50
Evidence rozpočtů a zpětná vazba po dokončení stavby
Cíl lekce:
V dnešní lekci si ukážeme jak dále pracovat se stavebním rozpočtem po
splnění jeho základní funkce, kterou byla cenová nabídka na dodávku stavby a
průběh celou fází realizace objektu, včetně všech možných modifikací jeho
podoby. Tímto „život“ rozpočtu nekončí. Nebo by alespoň končit neměl. Byla by
veliká chyba jej pouze založit do archivu, bez dalšího využití jeho možností.
Jak jsme se již zmínili v jedné z předchozích lekcí, rozpočet je odborným
odhadem plánovaných nákladů na dodávku stavby. K tomu, aby se tento odhad v
budoucnu co možná nejvíce přiblížil reálným cenám stavebních prací, je nutné s
ním dále pracovat.
Obsah lekce:
- 13.1 Evidence rozpočtů
- - Proč evidovat rozpočty a jejich cenné informace
- - Pojem „karta akce“
- - Práce s „databází karet akcí“
- - Tabulky objemových cen
- 13.2 Zpětná vazba po dokončení stavby
- - Proč sledujeme realizaci a výstupy stavby
- - Promítnutí zjištěných informací do kalkulací
- - Kontrola skupin příbuzných položek
- 13.3 Závěrem
- - Doporučená literatura a odkazy
Nahoru13.1 Evidence rozpočtů
Proč evidovat rozpočty a jejich cenné informace
Jak již bylo řečeno v samém úvodu této lekce, práce rozpočtáře s
vytvořeným rozpočtem nekončí okamžikem jeho založení do nabídky na dodávku
stavebního díla či vyčerpáním jeho položek v procesu fakturace. Přestože je
opravdu každá stavba originálem, ať už z důvodu vždy jiného umístění stavby,
provádění stavebních prací jinými pracovníky a zařízeními či odlišnostmi v
technologických postupech výstavby, jsou tyto stavby mezi sebou za určitých
podmínek navzájem porovnatelné. Určitými podmínkami zde rozumíme srovnávání
srovnatelného. To znamená, že pokud máme například na jedné straně novostavbu
bytového domu s deseti nadzemními patry a jedním podzemní, a na straně druhé
novostavbu bytového domu o čtyřech nadzemních podlažích a třech podzemních,
nelze tyto objektivně porovnávat bez předchozí úpravy.
Z nastíněného problému srovnání vyplývá zásadní poznání, a tím je
poměrně výrazný rozdíl finanční náročnosti mezi pořízením spodní a vrchní
stavby stavebního objektu. Vrchní stavbou rozumíme nadzemní podlaží od kóty
0,000 a spodní stavbou pak všechna podlaží pod úrovní této kóty. Z tohoto
důvodu se v rozpočtu snažíme o rozdělení nákladů na spodní a vrchní stavbu.
Pokud jde o objekt nepodsklepený, pak máme srovnání ze zjevného důvodu výrazně
usnadněno.
Dalším z rozlišujících prvků, z hlediska srovnání nákladů stavby, je
charakter prováděných stavebních prací. Jiné budou náklady na novostavbu a jiné
na rekonstrukci. Proto i tento fakt má zásadní dopad na utřídění srovnávaného
rozpočtu do příslušné kategorie. Znamená to tedy, že například porovnáváme vždy
jen novostavbu s novostavbou.
Posledním z hlavních rozlišujících znaků je typ stavby. Tato
skutečnost má opět zásadní vliv na výslednou cenu stavebního objektu. Mezi tyto
typy řadíme například:
-
rodinné domy
-
bytové domy
-
haly
-
administrativní budovy
-
komerční objekty
-
polyfunkční objekty
Pojem „karta akce“
Pokud jsme si již vysvětlili problematiku správného zařazení
srovnávaného objektu, můžeme se zmínit o pojmu „karta akce“. Tento pojem
není nikterak oficiálním a zažitým označením způsobu zápisu srovnávané akce,
ale pro naše účely je dostatečně výstižným. Do této karty zapisujeme, podle
předem stanovených kritérií, jednotlivé části stavebního objektu, které
finančně vyjadřujeme. Nejběžnějším ze způsobů vyjadřování těchto cen je,
podobně jako tomu je u…
