Od účinnosti stavebního zákona z roku 2006 jsou územní plány vydávány formou opatření obecné povahy. Postup při vydávání a pořizování územních plánů upravuje speciálně stavební zákon, správní řád zakotvuje obecně příslušný institut. Jako opatření obecné povahy je územní plán přezkoumatelný nadřízeným správním orgánem, případně správním soudem, a to ve lhůtě tří let od nabytí jeho účinnosti.
Dle dosavadní správní praxe tedy existovaly dvě základní možnosti, jak se mohly dotčené osoby bránit proti územnímu plánu, o němž se domnívaly, že trpí rozporem s právními předpisy. První možnost je uplatnění podnětu ke krajskému úřadu k provedení přezkumného řízení dle správního řádu, které zahajuje správní orgán z moci úřední, jestliže získá po předběžném posouzení pochybnost o tom, že územní plán je v souladu s právními předpisy. Druhá možnost je podání žaloby. Lhůta tří let pro přezkum územního plánu se v případě správního přezkumu počítá do zahájení přezkumného řízení, v případě soudního přezkumu do data podání žaloby. Proto, podáváme-li návrh na přezkum tzv. na poslední chvíli, je vhodné upřednostnit možnost podání žaloby před možností správního přezkumu, jakkoliv jako nevýhoda se může zdát povinnost v těchto případech uhradit soudní poplatek ve výši 5.000,- Kč.
Co se týče správního přezkumu, s ohledem na nedávné závěry rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu není zcela zřejmé, jakou podobu by vlastně takový přezkum měl mít. Podle ust. § 174 odst. 2 správního řádu lze soulad opatření obecné povahy s právními předpisy posoudit v přezkumném řízení. Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat do 3 let od účinnosti opatření. Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne jeho právní moci. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí pro řízení podle této části obdobně ustanovení části první a přiměřeně ustanovení části druhé. Dosavadní správní praxe z uvedeného dovozovala, že soulad územního plánu s právními předpisy lze přezkoumat v přezkumném řízení, které upravuje ust. § 94 a násl. správního řádu. Pokud na základě podnětu krajský úřad zjistil existenci důvodů pro zahájení řízení, vydal usnesení dle ust. § 95 odst. 1 správního řádu, ve kterém poučil případné adresáty územních plánů o možnosti uplatňovat práva nabytá v dobré víře, jejichž ochrana může v některých případech vést k zastavení přezkumného řízení. Následně vydal krajský úřad rozhodnutí o zrušení územního plánu, ve většině případů pouze v části, v níž byl shledán rozpor s právními předpisy. S ohledem na specifický charakter přezkumného řízení o opatření obecné povahy, které nemá účastníky řízení, nebylo možné se proti tomuto rozhodnutí odvolat a obdobně ani podat žalobu (srov. závěr Poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu č. 85 ze dne 14. 12. 2009,…
