Úprava podle stavebního zákona

3.4.1

Úprava podle stavebního zákona

ÚČINNOST STAVEBNÍHO ZÁKONA A SOUVISEJÍCÍ NOVÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY

Dne 11. 5. 2006 vyšel v částce 63 Sbírky zákonů stavební zákon.

Stavební zákon nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2007 s výjimkou ustanovení § 143 až 145, 147 až 151, které nabyly účinnosti dne 1. 7. 2006 a § 102 odst. 2, který nabyl účinnosti až 1. 1. 2012.

Stavební zákon byl již několikrát novelizován. Nejnovější novela provedená zákonem č. 350/2012 Sb. je nejrozsáhlejší a v souvislosti s ní budou muset být změněny prováděcí vyhlášky.

Ve stejné částce vyšly další předpisy, které mají přímou souvislost se stavebním zákonem, a to:

• zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění),

• zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění.

Dále byly přijaty s účinností od 1. 1. 2007:

Níže uvedené vyhlášky budou novelizovány.

• vyhláška. č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech,

• vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb,

• vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území,

• vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření,

• vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.

OBECNÉ PRINCIPY ŘÍZENÍ PODLE NOVÉHO STAVEBNÍHO ZÁKONA

Pro řízení podle nového stavebního zákona je důležitým výchozím ustanovením § 4. Toto ustanovení ukládá stavebním úřadům, aby přednostně využívaly zjednodušující postupy, aby dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány, aby všude, kde to zákon umožňuje, vydávaly pouze jedno rozhodnutí a upouštěly od dalšího povolování záměru. Ani při zjednodušujících postupech nesmí být dotčeny zájmy a práva dotčených osob a veřejné zájmy chráněné zvláštními předpisy.

Požaduje se, aby stavební úřady postupovaly ve vzájemné součinnosti s orgány, které chrání veřejné zájmy podle zvláštních předpisů, jestliže tyto zájmy mohou být v konkrétním řízení dotčeny. V takovém případě jde o dotčené orgány, které podle zvláštních předpisů vydávají pro účely územního rozhodnutí či stavebního povolení svá závazná stanoviska, která jsou závazným podkladem pro požadované rozhodnutí. Závazným stanoviskem je vázán i dotčeny orgán, který jej vydal. Podle § 4 odst. 3 je dotčený orgán vázán svým předchozím stanoviskem a navazující stanoviska mohou být v téže věci uplatňována pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být dříve uplatněny a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo závazné stanovisko vydáno. Jinak se k navazujícímu stanovisku nepřihlíží. Dále se nepřihlíží k závazným stanoviskům dotčených orgánů, o kterých bylo rozhodnuto ve vydaném regulačním plánu, v územním rozhodnutí nebo v územním opatření o stavební uzávěře anebo v územním opatření o asanaci území, nejde-li o závazné stanovisko uplatněné na základě nově zjištěných a doložených skutečností.

Dotčené orgány mohou kontrolovat plnění svých požadavků, které se staly součástí vydaného rozhodnutí.

V zájmu efektivnosti činnosti dotčených orgánů a v zájmu hospodárnosti průběhu řízení stavební zákon stanoví, aby bylo vydáváno koordinované stanovisko zahrnující požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů. Tento postup je možný pouze v těch případech, kdy je dotčeným orgánem podle zvláštních právních předpisů tentýž orgán veřejné správy. Koordinované stanovisko lze vydat, nejsou-li požadavky na ochranu veřejných zájmů v souladu.

Pokud dojde v řízení k protichůdným stanoviskům a vzniklý rozpor se ani nepodaří odstranit v průběhu řízení, rozhoduje o něm společný nadřízený orgán, jestliže takový společný nadřízený orgán neexistuje, pak se o rozporu vede rozporová dohadovací řízení na úrovni ústředních úřadů. Pokud ani zde nedojde k dohodě, rozhodne o sporu na návrh příslušného ministra vláda.

ÚPRAVA PODLE NOVÉHO STAVEBNÍHO ZÁKONA – OBECNĚ

Na přípravě nového stavebního zákona se začalo pracovat počátkem 90. let minulého století. Úkolem nové úpravy byl požadavek na zjednodušení jednotlivých řízení, odstranění náročných administrativních postupů, zakotvení větších kontrolních pravomocí stavebních úřadů při výstavbě a užívání stavby, stanovení povinností jednotlivých osob účastných na přípravě, realizaci a užívání staveb a vytvoření podmínek pro přenesení části pravomocí stavebních úřadů na privátní subjekty.

Stavební zákon obsahuje řadu institutů, které minulý zákon č. 50/1976 Sb. buď vůbec neznal anebo je významně modifikuje.

Jde o následující úpravu s uvedením příslušného ustanovení zákona:

• Územně plánovací informace – § 21,

• Zjednodušené územní řízení – § 95,

• Územní souhlas – § 96,

• Územní opatření – § 97,

• Veřejnoprávní smlouva – § 78 a 116,

• Stavby a zařízení bez povolení – § 103,

• Stavby na ohlášení – § 104 až 108,

Odlišnosti od minulé právní úpravy obsažené v zákoně č. 50/1976 Sb.

• Užívání staveb – § 119 až 127,

• Kontrola staveb – § 132 až 134,

• Povinnosti osob – § 152 až 154,

• Vybrané činnosti ve výstavbě – § 158, 159,

• Autorizovaný inspektor – § 143 až 151,

• Formuláře žádostí – § 196.

 NahoruÚzemně plánovací informace – § 21

Územně plánovací informace je pojata jako služba těm stavebníkům, kteří ještě před zahájením přípravy výstavby chtějí znát podmínky, za kterých může být vydáno požadované opatření (územní rozhodnutí, územní souhlas).

Informaci podle věcné a místní příslušnosti poskytují:

• krajský úřad,

• úřad územního plánování,

• obecní úřad pověřený pro výkon činnosti pořizovatele,

• stavební úřad.

Územně plánovací informace není koncipována jako povinnost. Poskytuje se ke konkrétnímu záměru. Na územně plánovací informaci k podmínkám vydání územního rozhodnutí a k podmínkám vydání územního souhlasu je důležité to, že orgán příslušný k poskytnutí informace je povinen uvést seznam orgánů veřejné správy, které budou v daném případě mít postavení dotčených orgánů.

 NahoruZjednodušené územní řízení – § 95

Za předpokladu, že záměr, pro který je požadováno vydání územního rozhodnutí

• je v zastavitelné ploše nebo v zastavěném území,

• nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí,

• žádost je doložena závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů se zjednodušeným řízením,

• souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům, jež jsou předmětem územního řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky, a stavbám na nich; a též výslovně souhlasí se zjednodušeným řízením. Souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu. Jestliže žádost nesplňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad rozhodne usnesením o provedení územního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se proti němu odvolat.

Pokud žádost splňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad posoudí záměr, vyhotoví návrh výroku rozhodnutí, který vyvěsí na úřední desce po dobu 15 dnů; návrh výroku se doručí žadateli a dotčeným orgánům jednotlivě.

Žadatel musí zajistit, aby informace o návrhu výroku rozhodnutí byla bezodkladně vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem, a to po dobu 15 dnů.

Informace obsahuje údaje o žadateli, o předmětu územního řízení včetně grafického vyjádření záměru. Pokud žadatel informaci nevyvěsí, stavební úřad opakuje vyvěšení návrhu výroku rozhodnutí na úřední desce nebo rozhodne usnesením o provedení územního řízení, pokud mělo porušení této povinnosti žadatele za následek zkrácení práv účastníků územního řízení.

V případě, že se neprokáže opak, má se za to, že žadatel povinnost vyvěšení informace splnil. Zde se novelou stavebního zákona sleduje odstranění nejistoty, kdy stavebník informaci o záměru vyvěsil, a tato informace byla neznámou osobou stržena.

Účastníci řízení mohou v 15denní lhůtě ode dne vyvěšení podat námitky proti návrhu výroku rozhodnutí. Ve stejné lhůtě mohou proti návrhu výroku rozhodnutí podat výhrady dotčené orgány, pokud v něm nejsou obsaženy podmínky uplatněné v jejich závazném stanovisku nebo pokud je záměr navržen v rozporu s jejich rozhodnutím.

Po podání výhrady nebo námitky stavební úřad usnesením rozhodne o provedení územního řízení. Nepřihlíží se k námitkám účastníků řízení ("sousedů“), kteří dali svůj souhlas s navrhovaným záměrem, jestliže se nezměnily podklady, ke kterým dali svůj souhlas. Zda se změnily podklady, za kterých vlastník mezujícího pozemku dal svůj souhlas.

Pokud se týká výhrad dotčeného orgánu, postup bude stejný.

Nezdá se, že vyhláška mohla nad rámec zákona rozšířit obsah dokumentů povinně přikládaných žádosti o zjednodušené řízení, jestliže tyto dokumenty jsou v § 95 odst. 1 SZ uvedeny taxativním výčtem.

 NahoruÚzemní souhlas – § 96

Místo územního rozhodnutí stavební úřad vydá územní souhlas, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nemá nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení nebo pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Na rozdíl od stávající úpravy mohou souhlasná závazná stanoviska či rozhodnutí dotčených orgánů obsahovat podmínky, za kterých je souhlas udělován a které musí být splněny.

Institut územního souhlasu lze užít pouze při splnění podmínek v § 96 uvedených a pro stavby, terénní úpravy a zařízení výslovně uvedených v § 96 odst. 2 SZ, žádost o vydání kolaudačního souhlasu musí být doložena předepsanými doklady.

Stavební úřad žádost přezkoumá a je-li úplná, stavební úřad vydá územní souhlas do 30 dnů ode dne podání žádosti. Pokud nebude dodržena lhůta k vydání územního souhlasu, ačkoli žádost je úplná, jedná se pak o nesprávný úřední postup a je možno z tohoto titulu požadovat náhradu škody podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu při výkonu veřejné moci.

V územním souhlasu ani nikde jinde stavební úřad nerozhoduje o případných námitkách osob, které daly souhlas k vydání územního souhlasu. Kdy mohou tyto osoby dát své námitky v procesu vydávání územního souhlasu, ze zákona nevyplývá.

Územní souhlas nabývá právních účinků dnem doručení žadateli.

Podle zákona stavební úřad doručuje žadateli územní souhlas spolu s ověřeným situačním výkresem.

Osobám čili mezujícím sousedům, kteří dávali svůj souhlas k záměru, a dotčeným orgánům a místně příslušné obci se musí zaslat, jak z textu vyplývá, územní souhlas a situační výkres s vyznačením účinnosti. Těmto subjektům se tyto dokumenty mohou posílat až po doručení žadateli. Jedině tak bude možné na nich vyznačit účinnost.

Územní souhlas platí dva roky od jeho vydání. Nutno rozlišovat den doručení žadateli, kterým územní souhlas nabývá účinnosti ode dne vydání územního souhlasu, kterým se začíná počítat platnost územního rozhodnutí. Stavební zákon blíže nespecifikuje, co se rozumí dnem vydání. Mohli bychom vycházet z § 71 správního řádu, kde je uvedeno, co se rozumí dnem vydání rozhodnutí, pokud nám nevadí, že pojem "vydání rozhodnutí“ je upraven v části druhé, která se na vydávání územního souhlasu nevztahuje.

Územní souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků.

Stavební úřad může usnesením rozhodnout, že žádost o vydání územního souhlasu posoudí v územním řízení. Může tak učinit, dojde-li k závěru, že žádost nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu nebo mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě těch, které k záměru daly svůj souhlas a tyto další osoby nevyslovily souhlas s tím, že budou jejich práva přímo dotčena.

Z textu zákona nevyplývá, kdy se tyto další osoby dozví, že stavební úřad z moci úřední dospěl k závěru, že jejich práva mohou být přímo dotčena a jakým způsobem budou tyto osoby s dotčením svých práv souhlasit.

V každém případě je nutno konstatovat, že stavební úřad v odůvodnění rozhodnutí o provedení územního řízení bude muset uvést konkrétní skutečnosti, o které své rozhodnutí opírá.

Úprava v tomto směru je velice volná a bude vyžadovat metodické pokyny ke správné aplikaci institutu územního souhlasu.

Žádost o územní souhlas se považuje za žádost o vydání územního rozhodnutí, a pokud je to pro posouzení záměru nezbytné,…