pro užití výškové mechanizace zejména z pohledu eliminace překážek leteckému provozu, požadavky na postupné uvádění stavby do provozu (užívání), návrh fází výstavby atd.
Část C tvoří situační výkresy. Obsahem části C.1 jsou situační výkresy širších vztahů, části C.2 katastrální situační výkresy, části C.3 koordinační situační výkresy, části C.4 speciální výkresy a části C.5 výkresy pro potřeby dělení a scelení pozemků dle požadavků stavebního zákona. Z výkresů musí vyplynout základní prostorové údaje navržené stavby, kterými jsou například půdorysné rozměry stavby, výška ve vztahu k upravenému terénu a její umístění na pozemku zohledňující zejména odstupové vzdálenosti, vymezení požárně nebezpečných prostorů a další. Měřítka výkresů jsou nastavena tak, aby bylo možné přizpůsobit je s ohledem na složitost stavby. Měřítko stanovené zlomkem 1:X je tím menší, čím větší je X ve jmenovateli zlomku, v takovém případě klesá podrobnost výkresu. Naopak čím je jmenovatel X menší, tím je měřítko větší a výkres je více podrobný.
Mezi speciální výkresy byl zahrnut také výkres ochranných a bezpečnostních pásem, a to jak stávajících, tak navrhovaných, aby byla zajištěna přehlednost při posuzování záměru. V případě potřeby mohou být v části speciálních výkresů zařazeny další výkresy nutné pro správné navržení a povolení záměru jako je např. výkres parteru, nebo výkres začlenění stavby do stávající zástavby formou rozvinutých uličních pohledů.
Část D obsahuje dokumentaci objektů. Část D. 1 tvoří řešení stavební a technologické části a dělí se na architektonicko-stavební řešení (stavební objekt) a technologické řešení (technologický objekt).
Architektonicko-stavební řešení obsahuje technickou zprávu a výkresovou část. Technická zpráva obsahuje zejména údaje o základním architektonickém řešení, stavebně technickém řešení, provozním řešení, požadavky na technické vlastnosti stavby a podmínky přístupnosti.
Výkresová část se sestává z charakteristických půdorysů, charakteristických řezů a základních pohledů. Charakteristické půdorysy by měly zobrazovat zejména půdorysy všech podlaží se zohledněním statických prvků konstrukce a s popisem funkčních ploch. Charakteristické řezy by měly obsahovat typický svislý řez vedený schodištěm nebo řezy zejména s návazností na stávající zástavbu a s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících. Základní pohledy by měly mimo jiné zobrazovat také začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny.
Technologické řešení obsahuje technickou zprávu a výkresovou část. Technická zpráva by měla obsahovat základní popis a skladbu technických a technologických zařízení, procesu výroby, údaje o spotřebě energií, vody a jiných médií.
Výkresová část obsahuje charakteristické půdorysy, charakteristické řezy a základní pohledy. Charakteristické půdorysy by měly zobrazovat zejména schématické rozmístění technických a technologických zařízení.
Vypracování výše uvedených částí je pak podmíněno příslušnou autorizací zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Část D. 2 je základní stavebně konstrukční řešení, které je záměrně odděleno od stavební a technologické části, aby bylo zřejmé, že musí být zpracováno na všechny části, tedy například i na samostatný technologický objekt, pokud ten toto řešení vyžaduje. Jedná se o část projektové dokumentace, která se samostatně zabývá stabilitou konstrukce a její mechanickou odolností a má hlavní vliv na celkovou bezpečnost stavby. Obsahuje technickou zprávu, základní statický výpočet a výkresovou část.
Technická zpráva obsahuje návrh stavebně konstrukčního systému stavby včetně založení, navržené materiály a hlavní konstrukční prvky, uvažované zatížení při návrhu nosné konstrukce, podmínky postupu prací, které by mohly ovlivnit stabilitu vlastní konstrukce, případně sousední stavby, zásady pro provádění bouracích a podchycovacích prací a zpevňovacích konstrukcí či prostupů. Základní statický výpočet obsahuje údaje o zatíženích a materiálech, ověření základního koncepčního řešení nosné konstrukce, posouzení stability konstrukce, stanovení rozměrů hlavních prvků nosné konstrukce včetně jejího založení a dynamický výpočet, pokud na konstrukci působí dynamické namáhání. V případě, že nebudou známy přesně některé vstupní podmínky, musí být statický návrh konstrukce navržen pro nejnepříznivější variantu okrajových podmínek tak, aby návrh byl na straně bezpečnosti.
Výkresová část obsahuje výkres základů a výkresy nosné konstrukce stavby.
Část D.3 řeší požárně bezpečnostní řešení. V této části je stanoveno pro stavbu zpracovat požárně bezpečnostní řešení. Samotný obsah a rozsah požárně bezpečnostního řešení je v podrobnostech stanoven podle § 41 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů.
Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů. Dokladová část není součástí dokumentace pro povolení záměru a dle ustanovení § 158 odst. 4 stavebního zákona se k této dokumentaci pouze přikládá.
Příloha č. 2
Příloha č. 2 obsahuje náležitosti dokumentace pro povolení stavby vodního díla včetně souvisejících technologických objektů.
Vodní díla jsou dle § 55 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaných vodním zákonem.
Dokumentace pro povolení stavby je důležitým a základním podkladem pro vydání rozhodnutí o povolení záměru, které se zahajuje na základě žádosti podané místně a věcně příslušnému stavebnímu úřadu.
Dle zmocnění § 158 stavebního zákona obsahuje dokumentace pro povolení stavby čtyři části, a to průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a dokumentaci objektů. Ustanovení § 158 stavebního zákona dále stanoví, že dokumentace pro povolení záměru stanovená prováděcím právním předpisem musí obsahovat urbanistické a základní architektonické a technické řešení záměru umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivů na území a životní prostředí.
Vyhláška o dokumentaci staveb toto zmocnění v této příloze naplňuje. Příloha vychází z předcházející právní úpravy obsahu dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, kterou doplňuje o náležitosti potřebné pro posouzení veřejných zájmů při povolování vodních děl a současně vychází z přílohy č. 1 této vyhlášky.
Dokumentace obsahuje v části A průvodní list. Součástí průvodního listu jsou nezbytné identifikační údaje o stavbě a zpracovatelích dokumentace, seznam vstupních podkladů pro zpracování dokumentace a atributy stavby pro stanovení podmínek napojení a provádění činností v ochranných a bezpečnostních pásmech dopravní a technické infrastruktury. Souřadnice X, Y v části A.1.1 písm. b) označují polohopisnou složku v souřadnicovém systému S-JTSK. Vzhledem k tomu, že se jedná o definiční body specifické pro vodní díla, uplatní se následující pravidla:
- pro objekty ležících mimo vodní tok: bod umístěný poblíž středu vodního díla (např. studna, vodní elektrárna, vodojem);
- pro objekty ležící napříč vodním tokem nebo napříč údolím: průsečík osy objektu a osy toku (osy údolí), např. osa koruny hráze a osa vodního toku u vzdouvacích nebo akumulačních objektů, hrází odkališť;
- pro liniové stavby:
-
bod umístěný na začátku vodního díla (např. u vodních děl – staveb kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních vod), který je nejvzdálenějším bodem od místa vypouštění, resp. výtoku odpadní (dešťové) vody,
-
bod umístěný na konci vodního díla (např. u vodních děl – staveb vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody), který je nejvzdálenějším bodem od místa odběru vody, resp. vtoku vody do vodovodu;
- pro soubory objektů: bod umístěný poblíž středu území vzniklého ohraničením rozptýlených objektů;
- pro místo vztažené k břehové čáře: průsečík osy objektu a břehové čáry (místo odběru, vypouštění).
V části B je obsažena souhrnná technická zpráva. Ta se sestává z celkového popisu území a stavby, urbanistického a základního architektonického řešení a základního stavebně technického a technologického řešení záměru, jenž obsahuje celkovou koncepci stavebně technického a technologické řešení, celkové řešení podmínek přístupnosti stavby, zásady bezpečnosti při užívání stavby, základní technický popis stavby včetně popisu navrženého řešení vodního díla s ohledem na jeho charakter a účel, návrhovou kapacitu a kategorizaci vodního díla pro potřeby technickobezpečnostního dohledu apod. Tato část dále obsahuje technologické řešení (základní popis technických a technologických zařízení), zásady požární bezpečnosti, popis úspory energie a tepelné ochrany, hygienické požadavky na stavbu, požadavky na pracovní a komunální prostředí a zásady ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí. Souhrnná technická zpráva dále obsahuje popis připojení na technickou infrastrukturu, dopravní řešení, řešení vegetace a souvisejících terénních úprav, popis vlivu stavby na životní prostředí a jeho ochranu, celkové vodohospodářské řešení, popis ochrany obyvatelstva a zásady organizace výstavby.
Oproti příloze č. 1 celkové vodohospodářské řešení může řešit i konkrétní specifika vodních děl, kterými jsou např. vodohospodářská řešení vodních nádrží, posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních, využití a nakládání se srážkovými vodami a případné související terénní úpravy v území atd.
Část C tvoří situační výkresy širších vztahů, katastrální situační výkresy, koordinační situační výkresy, speciální výkresy a výkresy potřebné v případech dělení a scelení pozemků.
Část D obsahuje dokumentaci objektů, která je členěna na stavební a technologickou část, základní vodohospodářské a stavebně konstrukční řešení vodního díla a požárně bezpečnostní řešení. V rámci základního vodohospodářského výpočtu musí být proveden návrh a posouzení základních parametrů vodního díla s ohledem na jeho účel a bezpečnost.
Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů. Dokladová část není součástí dokumentace pro povolení záměru a dle ustanovení § 158 odst. 4 stavebního zákona se k této dokumentaci pouze přikládá.
Příloha č. 3
Příloha č. 3 obsahuje náležitosti dokumentace pro povolení stavby sítí technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů, s výjimkou staveb, které jsou vodním dílem dle zákona č. 254/2001 Sb.
Sítí technické infrastruktury se ve stavebním zákoně rozumí liniové nebo prostorové vedení inženýrské sítě, včetně armatur, zařízení a konstrukcí na vedení a jeho koncových prvků, zabezpečující napojení na jednotlivé druhy využívaných médií. Sítě technické infrastruktury jsou podle účelu zejména energetické, vodovodní a kanalizační, elektronických komunikací a produktovod. Na tomto místě je důležité upozornit, že musí být vždy důsledně rozlišováno, zda stavba sítě technické infrastruktury není zároveň vodním dílem dle vodního zákona. V takovém případě by dokumentace měla být zpracována dle náležitostí dokumentace pro povolení stavby vodního díla.
Dokumentace pro povolení stavby liniové technické infrastruktury je důležitým a základním podkladem pro vydání rozhodnutí o povolení záměru, které se zahajuje na základě žádosti podané místně a věcně příslušnému stavebnímu úřadu.
Dle zmocnění § 158 stavebního zákona obsahuje dokumentace pro povolení stavby čtyři části, kterými jsou průvodní list, souhrnná technická zpráva, situační výkresy a dokumentace objektů. Ustanovení § 158 dále stanoví, že dokumentace pro povolení záměru stanovená prováděcím právním předpisem musí obsahovat urbanistické a základní architektonické a technické řešení záměru umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivů na území a životní prostředí.
Vyhláška o dokumentaci staveb toto zmocnění v této příloze naplňuje. Příloha vychází z předcházející právní úpravy obsahu dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů a současně vychází z přílohy č. 1 této vyhlášky.
Dokumentace obsahuje v části A průvodní list. Součástí průvodního listu jsou nezbytné identifikační údaje o stavbě a zpracovatelích dokumentace, seznam vstupních podkladů pro zpracování dokumentace a atributy stavby pro stanovení podmínek napojení a provádění činností v ochranných a bezpečnostních pásmech dopravní a technické infrastruktury.
V části B je obsažena souhrnná technická zpráva. Ta se sestává z celkového popisu území a stavby, urbanistického a základního architektonického řešení a základního stavebně technického a technologického řešení záměru, jenž obsahuje celkovou koncepci stavebně technického a technologické řešení, zásady bezpečnosti při užívání stavby, základní technický popis stavby. Tato část dále obsahuje technologické řešení (základní popis technických a technologických zařízení), zásady požární bezpečnosti, hygienické požadavky na stavbu, požadavky na pracovní a komunální prostředí a zásady ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí. Souhrnná technická zpráva dále obsahuje popis připojení na technickou infrastrukturu, dopravní řešení, řešení vegetace a souvisejících terénních úprav, popis vlivu stavby na životní prostředí a jeho ochranu, celkové vodohospodářské řešení, popis ochrany obyvatelstva a zásady organizace výstavby.
Část C tvoří situační výkresy širších vztahů, katastrální situační výkresy, koordinační situační výkresy, speciální výkresy a výkresy potřebné v případech dělení a scelení pozemků. V rámci okótování odstupů staveb v koordinačním situačním výkresu se zohlední…