Stavební řád - Ostatní postupy a řízení včetně kolaudace staveb

1001

Stavební řád – Ostatní postupy a řízení včetně kolaudace staveb

Mgr. Martina Pavelková

 NahoruCíl lekce

Cílem třetí lekce věnované stavebnímu řádu je shrnout další postupy a řízení, které stavební zákon upravuje kromě procesů směřujících k umístění a povolení stavby. Pozornost tedy bude věnována především kolaudaci staveb, ale např. také změně stavby před dokončením, změně v účelu užívání stavby nebo odstraňování staveb. U všech těchto institutů bude provedeno srovnání dosavadní právní úpravy s právní úpravou nového stavebního zákona.

 Nahoru1. Změna stavby před dokončením

1.1. Úprava podle zákona č. 183/2006 Sb.

Změnu stavby před dokončením upravenou v § 118 zákona č. 183/2006 Sb. lze tematicky i z hlediska systematiky stavebního zákona řadit ještě k povolování staveb, neboť k němu funkčně i časově přísluší. Jedná se o změnu stavby realizovanou v jejím průběhu, tzn. de facto o změnu stavebního povolení, příp. jiného obdobného aktu – ohlášení, veřejnoprávní smlouvy, společného povolení aj. (obdobně srov. změnu územního rozhodnutí upravenou v § 94). Zatímco o změně územního rozhodnutí rozhoduje stavební úřad vždy na základě odůvodněné písemné žádosti v řízení obdobném územnímu, změna stavby před dokončením může mít vícero režimů projednání v návaznosti na její význam a dopady. Základním obecným předpokladem povolení změny stavby před dokončením (kromě změn stavby spočívajících v nepodstatných odchylkách) je její projednání ještě před samotným provedením. V opačném případě by se jednalo o realizaci stavby v rozporu s vydaným povolením, na základě čehož by musela být změna, resp. stavba samotná, projednána v režimu dodatečného povolení stavby. Pokud by mělo dojít v důsledku změny stavby před dokončením také ke změně parametrů stavby vyplývajících z rozhodnutí o umístění stavby, je potřeba společně se změnou stavby před dokončením projednat také změnu územního rozhodnutí. To neplatí v případě, kdy je stavba prováděna na základě společného povolení. V takovém případě se jakákoliv změna před dokončením projedná pouze v režimu § 118.

1.1.1. Standardní změna stavby před dokončením

O změně stavby před dokončením rozhoduje stavební úřad na základě žádosti. Přitom platí, že změnu ohlášené stavby lze provést na základě ohlášení, dále lze změnu stavby před dokončením schválit také veřejnoprávní smlouvou nebo oznámením s certifikátem autorizovaného inspektora. Pokud došlo k povolení stavby veřejnoprávní smlouvou, lze tuto smlouvu změnit písemnou dohodou smluvních stran podle § 166 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.

Žádost o povolení změny stavby před dokončením obsahuje kromě obecných náležitostí také popis změn a jejich porovnání s povolením stavby a s ověřenou projektovou dokumentací. K žádosti se připojí nová projektová dokumentace změn, příp. kopie původní ověřené dokumentace s vyznačenými změnami. Na řízení o povolení změny stavby před dokončením se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení, přičemž s dotčenými osobami a dotčenými orgány ji stavební úřad projedná v tom rozsahu, v jakém se může změna dotknout jejich práv nebo právem chráněných zájmů.

1.1.2. Rozhodnutí vydané na místě

Za podmínek stanovených v § 118 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb. může stavební úřad schválit změnu stavby před dokončením rozhodnutím vydaným na místě po kontrolní prohlídce stavby. Takové rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě. Oprávněná úřední osoba změnu dle okolností vyznačí také v ověřené projektové dokumentaci. Do spisu poté stavební úřad toto rozhodnutí pouze zaznamená.

Podmínky pro schválení změny na místě zápisem do stavebního deníku jsou, že se tato změna nedotýká práv ostatních účastníků řízení, podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy, vyjma případu, kdy příslušný dotčený orgán písemně nebo prohlášením do protokolu se změnou souhlasí.

1.1.3. Nepodstatné odchylky

Samostatný režim mají tzv. nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace upravené v § 118 odst. 7 dosavadního stavebního zákona. Tyto odchylky stavební úřad schválí až v rámci kolaudace. Stavební zákon z roku 2006 ve znění účinném do 31. 12. 2023 (minimálně do 30. 6. 2024 však stále použitelném) předpokládá, že stavebník před provedením nepodstatných odchylek stavební úřad požádá o sdělení, zda navrhované změny stavební úřad projedná při vydání kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí v režimu nepodstatných odchylek, anebo zda je třeba je projednat v řízení a za tímto účelem doplnit žádost. V případě, že byly na stavbě provedeny nepodstatné odchylky, předloží stavebník spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu stavebnímu úřadu také dokumentaci skutečného provedení stavby.

Aby mohly být změny kvalifikovány jako nepodstatné odchylky, nesmí se:

• jimi měnit půdorysný ani výškový rozsah stavby,

• jimi zasahovat do nosných konstrukcí stavby,

• jimi měnit vzhled ani způsob užívání stavby,

• jednat o změnu vyžadující posouzení vlivů na životní prostředí,

• negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby,

• jednat o změnu kulturní památky.

Podmínky pro projednání takovéto změny až v průběhu kolaudace jsou dále následující:

• změna se nedotýká práv ostatních účastníků řízení,

• změna se nedotýká podmínek územního rozhodnutí,

• změna se nedotýká veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy (ledaže by příslušný dotčený orgán se změnou písemně souhlasil).

1.2. Úprava podle zákona č. 283/2021 Sb.

Změna záměru před dokončením je upravena v § 224 zákona č. 283/2021 Sb. Za změnu záměru před dokončením se považuje změna v záměru oproti jeho povolení nebo oproti dokumentaci pro povolení stavby ověřené stavebním úřadem. V novém stavebním zákoně jsou upraveny dva režimy projednání změn před dokončením, a to povolení změny záměru před dokončením vydávané v režimu uvedeného § 224 na základě písemné žádosti a schválení nepodstatných odchylek v rámci kolaudace.

Povolení změny záměru před dokončením lze vydat jako první úkon v řízení, nedotýká-li se změna záměru práv účastníků řízení, s výjimkou stavebníka, ani chráněných veřejných zájmů a nepodléhá-li posouzení vlivů na životní prostředí.

Co se týče nepodstatných odchylek, za ty se budou považovat odchylky oproti ověřené projektové dokumentaci, jimiž se:

• nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby,

• nezasahuje do nosných konstrukcí stavby,

• nemění způsob užívání stavby,

• není ovlivněna požární bezpečnost stavby.

Oproti stávající právní úpravě nový stavební zákon v uvedeném výčtu již nejmenuje změny…