401
Územní plánování – Nástroje územního plánování
Mgr. Martina Pavelková
NahoruCíl lekce
Cílem této i následující lekce je představit účastníkovi kurzu právní úpravu územního plánování v novém stavebním zákoně, se zdůrazněním změn, které na tomto úseku nová právní úprava přináší oproti úpravě dosavadní. V této lekci bude představena struktura jednotlivých nástrojů a s nimi souvisejících institutů. Vysvětlen bude obsah a účel jednotlivých nástrojů i možné dopady jejich regulace na práva dotčených osob.
Nahoru1. Úvod
Územní plánování představuje podstatnou část stavebního práva. Nový stavební zákon je, obdobně jako zákon dosavadní č. 183/2006 Sb., rozdělen na dvě nosné části, a to územní plánování a stavební řád. Dosavadní stavební zákon upravoval jako jeden z nástrojů územního plánování územní rozhodování, k tomu však nakonec docházelo v působnosti stavebních úřadů, nikoliv tedy v působnosti úřadů územního plánování, jak byl původní úmysl zákonodárce. S novým stavebním zákonem byl však institut územního rozhodování úplně zrušen, tzn., že k povolování záměrů již dochází pouze v jednom řízení.
V minulosti byla oblast územního plánování ze strany dotčených osob spíše opomíjena, čímž bylo plánování využití území bez zásadní korekce ze strany veřejnosti svěřeno do rukou odborníků - projektantů a správních orgánů. V kontextu dnešní doby a trendů, které přináší, včetně nárůstu developerských aktivit, však nabývá právní úprava územního plánování zásadního významu, a to i jako zásadní nástroj výkonu samosprávy. Vlastníci nemovitostí si uvědomují, že je nelze odtrhnout od jejich okolí, a že vlivy činností na sousedních pozemcích mohou podstatně ovlivnit kvalitu jejich prostředí, potažmo i hodnotu příslušných nemovitostí. Vzhledem k tomu, že o všech zásadních otázkách využití území (účel, prostorové parametry...) je rozhodováno již ve fázi územního plánování, jsou kladeny čím dál větší požadavky na transparentnost těchto procesů a zajištění kvalitní účasti veřejnosti a dotčených osob. Aby tedy mohl jak potenciální investor, tak i vlastník nemovitosti, tzn. potenciálně dotčená osoba, efektivně hájit své zájmy a uplatňovat své námitky a připomínky, je potřeba se v příslušných postupech orientovat a mít základní přehled o jejich právní úpravě I po přijetí a nabytí účinnosti nového stavebního zákona je stále velkým tématem rozložení kompetencí v územním plánování mezi orgány vykonávajícími (státní) přenesenou působnost a územně samosprávnými celky.
Nahoru2. Struktura právní úpravy
V novém stavebním zákoně je územní plánování řazeno v části třetí, která je dále členěna do čtyř hlav. Struktura této části je velmi podobná dosavadní právní úpravě. V hlavě I jsou upraveny cíle a úkoly územního plánování a v hlavě II obecná a společná ustanovení. Rozsah obecných a společných ustanovení se však od stávající úpravy obecných ustanovení a společných postupů v územním plánování podstatně liší. Hlava III upravuje nástroje územního plánování, vyjma územního rozhodování, které již bude dle nové právní úpravy integrováno do povolování staveb. V hlavě IV je po věcné novele nového stavebního zákona řazena samostatně Politika architektury a stavební kultury.
Struktura NSZ v části upravující územní plánování:
Nahoru3. Nástroje územního plánování
Právní úprava nástrojů…
