6.4
Stavby, terénní úpravy a zařízení, u kterých postačí ohlášení
JUDr. František Nováček, DESS
Společný souhlas
Podá-li stavebník současně žádost o územní souhlas podle SZ § 96 odst. 3 a ohlášení stavebního záměru podle § 105, které splňují požadavky § 96 a § 105, vydá stavební úřad společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru. Stavební úřad při posuzování žádosti o území souhlas a ohlášení stavebního záměru postupuje podle § 96 odst. 4 s přihlédnutím k § 105 stavebního zákona.
Společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru je upraven v ustanovení nového § 96a. Jedná-li se o stavbu v působnosti obecného stavebního úřadu, stavbu vymezenou v ust. § 15 odst. 1 písm. b) až d) a v ust. § 16 odst. 2 písm. d) lze vydat společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášené stavby, kterým se stavba současně umisťuje a povoluje. Příslušným stavebním úřadem je úřad příslušný k povolení stavby podle ust. § 13 odst. 1, § 15 odst. 1 písm. b) až d) nebo podle ust. § 16 odst. 2 písm. d).
Pokud podá stavebník oznámení záměru podle ust. § 96 současně s ohlášením stavebního záměru podle ust. § 105 (společné oznámení), vydá stavební úřad, za předpokladu splnění požadavků a podmínek dle § 96 a 105, společný souhlas. Jako přílohu společného oznámení přiloží stavebník doklady uvedené v § 96 odst. 3 písm. a) až e) a dokumentaci podle povahy záměru dle § 105 odst. 2 – 6.
Stavebník může ohlášený stavební záměr podle § 104 odst. 1 a 2 provést na základě společného souhlasu, přičemž společný souhlas se doručuje stavebníkovi a současně dotčeným orgánům, osobám uvedeným v § 96 odst. 3 písm. d) a v § 105 odst. 1 písm. f) stavebního zákona, popřípadě vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Místně příslušnému obecnímu úřadu se souhlas doručuje spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací, vyjma staveb v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu, pokud není stavebním úřadem. Stavebníkovi, vlastníkovi pozemku nebo stavby (pokud není stavebníkem), dotčeným orgánům a osobám uvedeným v § 96 odst. 3 písm. d) a v § 105 odst. 1 písm. f) se souhlas se doručuje spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací a stavebníkovi se štítkem obsahujícím identifikační údaje o ohlášeném stavebním záměru.
Pokud stavební úřad dojde k závěru, že oznámení nemá předepsané náležitosti, nebo pokud trpí jinými vadami, pomůže stavební úřad stavebníkovi k jejich odstranění na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, k tomu mu stanoví přiměřenu lhůtu.
Dojde-li stavební úřad k závěru, že společné oznámení záměru nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu nebo souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, nebo mohou být předloženým záměrem přímo dotčena práva dalších osob uvedených v § 96 odst. 3 písm. d) a v § 105 odst. 2 písm. f), rozhodne usnesením o provedení společného územního a stavebního řízení. Právní mocí tohoto usnesení je zahájeno společné územní a stavební řízení. Společný souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi. Platí po dobu 2 let ode dne jeho vydání. Nepozbývá však platnosti, pokud v této době bylo s ohlášeným stavebním záměrem započato. Platnost společného souhlasu rovněž nelze prodloužit.
Jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce vyžadující ohlášení
Část stavebního zákona upravující proces ohlašování staveb je rozdělena na dva menší bloky, a to ustanovení § 104, v němž jsou uvedeny výčty jednoduchých staveb, terénních úprav a udržovacích prací vyžadující ohlášení. Do okruhu těchto staveb jsou zahrnuty
a. stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci (nově bez omezení plochy), s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,
b. podzemní stavby do 300 m² celkové zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem nebo stavbou podle § 16 odst. 2 písm. d),
c. stavby do 300 m² celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m² celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let; dobu dočasnosti nelze prodloužit,
d. stavby do 70 m² celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
e. stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2, (zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní panel, pokud nejde o stavbu dle ust. § 2 odst. 3 - stavba, která slouží reklamním účelům je stavbou pro reklamu, v případě zařízení větších 8m2 , které jsou považovány za stavbu pro reklamu de iure, je rozhodující stanovisko příslušného stavebního úřadu)
f. stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,
g. stavby zařízení staveniště, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e) bodě 1,
h. stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
ch. terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b),
i. udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c),
j. stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí.
Oznámení postačí i u změn uvedených a dokončených staveb, pokud změnou nedojde k překročení stanovených parametrů.
Režim změn ohlašovaných staveb
Ohlášení nevyžadují stavby a terénní úpravy, u kterých to stavební úřad stanovil v souladu s ustanovením § 78 odst. 6: "Stavební úřad může v územním rozhodnutí u staveb a terénních úprav uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i), jestliže to nevylučuje povaha věci, ochrana veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů nebo ochrana práv účastníků řízení, stanovit, že k jejich provedení nebude vyžadovat ohlášení."
Zvláštní právní režim platí pro stavby uvedené v odstavci 1 pod písmeny a) až d), neboť pro ně se nevyžaduje vydání alespoň územního souhlasu (odstraněna byla zároveň podmínka vydání územně plánovací informace). Přísnější režim platí pro odbornou způsobilost osob, které tyto stavby projektují; zatímco pro stavby uvedené pod písm. a) až e) platí, že jejich dokumentace musí být vypracována osobami autorizovanými podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, v případech uvedených pod písm. f) až k) postačují osoby odborně způsobilé, jak je definuje jednak § 158 SZ, jednak příloha k zákonu živnostenskému (osoby s příslušným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním (stavebním).
V ustanoveních § 105 až § 107 jsou podrobněji upraveny procesní podmínky ohlašování staveb.
Podrobnosti o formálních a obsahových náležitostech ohlášení staveb je upravena v § 18a a v části B přílohy č. 8 prováděcí vyhlášky MMR č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, stavebního řádu a územního opatření, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb., jednak v § 2 v příloze č. 5 vyhlášky MMR č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.
Ohlášení musí obsahovat obecné údaje, kterými jsou identifikační údaje o stavebníkovi, o pozemku, o ohlašovaném stavebním záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění, údaj o tom, kdo bude stavební záměr provádět, zda se k jeho provedení má použít sousední nemovitost, v tom případě souhlas vlastníka této nemovitosti; u dočasné stavby rovněž dobu jejího trvání a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění.
Nově koncipovaný odstavec 2 podrobně rozvádí povinné přílohy ohlášení stavby. Jedná se o:
a. souhlas k provedení stavební záměru dle ust. § 184a, tj. právní vztah k pozemku, na němž se bude záměr provádět (doložení vztahu k pozemku či stavbě, pokud stavebník není současně vlastníkem pozemku či stavby souhlasem vlastníka pozemku). Nezbytnou součástí zůstává územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva, nahrazující územní rozhodnutí anebo územní souhlas. Pokud je pro stavební zámět stanoven účel vyvlastnění zákonem, souhlas vlastníka pozemku se nedokládá.
b. územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvu územní rozhodnutí nahrazující anebo územní souhlas, pokud je jejich vydání tímto zákonem vyžadováno a nevydal je stavební úřad příslušný k povolení stavby; jak jsme uvedli výše, platí pro stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) poněkud odchylný právní režim;
c. závazná stanoviska popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů, nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů nebo tohoto zákona, pokud se nevydává společné závazné stanovisko dle § 4 odst. 7 (koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko) případně povolení dle § 169 odst. 4
d. stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
e. projektovou dokumentaci nebo dokumentaci ve dvojím vyhotovení – není-li obecní úřad obce, jejíhož území se stavební záměr dotýká, stavebním úřadem, musí být předložena trojmo, vyjma stavby v působnosti vojenského nebo jiného stavebního úřadu; pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení;
f. souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k pozemkům, které mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu;
tato podmínka je specifická pro všechny případy tzv. zjednodušených procesních forem (zjednodušené územní řízení, vydání územního souhlasu, uzavření veřejnoprávní smlouvy subordinační nahrazující správní rozhodnutí a další) – ve všech uvedených případech se vskutku jedná o předběžný souhlas (ve standardních řízeních má účastník řízení právo, nikoliv povinnost, se vyjádřit, podat námitky – avšak nejedná se o souhlas; pokud se nepodaří dosáhnout souhlasu, nezbývá než podstoupit standardní správní řízení (souhlas nelze na dotčené osobě vynutit).
Zvláštní pozornost věnuje stavební zákon v případě ohlášení obsahu a struktuře dokumentace ohlašované stavby. Je to však ustanovení poněkud obsahově redundantní, resp. kolizní s obsahem prováděcí vyhlášky o dokumentaci staveb. Smyslem citované vyhlášky bylo sjednotit obsah dokumentací tak, aby byly pro všechny fáze předprojektové a projektové přípravy kompatibilní. Tomu odpovídají i zvolené pojmy a názvosloví jednotlivých částí, které jsou obecně považovány za závazné (A -průvodní zpráva, B -souhrnná technická zpráva, C -situační výkresy, D -dokumentace objektů a technických a technologických zařízení, E -dokladová část; prováděcí vyhláška zároveň stanovuje, že další vrstvy členění a uspořádání dokumentace je na rozhodnutí jejího autora/projektanta "...s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní…
