ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, změna Z2

7.7.4

ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, změna Z2

Ing. Bohumír Číhal

 NahoruPředmět Změny Z2

Změna Z2 ČSN 73 4201 aktualizuje přehled souvisejících ČSN a právních předpisů (na základě kterých upravuje předmět normy) a citované normativní dokumenty. Upravuje a doplňuje termíny, definice a třídění komínů podle aktuálního stavu techniky.

V oblasti navrhování a provádění komínů jsou upraveny mezní podmínky pro výpočet spalinové cesty, upřesněna neúčinná výška komínového průduchu spotřebičů na plynná paliva a nově je stanovena výška komínu nad rovinou valbové nebo stanové střechy. Jsou upřesněny výšky komínů nad plochou střechou s ohledem na možný vliv překážek okolo ústí komínu a možné konstrukční úpravy ústí spalinové cesty. Je upravena možnost vymetání komínu z vybíracího otvoru a připojování lokálních spotřebičů paliv do společného komínu. Nově jsou stanoveny podmínky při odvodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší včetně úprav velikosti a tvaru ochranného pásma.

 NahoruRedukce obsahu

Vzhledem k obsahu zrušeného nařízení vlády č. 91/2010 Sb. (platného v době vydání Změny Z2 normy) a od 1. 1. 2016 účinného zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), který řeší oblast revize, kontroly a provozování spalinových cest s rizikem požáru v rozsahu dříve uvedeném v ČSN 73 4201, byla kapitola 11 redukována pouze na způsob označování spalinových cest a ze stejného důvodu byla vypuštěna kapitola 12 a s tím související přílohy a odkazy.

Zrušují se:

Příloha B (normativní) Zásady pro vyústění vývodu spalin spotřebičů v provedení B a C s hořákem s nuceným přívodem spalovacího vzduchu nebo s nuceným odvodem spalin

Příloha C (normativní) Vzor revizní zprávy spalinové cesty

Příloha D (informativní) Vzor obsahu technické zprávy

Příloha E (informativní) Pasportizace komínů

 NahoruTermíny a definice

V kapitole 3 Termíny a definice byly upraveny některé definice a některé byly přidány:

• samostatný komín – komín, do něhož je připojen kouřovodem pouze jeden spotřebič;

• společný komín – komín, do něhož je připojeno více spotřebičů z jednoho podlaží (společný komín pro jedno podlaží) nebo z více podlaží nad sebou (společný komín pro více podlaží nad sebou);

• samostatný komínový průduch – komínový průduch, do něhož je zaústěn pouze jeden spotřebič;

• lokální spotřebič paliv – tepelné zařízení určené ke spalování pevných, kapalných nebo plynných paliv za účelem přeměny jejich chemické energie v energii tepelnou, které umožňuje využití uvolněného tepla v prostoru, v němž je instalován;

• technologický spotřebič – spotřebič, který slouží k výrobním nebo procesním účelům (například pece, výhně, záskokové zdroje el. proudu, kogenerační jednotky, sušičky prádla)

• ústřední zdroj tepla – spotřebič paliv, který zajišťuje teplovodní nebo teplovzdušné vytápění více místností jednotky, ve které je instalován.

Tím byly odstraněny některé nejasnosti, neboť např. u spotřebičů na plynná paliva se za spotřebič lokální považoval spotřebič určený pouze k vytápění jedné místnosti s poznámkou, že výkon lokálního spotřebiče obvykle není větší než 7 kW – omezení výkonem nyní odpadlo.

V kapitole 4, článku 4.1 uvádí změna Z2 příklad třídění komínů podle počtu připojených spotřebičů paliv na novém obrázku č. 1 takto:

Obr. č. 1: Třídění komínů podle počtu připojených spotřebičů paliv

Legenda k obrázku:

A – samostatný komín

B-a – společný komín pro jedno podlaží (varianta se společným kouřovodem)

B-b – společný komín pro jedno podlaží (varianta se samostatnými kouřovody)

C – společný komín pro více podlaží (varianta se samostatnými kouřovody)

 NahoruPožadavky na spalinovou cestu

Kapitola 5 Požadavky na spalinovou cestu upřesňuje některé základní požadavky. Spalinová cesta musí být navržena a provedena tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv a místně obvyklých povětrnostních podmínek byl zajištěn bezpečný odvod spalin komínem nebo svislým kouřovodem s funkcí komínu nad střechu budovy, popřípadě vývodem spalin stěnou fasády a jejich rozptyl do volného ovzduší tak, aby nenastalo jejich hromadění a nebyly překročeny přípustné koncentrace škodlivin vztažené k předmětnému zdroji znečištění i okolní zástavbě. Nesmí dojít k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat, a musí být zajištěna požární bezpečnost všech prostorů, kterými spalinová cesta prochází.

Podle upraveného ustanovení 5.4.3 nesmí být střední rychlost proudění spalin ve spalinové cestě, při nejnižším jmenovitém výkonu spotřebiče paliv, nižší než 0,5 m/s.

 NahoruDoložení splnění požadavků

Pro zajištění bezpečného a bezporuchového odvodu spalin od spotřebičů musí být návrh spalinové cesty doložen tepelně technickým a hydraulickým výpočtem podle ČSN EN 13384-1+A2 Komíny – Tepelně technické a hydraulické výpočtové metody – Část 1: Samostatné komíny nebo ČSN EN 13384-2+A1 Komíny – Tepelně technické a hydraulické výpočtové metody – Část 2: Společné komíny.

Výpočtem spalinové cesty se ověřuje zajištění požadovaného odvodu spalin při mezních provozních podmínkách připojených spotřebičů a při proměnném vlivu teploty vzduchu a účinku větru. Kvalifikované posouzení dodržení podmínek pro bezpečný provoz spalinové cesty s komínem není možné bez výpočtů. Proto je nutné důsledně odmítat tzv. revizní zprávy spalinové cesty, kde tyto výpočty chybí.

Návrh spalinové cesty může být doložen i průvodní dokumentací výrobce zařízení, výjimečně odpovídajícím diagramem výrobce systémových komínů při dodržení jím stanovených podmínek. Tento způsob návrhu spalinové cesty však neřeší tepelně technické požadavky.

 NahoruIdentifikační štítek

Každá dokončená spalinová cesta musí být trvalým způsobem označena identifikačním štítkem. Tato povinnost, zakotvená v předpisech již od roku 1999, je však často ignorována. Při revizi spalinové cesty je jednou z povinností revizního technika zkontrolovat, zda je identifikační štítek spalinové cesty správně vyplněn. Bez tohoto štítku (nebo bez průvodní dokumentace spalinové cesty) nelze provést kontrolu spalinové cesty, neboť se při ní mimo jiné zjišťuje, zda připojený spotřebič může být na tuto spalinovou cestu připojen. Příklady komínových štítků jsou uvedeny na následujících obrázcích.

Obr. č. 2: Příklad štítku pro individuální nebo dodatečně vložkovaný komín

Obr. č. 3: Příklad štítku pro soustřednou komínovou sestavu

Podstatné je umět rozklíčovat označení uvedené na štítku vedle čísla normy. Význam jednotlivých symbolů v označení, včetně příslušných odkazů, je uveden na dalším obrázku.

Obr. č. 4: Význam symbolů v označení komínů

 NahoruTlakové třídy a třídy odolnost

Tlakové třídy jsou: N pro komíny s přirozeným tahem, P pro komíny přetlakové a H pro komíny vysokopřetlakové.

Třídy odolnosti proti působení kondenzátu jsou: W pro komíny, které jsou plánovitě provozovány v mokrém provozním režimu a D pro komíny, které jsou plánovitě provozovány v suchém provozním režimu. Označení vyjadřuje, že se předpokládá nebo nepředpokládá kondenzace vodní páry, neboli teplota spalin v ústí komínu bude nižší, nebo vyšší než rosný bod spalin (u zemního plynu přibližně 60 °C).

U zemního plynu jsou povoleny všechny třídy odolnosti proti korozi (1, 2, 3). U odvodů spalin od plynových spotřebičů se nevyžaduje odolnost proti vyhoření sazí, a proto postačuje označení O.

Štítek se umísťuje např. u otvorů pro kontrolu a čištění, na plášti komínu u spotřebiče paliv, u sopouchu komínu apod. Další požadavky na označování spalinových cest jsou uvedeny v kapitole11 Kontrola spalinové cesty.

 NahoruNavrhování a provádění komínů

V kapitole 6 Navrhování a provádění komínů byla provedena změna řady článků. Doplněn byl článek doporučující ochránit ústí spalinových cest od spotřebičů na plynná paliva s atmosférickým hořákem a přerušovačem tahu o jmenovité světlosti do DN 200 mm proti vniknutí nežádoucích předmětů či živočichů (nejčastější příčinou zneprůchodnění spalinové cesty je pád opeřence). Ochrana nesmí přesahovat přes průřez průduchu ani jinak negativně ovlivňovat funkčnost spalinové cesty např. zamrznutím ústí nebo omezovat možnosti její kontroly nebo čištění.

Neúčinná výška pro spotřebiče na plynná paliva musí být nově u komínového průduchu

• úzkého nejméně 150 mm plus 1/2 průměru sopouchu;

• středního a průlezného 250 mm plus 1/2 průměru sopouchu.

Komíny nad střechou

Výška komínu nad rovinou valbové nebo stanové střechy se stanoví podle nového obrázku č. 4a změny Z2.

Obr. č. 5: Způsob stanovení vyústění komínu nad střechou

Za plochou střechu je považována střecha, jejíž sklon od vodorovné je menší než 20°.Nad plochou střechou budovy nebo nad atikou ploché střechy musí být ústí komínu ve výšce min. 1 000 mm (viz stávající obr. č. 7 normy). U přetlakových a vysokopřetlakových komínů může být tato výška snížena na 500 mm, pokud je přetlak v ústí komínu větší než 25 Pa. Pokud se komínové těleso na ploché střeše vyskytuje v místě, které je ovlivněno překážkami (nejen budovou, ale např. skálou), musí být podle nového ustanovení ústí komínu s přirozeným tahem podle obrázku 8 normy…