301
Institucionální zakotvení
Mgr. Martina Pavelková
NahoruCíl lekce
Cílem této lekce je představit systematiku orgánů veřejné správy, které vykonávají působnost na úseku územního plánování a stavebního řádu. Po jejím absolvování by měl čtenář získat přehled o jednotlivých orgánech stavební správy a jejich činnosti, a osvojit si jejich strukturu.
Nahoru1. Úvodem
Organizace a výkon veřejné správy jsou v novém stavebním zákoně upraveny v části druhé. Od počátku prací na tomto novém zákoně se jedná o velké téma, dokonce natolik, že systém orgánů veřejné správy na úseku stavebního řádu i územního plánování je v důsledku věcné novely stavebního Sb., účinné od 1. 7. 2023, nakonec zcela odlišný oproti vydané verzi NSZ. Původně totiž byla novým stavebním zákonem zřízená zcela nová soustava orgánů státní stavební správy, a to Nejvyšší stavební úřad, Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady. Z dosavadní soustavy orgánů měla být působnost na úseku stavebního řádu zachována pouze některým jiným stavebním úřadům, na úseku územního plánování pak Ministerstvu obrany ČR, krajským úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, obecním úřadům, které získají potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti, samosprávným orgánům obcí a krajů a na celostátní úrovni vládě ČR. Stávající působnost Ministerstva pro místní rozvoj ČR měla být přenesena na Nejvyšší stavební úřad coby ústřední správní úřad ve věcech územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění.
Po schválení nového stavebního zákona však bylo od nově navrženého modelu, který byl do té doby navíc diskutován již několik let, postupně upouštěno. Nakonec byl zřízen jediný nový správní orgán, který navíc nebyl ani v původně schválené podobě nového stavebního zákona, a sice Dopravní a energetický stavební úřad.
Rozsah a obsah působnosti ostatních správních orgánů zůstává obdobný jako ve stávající právní úpravě, s přihlédnutím k jednotlivým dílčím změnám, jež návrh stavebního zákona přináší v příslušných oblastech. Stávající kompetence rady obce a rady kraje v přenesené působnosti jsou novou právní úpravou svěřeny obecním a krajským úřadům. Stanovení příslušnosti a její změny dle správního řádu zůstávají beze změny, obdobně je v § 304 nového stavebního zákona řešena také příslušnost k projednání přestupků. Za výslovnou zmínku stojí zrušení institutu speciálních stavebních úřadů a ponechání pouze tří jiných stavebních úřadů, a sice Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti (jiným stavebním úřadem už není Ministerstvo průmyslu a obchodu). Obecním stavebním úřadem jsou všechny obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Působnost pověřených a dalších stavebních úřadů je dále upravena ve vyhlášce č. 130/2024 Sb., o stanovení obecních stavebních úřadů. Nakonec byly po dlouhých debatách oproti dosavadnímu stavu "zrušeny" pouze tři tyto malé stavební úřady, a sice v obcích Chabařovice v Ústeckém kraji, Suchdol nad Odrou v Moravskoslezském kraji a Žleby ve Středočeském kraji. V souvislosti s novým stavebním zákonem byly zrušeny také některé stavební úřady působící na městských obvodech, resp. na úřadech městských částí velkých statutárních měst (např. Brno nebo Ostrava).
Nahoru2. Nové správní orgány
2.1 Dopravní a energetický stavební úřad (§ 17 NSZ)
Jedná se o úřad s celostátní působností ve věcech stavebního řádu, podřízený Ministerstvu dopravy. Jeho sídlem je Praha, Sb. jsou stanovena jeho územní pracoviště – Praha, Plzeň a Olomouc.
Dopravní a energetický stavební úřad (označován zkráceně jako "DESÚ") je nadřízeným správním orgánem krajského stavebního úřadu ve věcech vyjmenovaných staveb a prvoinstančním stavebním úřadem u vyhrazených staveb dle přílohy č. 3 k novému stavebnímu zákonu a staveb souvisejících. Tuto působnost vykonává DESÚ již od 1. 1. 2024. Žádost o vydání územního rozhodnutí pro vyhrazenou stavbu dle dosavadního stavebního zákona bylo možné podat pouze do 31. 12. 2023 (§ 334a odst. 2 NSZ), tzn., že Dopravní a energetický stavební úřad je od 1. 1. 2024 příslušný pouze k povolování vyhrazených staveb dle příslušných ustanovení nového stavebního zákona. Kromě uvedeného má Dopravní a energetický stavební úřad ještě další kompetence, které jsou shrnuty v níže uvedené tabulce. Nadřízenými orgány Dopravního a energetického stavebního úřadu jsou Ministerstvo dopravy a Ministerstvo průmyslu a obchodu.
2.2 Ústav územního rozvoje (§ 29 NSZ)
Část kompetencí Ministerstva pro místní rozvoj na poli územního plánování převezme dle navrhované úpravy také Ústav územního rozvoje, který již existuje a některé z těchto činností vykonává již delší dobu, ale…
