Zásadou technického dozoru na stavbách by mělo být závadám a poruchám předcházet a ne je pouze zjišťovat a odstraňovat.
Pomineme-li
podzemní sítě tvořící samostatné stavební dílo, obvykle značného rozsahu a
významu, jako jsou městské kolektory, stokové sítě, dálkové vodovody a podobně,
jsou podzemní sítě zdánlivě nenápadnou, mnohdy okrajovou součástí jiného
stavebního díla. Svou koncepcí a provedením ho však mohou nemalou měrou
ovlivnit jak v kladném, tak v negativním smyslu.
Je
pak třeba posuzovat nejen kvalitu vlastního díla a vady jeho koncepce či
provedení, ale i kvalitu komplexního stavebního díla včetně podzemních sítí a
vady tohoto díla zapříčiněné vadami podzemních sítí.
Je
proto nezbytné, aby tvůrce koncepce stavebního díla řešil už od počátku dílo
komplexně. Znamená to tak, aby rozsah podzemních sítí a jejich technická úroveň
odpovídaly účelu a významu celého díla a tak, aby měly dostatečný prostor v
potřebných technických parametrech (optimální spády, dimenze, vhodné křížení,
podchody, objekty na sítích).
Zásadou
technického dozoru na stavbách by mělo být závadám a poruchám předcházet a ne
je pouze zjišťovat a odstraňovat. K tomu slouží konzultace připravované
technické dokumentace, vstupní a mezioperační kontroly při zhotovování díla též
sledování činnosti jednotlivých účastníků výrobního procesu, odbornosti jejich
přístupu, organizace práce, vybavení potřebnými nástroji a technologiemi a
jejich zvládnutí.
Vady
nevznikají samy od sebe, příčin je obvykle široké spektrum, ale vždy můžeme
počítat s tím, že se porucha objeví zcela neočekávaně tam, kde způsobí největší
škodu. Proto se zde snažíme upozorňovat i na nestandardní situace, které ke
vzniku vad směřují.
Podstatnou
součástí podzemních sítí jsou zemní práce. Vzhledem k společné problematice
bude o problematice pojednáno samostatně.
Vada č. 1 – Narušení stávajících
inženýrských sítí
Rozsah
stávajících inženýrských sítí ve staveništi stanoví projekt. Projekt stanoví rovněž
dotčené sítě a rozsah jejich dotčení. Údaje projektu a jejich přesnost je nutno
považovat pouze za orientační. Skutečný rozsah sítí prokáže až jejich vytyčení
a vyznačení v terénu, skutečný rozsah jejich dotčení prokáže jejich obnažení a
konfrontace se stavebním dílem. Zásady chování v blízkosti podzemních
vedení jsou dány bezpečnostními předpisy včetně popisu jejich bezpečnostních a
ochranných pásem. U neznámých sítí je to otázka zkušenosti, odborné erudice a
předvídavosti všech pracovníků na stavbě.
Je
téměř pravidlem, že dříve budované podzemní sítě v areálech závodů jsou vedeny
v jiných trasách, než je zakresleno (tzv. zlepšovací návrhy). V blízkostech
zahrádkářských kolonií, chatových osad ale i objektů bývalých JZD a podnikových
rekreačních zařízení se nacházejí nezakreslená elektrická přívodní vedení NN
(formálně stavebním úřadem povolena, budovaná případně svépomocí občanů). Známé
jsou i případy „přiložených“ souběžných vedení NN nebo slaboproudu. U
potrubních vedení je zajímavá i otázka jejich funkčnosti (plynovody,
produktovody). Vzdušná vedení VN mají podzemní kabelové signální vedení.
Při
jakémkoliv kontaktu s neznámou podzemní sítí je nezbytné vyhledat provozovatele
a projednat s ním potřebná opatření k její ochraně, případně opravě.
Vada č. 2 – Porušení okolních objektů,
negativní vliv na okolí
Ukládané
podzemní sítě ovlivňují okolní objekty při hloubení výkopů (činnost hloubících
strojů a těžkých odvozních prostředků), při zásypu a hutnění (rázy a vibrace) i
následně po jejich uvedení do provozu (sedání, úniky médií, opravy a
rekonstrukce).
Před
zahájením zemních prací v zastavěném území je proto nezbytná podrobná dokumentace
stavu pozemních objektů, nalézajících se v předpokládaném pásmu ovlivnění,
aby se předešlo zejména neoprávněnému uplatňováním škod. Spočívá v obrazovém i
písemném zachycení stávajících smykových trhlin, posuvů, sednutí částí objektů,
porušení dlažeb, okapových chodníků, napojení dešťových svodů, svislosti stěn
objektů, plotů, stožárů další. U objektů rizikových (v těsné blízkosti
stávajících objektů, u objektů pochybné konstrukce či v kontaktu se známými
stěžovateli) je třeba jít ještě dále – zdokumentovat i funkčnost a stav
vnitřních konstrukčních prvků a inženýrských sítí stávajících objektů.
Obvyklé
ekonomické rozhodování při volbě otevřených nebo pažených rýh je třeba rozšířit
o otázky vlivu výkopu na okolí a otázky ekologické. Z tohoto hlediska
otevřené výkopy zvyšují, zejména při hlubších výkopech a v nevhodných zeminách,
potřebu kvalitního zásypového materiálu, zvyšují množství přemisťovaného
materiálu, zvětšují vliv výkopu na okolí, je mnohdy obtížnější přístup ke
kladeným sítím s potřebou náročnější zvedací techniky, o zabrání plochy
staveniště ani nemluvě. Z tohoto hlediska se doporučuje používat otevřené
výkopy tam, kde je na staveništi dostatek prostoru, vhodná zemina a k dispozici
potřebná technika.
Vada č. 3 – Špatné hutnění zásypu
Základem
úspěchu každého zásypu je vhodný materiál, v poslední době hojně užívané
recykláty jsou obecně výborné, ale vždy po jejich konkrétním prověření z
hlediska složení, zrnitosti a agresivity. Proléváním vodou násyp dostatečně
nezhutníme, můžeme však způsobit značné škody. I nejvhodnější zásypový materiál
musíme zhutňovat, a to vždy prostředky a způsoby pro něj vhodnými. Zásadně
nepoužíváme vibračních prostředků pro kohezní materiály, naopak štěrky a písky
nejsme schopni zhutnit statickými prostředky.
Hutněný
násyp provádíme po vrstvách tloušťky maximálně 150 mm.…
