Příklad z praxe stavebního znalce.
Vlastník stavby si objednal posouzení stavebnětech nického stavu podlahové konstrukce pro soudní řízení, a to z důvodu, že podlahová konstrukce vykazuje nedostatky, které dodavatel nechce uznat jako reklamaci a tvrdí, že jím odvedené dílo je zcela v pořádku.
Úkolem znalece bylo zjistit, zda existují vady dodaného díla a pokud ano tak je popsat a prokázat proč vznily a kdo za ně nese odpovědnost a navrhnout jak je odstranit. Jde o konstrukci plovoucí podlahy v rodinném domě.
Několik slov úvodem, k plovoucím podlahám:
Předně bych rád nejprve vyvrátil několik mýtů laické veřejnosti, které se týkají "plovoucích podlah". Četl a slyšel jsem častokrát zcela nesmyslné názory, že plovoucí podlahy jsou u nás novinkou po roce 1990, a že jde o podlahy z dřevěných nebo laminátových lamel. Prosím nevěřte takovým hloupostem. O plovoucích podlahách jsem se učil jako o zcela běžné, staré a dávno známé konstrukci už na stavební průmyslovce z učebnic napsaných v roce 1964. Tedy ani v roce 1964 nešlo o žádnou novinku, ale o zcela běžnou konstrukci. Plovoucí podlahy nemají vůbec nic společného s druhem nášlapné vrstvy, mohou mít nášlapnou vrstvu i z keramické dlažby, železobetonové desky, nebo jakéhokoliv jiného materiálu. Nejvíce plovoucích podlah se u nás udělalo v šedesátých až osmdesátých letech minulého století, a to v klasických obytných panelácích, kde byla nejčastější nášlapná vrstva povlaková z PVC.
A co tedy je, ta plovoucí podlaha ? Jde o takovou konstrukci podlahy, která má souvrství spojené s nášlapnou vrstvou oddělené od ostatních konstrukcí stavby akustickou izolací, aby se omezilo na minimum přenášení akustických impulzů vzniklých od provozu na nášlapné vrstvě do nosné konstrukce stavby. Oddělení musí být provedeno nejenom pod celou vodorovnou plochou těchto "plovoucích" podlahových vrstev, ale také na všech bočních svislých stranách. Aby tato akustická izolace měla zásadní význam, z akustického hlediska, měla by být vrstva akustické izolace alespoň o tloušťce 1 cm. Jde tedy především o zajištění předepsané kročejové neprůzvučnosti stropní konstrukce.
Tento konstrukční prvek našel významné uplatnění právě u železobetonových stropních konstrukcí v panelových domech, kde byly s kročejovou neprůzvučností u relativně tenké a dobře akusticky vodivé železobetonové desky (oproti klasickým trámovým stropům se zásypem) problémy. Proto když se v klasickém paneláku např. typu T-08B v roce 1967 provedla podlaha tak, že se na nosný panel položila parotěsná zábrana z lepenky, potom akustická izolace z rotaflexu nebo fibrexu tloušťky 4 cm, potom separační vrstva z lepenky a na ní armovaná betonová mazanina, která se nedotáhla až ke stěně, kde byl opět vložen pás fibrexu, na to přišla pryžová podložka a nášlapná povlaková vrstva z PVC, tak šlo zcela jednoznačně o plovoucí podlahu. Dilatace okolo stěn byly překryty nalepenou rohovou páskou z PVC. Sám jsem podobných plovoucích podlah dělal v šedesátých a sedmdesátých letech na pražských sídlištích kilometry.
Naopak u současných podlah, které jsou často nazývány plovoucími, většinou ani o plovoucí podlahu nejde. Mirelonová vyrovnávací a separační vrstva o tloušťce pouhé 2 mm, která se pokládá pod lamely, nemá totiž natolik významnou akustickou funkci, aby bylo možné hovořit o plovoucí podlaze. Její význam je předevší separační, kde zajišťuje kluznou oddělovací vrstvu pro umožnění dilatačního pohybu vrstvy nášlapné a zároveň vyrovnává drobné nerovnosti podkladu, který může mít na dvoumetrové lati nerovnost do 2 mm. Lze tedy říci, že naopak současné podlahy s nášlapnou vrstvou z laminátových nebo dřevěných lamel, tak jak jsou běžně prováděny, ani plovoucími podlahami nejsou. Nazval bych je přesněji podlahami s kluznou nášlapnou vrstvou.
Při provedeném šetření jsem zjistil následující skutečnosti:
Byla použitá laminátová podlahovina výrobce Terhűrne typu Quick Loc v provedení dub selský 967 o tloušťce lamely 7,1 mm a rozměru lamely 1285x194 mm. Tyto lamely se montují na suchý zámek s perem a drážkou, opatřený uzamykatelným vrubem ve spoji, který zajišťuje pevnou vzájemnou polohu lamel ve spoji a těsné spáry. Montáž vyžaduje použití speciálního dorážecího pravítka, kterým se zámek uzavře (zaskočí).
Posuzovaná podlaha se nachází v prvním nadzemním podlaží nepodsklepeného rodinného domu, a to ve dvou vzájemně provozně navazujících místnostech, kuchyni a obývacím pokoji. Podlahová plocha kuchyně je 4,48*4,03= 18,05 m2 a podlahová plocha obývacího pokoje je 4,46*5,38= 23,99 m2, celková podlahová plocha je 18,05+23,99= 42,04 m2.
Byly zjištěny následující vady:
Dodavatelem dodaná podlaha je na několika místech vzdutá. Lamely jsou zvednuté od podkladu a tvoří velmi výrazná vyboulení až do výšky 5 cm nad správnou výškovou úroveň. Nejvíce se tato vada projevuje v obývacím pokoji pod oknem, kde je vzdutý pruh podél obvodové stěny,a to v šířce 50 cm a délce 2,5 m. Tato vada je způsobena zejména tím, že nebyla provedena předepsaná dilatační spára mezi podlahovou nášlapnou vrstvou a stěnou domu, anebo nebyla tato dilatační spára dostatečná vzhledem k dalším vadám, které vedly ke zvýšení vlhkosti, nabobtnání a zvětšení rozměrů lamel. Změnou vlhkostních a tepelných poměrů v interiéru, dochází k roztahování nebo smršťování podlahové nášlapné vrstvy, která musí mít možnost pohybu. Proto výrobce předepisuje minimální dilatační spáru, při teplotě v interiéru 20 °C a relativní vlhkosti 50 %, v šířce 1,5 cm. Při těchto hodnotách teploty a vlhkosti jsem však zjistil, že v některých místech, a to právě i v místě této vady, je dilatační spára nulová !!! Potom dojde k tomu, že roztahující se podlahová vrstva se opře o zeď a při dalším zvětšení svojí délky se vyboulí směrem nahoru. Dolů nemůže, tam je podklad. V našem případě má zcela evidentně na tuto vadu zásadní vliv, kromě nedostatečné dilatační spáry také ta skutečnost, že podlahová nášlapná vrstva byla položena na nedokonale vyschlý betonový podklad, přičemž navíc nebyla použita parotěsná zábrana, která má zamezit pronikání vlhkosti z podkladu do podlahoviny a její nasávání do nášlapné vrstvy. Zvětšením vlhkosti lamel se zvětšil jejich rozměr a dilatační spára, pokud při pokládce nějaká byla, nestačila tuto objemovou roztažnost vykompenzovat. V tomto případě jde jednoznačně o chybu na straně dodavatele, který měl použít technologickým předpisem výslovně předepsanou polyetylenovou 0,2 mm tlustou parotěsnou zábranu s přesahy ve spojích min. 20 cm, nebo slepovanou či svařovanou, pokládku měl provést na proschlý povrch a přitom měl provést předepsané dilatační spáry.
Dále bylo zjištěno, že dodavatelem dodaná nášlapná vrstva na několika místech (kde není vzdutá) neleží na podkladu, ale směrem k podkladu se při zatížení dotlačuje (prohýbá-pruží), a to až o 5 mm. V tomto případě je vada zapříčiněna nerovností podkladní vrstvy a použitím vyrovnávací podložky z pěnového polyetylenu (mirelon) o nedostatečné tloušťce. Norma připouští maximální nerovnost podkladu naměřenou na délce dvoumetrové latě 2 mm a technologický předpis výrobce určuje použití pěnového polyetylenu o tloušťce 2 mm. Tyto základní parametry nebyly zhotovitelem respektovány což způsobilo, že nášlapná podlahová vrstva je v místech větších prohlubní podkladní vrstvy ve vzduchu a neleží na podkladní vrstvě a tenká mirelonová vrstva není schopna tak velkou nerovnost eliminovat. Vina je v tomto případě zcela jednoznačně na zhotoviteli, který položil podlahu na nerovný podklad, ačkoliv jako odborník měl vědět, že takový postup je rozporu s technickou normou, a že výsledkem bude vada díla.
Omluvou v žádném případě nemůže být argumentace zhotovitele, že nášlapnou vrstvu pokládal na podklad objednatele, tedy na podklad který si sám nepřipravoval, a to se svolením objednatele. Podle občanského zákona § 563 zhotovitel odpovídá také za vady, jejichž příčinou je vadnost věci, která má být opravena nebo upravena, či nevhodnost pokynů objednatele, jestliže ho na vadnost věci či nevhodnost pokynů neupozornil. Zhotovitel tedy měl jako odborník povinnost upozornit odběratele na důsledky takového chybného postupu a v případě, že by i přesto odběratel trval na chybném technologickém postup, měl si nechat zhotovitel podepsat od objednatele prohlášení o tom, že ho na všechna konkrétní rizika, která vyplývají z chybného technologického postupu, na kterém objednatel trvá, upozornil. Zhotovitel tedy plně odpovídá za vady, které má provedená oprava nebo úprava při převzetí věci objednatelem,…
