101
Úvod do stavebního práva
Mgr. Martina Pavelková
NahoruCíl lekce
Cílem této lekce je představit systematiku stavebního práva, základní přehled právních předpisů v tomto odvětví, rozsah jejich aplikace a vzájemné souvislosti. Na srovnání úprav obou těchto předpisů lze snadno demonstrovat oblasti, které prošly nejzásadnějšími změnami. Pojednání o přechodných ustanoveních nového stavebního zákona lze vnímat také jako úvod do problematiky jeho obsahu.
Dále bude tato lekce věnována obecným informacím o novém stavebním zákoně a o tom, kdy a jakým způsobem nabyl účinnosti. Zákonodárce navíc v souvislosti s nabytím účinností nového stavebního zákona novelou č. 195/2022 Sb., účinnou od 1. 7. 2022 (tzv. technická novela), odložil použitelnost, tzn., že ve většině případů se v období od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 stále použije stavební zákon z roku 2006. Ještě před nabytím plné účinnosti navíc nový stavební zákon prošel zásadní a rozsáhlou věcnou novelou, zákonem č. 152/2023 Sb., účinným od 1. 7. 2023 (tzv. věcná novela).
Nahoru1. Právní úprava podle zákona č. 183/2006 Sb.
1.1. Stavební zákon a prováděcí právní předpisy
Stavební právo lze v obecné rovině rozdělit na stavební právo veřejné a soukromé. Zatímco stavební právo soukromé upravuje vztahy osob v oblasti stavebnictví a územního plánování, které jsou ve vzájemně rovnocenném postavení (typicky smluvní vztahy založené smlouvou o dílo), předmětem regulace stavebního práva veřejného jsou vztahy osob, kde vždy vystupuje na straně jedné orgán veřejné moci.
Stěžejním účinným právním předpisem na úseku veřejného stavebního práva byl do 31. 12. 2023 stavební zákon č. 183/2006 Sb., přičemž až do 30. 6. 2024 je tento zákon ve většině případů (kromě vyhrazených staveb) stále použitelný. Nelze vyloučit, že toto přechodné období "použitelnosti" dosavadní právní úpravy bude zákonodárcem ještě prodlouženo. I poté, co bude nový stavební zákon stále použitelný, však budou dobíhat řízení a postupy vedené dle dosavadních právních předpisů. Stavební zákon z roku 2006 zahrnuje právní úpravu územního plánování, územního rozhodování, stavebního řádu, státního stavebního dozoru, přestupků a dalších souvisejících podoblastí. V minulosti byl mnohokrát novelizován, přičemž mezi nejvýznamnějšími novelami lze zmínit zákony č. 350/2012 Sb. nebo 225/2017 Sb.
K provedení stavebního zákona z roku 2006 byly vydány tyto prováděcí vyhlášky:
-
nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy);
-
vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech;
-
vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb;
-
vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti;
-
vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů;
-
vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření;
-
vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
-
vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
Kromě prováděcích právních předpisů souvisí se stavebním právem také množství dalších právních předpisů, které mohou mít charakter obecného předpisu (jako je např. správní řád), speciálního předpisu (např. zákon o urychlení výstavby veřejné infrastruktury) nebo jiného, dosavadní terminologií zvláštního právního předpisu (např. zákony upravující působnost dotčených orgánů), stojícího co do předmětu regulace vůči stavebnímu zákonu zcela samostatně.
Zatímco prováděcí právní předpisy nový stavební zákon předpokládá zrušit a nahradit novými, ostatní právní předpisy jsou v důsledku nové právní úpravy pouze novelizovány, jako takové tedy zůstávají i s novým stavebním zákonem v platnosti.
1.2. Správní řád
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, je obecným právním předpisem upravujícím správní postupy, a to ve všech oblastech veřejného správního práva. Vztah stavebního zákona a správního řádu je vztah obecné a speciální právní úpravy. V praxi to znamená, že veškerá řízení a postupy v režimu stavebního zákona se řídí přednostně stavebním zákonem a teprve v otázkách ve stavebním zákoně neupravených správním řádem. Ze správního řádu je v postupech dle stavebního zákona aplikována např. úprava doručování, zastupování, procesních úkonů v řízení (přerušení, podjatost, dokazování, seznamování s podklady, nahlížení do spisu apod.), dále se úpravou správního řádu řídí odvolací řízení nebo přezkumné řízení. Některá problematika, jako např. vydávání závazných stanovisek, je upravena zčásti ve správním řádu, a zčásti ve stavebním zákoně, tzn., dochází k současné aplikaci obou právních úprav.
1.3. Zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury
Významným speciálním předpisem vůči stavebnímu zákonu (ale také např. vůči zákonu o vyvlastnění nebo soudnímu řádu správnímu) je zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury (do 31. 12. 2023 nazván "o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury"). Rozsah jeho působnosti je dán v úvodním § 1 odst. 1, podle kterého se aplikuje při přípravě, umisťování a povolování staveb dopravní, vodní, energetické infrastruktury, nově těžební infrastruktury a infrastruktury pro ukládání oxidu uhličitého, infrastruktury elektronických komunikací a strategických investičních staveb, při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro uskutečnění uvedených staveb a uvádění těchto staveb do užívání. Cílem této speciální právní úpravy je urychlit majetkoprávní přípravu těchto staveb, jejich umisťování, povolování a povolování jejich užívání, jakož i vydávání podmiňujících podkladových správních rozhodnutí, a urychlení následného soudního přezkumu všech správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami. Oproti stavebnímu zákonu upravuje tento předpis odlišně např. lhůty pro podání žalob, doručování v řízeních s velkým počtem…
