8.5.1
Obecné zásady a doporučení pro volbu podhledů
Úvod
U většiny běžných stropů jsou stavebně fyzikální parametry
zajišťovány konstrukcí stropu a podlahy. Proto se také v budovách prováděných
tradiční technologií stále používají i klasické úpravy podhledu, jejichž
kvalita je podložena dlouholetou zkušeností. Současně s vývojem konstrukčních a
materiálových řešení objektů se rozšiřují i nové směry v konstrukci podhledů.
Použití určitých řešení, dříve vyhrazených výjimečným aplikacím, se stává
běžnou součástí staveb. Tříbí se estetické názory na vzhled a vybavení objektů.
Spolu s tím se vymezuje i standard podhledů pro jednotlivé kategorie staveb.
Klasické technologie u určitých staveb či konstrukčních částí zůstávají, ovšem
na jiném stupni materiálových možností. Rozvinula se oblast podhledů
montovaných, která přináší možnost splnění téměř libovolných požadavků
investora, architekta i projektanta.
Podhledové systémy zavěšené na nosné konstrukci se používají ke
snížení výšky místností nebo k ukrytí stropních instalačních vedení.
Sádrokartonové konstrukce (SDK) podhledů ve spojení s izolací z minerálních
vláken vytvářejí další dodatečná zlepšení, jako jsou úspory nákladů na
vytápění, zlepšení zvukové izolace hrubého stropu až o 8dB a zvýšení
protipožární ochrany. Do nosné konstrukce podhledu lze integrovat systémy pro
osvětlení, větrání a klimatizaci. Zavěšené podhledy, tvořené pouze rovinou
osvětlovacích těles či roštových "dekorací“, zdomácněly zejména v halových
prostorách nákupních center.
V následujícím se zaměříme na konstrukční řešení a úpravy, které
nejsou (nebo nemusí být) součástí stropní nosné konstrukce.
NahoruFUNKČNÍ POŽADAVKY
Požadavky na zavěšené podhledy jsou cíleně definovány v ČSN EN
13964 Zavěšené podhledy. Požadavky. Dotýká se jich také celá řada norem
obecného charakteru, jako např. z oblasti tolerancí, požární ochrany a mnoha
dalších. Následující stať znění norem nenahrazuje, jejím účelem je přiblížit
normovou problematiku stavební praxi.
Statické požadavky
Podhledy nemají v řešení statiky celého objektu nosnou funkci.
Odolnost proti nárazu, proti mechanickému opotřebení, pevnost v tlaku, odolnost
proti deformaci zatížením, dynamické zatížení a tvrdost povrchu se z tohoto
hlediska nesledují. Pokud je podhled součástí konstrukce stropu, prověřuje se
pouze hmotnost podhledu, únosnost prvků a přídržnost povrchu k podkladu.
Podhledy připojené k nosné stropní nebo střešní a ke svislé konstrukci jsou
vystaveny i namáhání od těchto konstrukcí. Namáhání vyvolané deformací
vodorovných konstrukcí lze omezit volbou druhu podhledu a použitých komponentů,
u podhledů montovaných systémem zavěšení (rektifikací závěsů) a vhodně voleným
systémem spojů. Namáhání vyvolané deformací vertikálních konstrukcí, ke kterým
je podhled připojen, je nutno vyloučit vhodnou úpravou spáry, vytvořené po
obvodu podhledu.
Podhled jako samostatná konstrukce musí vykazovat dostatečnou
pevnost v tlaku, odolnost proti nárazu, proti mechanickému opotřebení i proti
deformaci zatížením (zavěšené předměty, osvětlovací tělesa, izolační hmoty a
další).
Při určitých typech podhledů je třeba sladit modulové parametry
podhledů se stavební konstrukcí budovy (zejména s ohledem na kotvení nosných
prvků). Konstrukční podhledové systémy s tím vesměs počítají a projektant musí
pouze vybrat optimální řešení. Týká se to i volby osvětlovacích těles, prvků
topení a vzduchotechniky. I kabelové rozvody elektro mají svou nezanedbatelnou
hmotnost!
Zde je třeba upozornit na specifické problémy podhledů dodatečně
vkládaných do starších budov. Kotvení závěsů se obvykle provádí navrtáním
hmoždin s deklarovanou únosností, přičemž se předpokládá (a málokdy ověřuje),
že hmoždinka bude navrtána do betonové desky nebo žebra. Ani staří stavitelé
nebyli vždy perfektní. Jsou známy případy, kdy nerovnosti monolitické stropní
konstrukce byly vyrovnány až 70 mm tlustou vrstvou omítky. Podhled nesený
závěsy ukotvenými do takovéto konstrukce samozřejmě vydrží pouze chvíli a při
sebemenším impulzu se zřítí.
Tepelně technické požadavky
Tepelně technické požadavky se týkají pouze podhledů stropů
oddělujících prostory s různým teplotním režimem a podhledů střešních
konstrukcí. Podhledy s vhodnou tepelnou izolací zajišťují nebo zlepšují tepelně
technické vlastnosti stropních a střešních konstrukcí (izolování stropů nad
průjezdy, nevytápěnými prostorami, konzolovitě vysazenými konstrukcemi
apod.).
V případech, kdy mezera mezi podhledem a stropní konstrukcí není
odvětrávána, se při výpočtu tepelného odporu počítá se všemi vrstvami
stropu. Styky jednotlivých plášťových dílců musí být z důvodu omezení
průvzdušnosti utěsněny. (V praxi se však často navrhuje tepelná izolace na
podhledu tak, aby sama splňovala minimální požadavky na tepelný odpor.)
Ve střešních konstrukcích se jedná obvykle o spodní plášť
dvouplášťové střešní konstrukce, mezera mezi plášti je odvětrávána,
normové požadavky musí splňovat tepelná izolace na podhledu. Odvětrání,
obzvláště u objektů se zvýšenou relativní vlhkostí vzduchu, musí být účinné a
skladba vrstev a volba materiálu prověřená, aby bylo zabráněno kondenzaci vodní
páry v konstrukci. Tepelný odpor montovaných podhledů je nutno posoudit jednak
v ploše plášťových dílců, jednak v místě jejich styků.
Akustické požadavky
Funkci zvukově izolační, ve smyslu snížení vzduchové průzvučnosti,
mají pouze bezesparé podhledy (monolitické). Montované podhledy, které mají
množství spár, plní pouze funkci absorpční. Základní akustické vlastnosti
řešíme obvykle pro celý vodorovný, respektive i svislý konstrukční díl stavby.
Odkazy na normy a metodiku obsahují příslušné kapitoly. Zde uvádíme některé
specifické aspekty.
Zvukově izolační podhled působí se stropní deskou jako
dvojitý dělící prvek. Stropní desky u odlehčených stropních konstrukcí mají
určitý zvukově izolační účinek, který je však z hlediska normativních požadavků
většinou nedostatečný. Efektivní cestou ke splnění normových (resp.
doporučených či uživatelských) požadavků je právě použití zvukově izolačních
podhledů. Jejich konstrukce vychází z následujících zásad:
-
deska podhledu musí mít dostatečnou tloušťku (optimální z
akustického hlediska – vychází z empirického výpočtu pro konkrétní
materiál),
-
vzduchová mezera musí mít dostatečnou tloušťku (nad 250mm) a
musí obsahovat dobrý absorbent (zvukově izolační hmotu),
-
nosná konstrukce podhledu musí být spojena se stropní konstrukcí
bodově pružnými nebo polotuhými závěsy,
-
musí být zajištěna dokonalá těsnost stropní desky a podhledu po
obvodu i v ploše.
Konstatování: U těžkých deskových stropů je akustický účinek
montovaných podhledů na vzduchovou neprůzvučnost relativně malý.
Absorpční podhledy se od zvukově izolačních liší tím, že
podhledové desky nejsou těsné (resp. homogenní). Bývají opatřeny perforací nebo
vytvářejí ve spojích štěrbiny. Zvýšení zvukové pohltivosti současně snižuje
zvukovou neprůzvučnost konstrukce. Zvuková pohltivost těchto podhledů je dána
druhem použitého materiálu podhledového pláště, jeho členěním, perforací a
výškou vzduchové vrstvy mezi podhledem a nosnou stropní konstrukcí. Absorpční
podhledy se používají v prostorách, kde je třeba regulovat dobu dozvuku, nebo v
prostředí se zvýšenou hlučností od vnitřních zdrojů (haly, učebny, kanceláře).
Jsou tedy účinné zejména pro zvýšení akustické kvality vnitřního prostředí
nikoliv k tlumení hluku prostupujícího stropem z okolí.
Pro orientaci uvádíme faktory ovlivňující vlastnosti
podhledů:
-
podíl otvorů – nižší podíl otvorů snižuje zvukovou pohltivost ve
vysokých frekvencích, u nízkých frekvencí zůstává přibližně stejná. Velký podíl
otvorů zlepšuje zvukově pohltivé vlastnosti ve vysokých frekvencích, v nízkých
frekvencích je zhoršuje,
-
velikost otvorů – při stejném podílu otvorů má deska s větším
množstvím malých otvorů ve vyšších frekvencích větší pohltivost,
-
akusticky účinná textilie (vlies) – je dostačující téměř ve
všech místnostech, ve kterých je hluk způsoben především lidským hlasem,
-
výška svěšení – velké výšky vedou k dobré pohltivosti u nízkých
frekvencí, střední výšky svěšení zlepšují pohltivost ve středních
frekvencích,
-
dodatečná vrstva z minerálních vláken – ještě dále zlepšuje
pohltivost v nízkých frekvencích. Měla by být předepsána vždy u podhledů s
nízkým svěšením.
Výběr vhodného podhledu představuje kompromis mezi dostatečnou
neprůzvučností a požadovanou pohltivostí. Pro akustiku prostoru je důležitý i
tvar akustických ploch podhledu a jejich prostorové uspořádání. Akustické
podhledové plochy mohou být rovinné nebo zakřivené (konkávní nebo konvexní).
Kromě pohledového působení řeší i problémy akustické (změna odrazu a rozptýlení
zvukových vln – např u krytých bazénů apod.).
Užití výpočtových metod je dosud problematické. Zjednodušeně řečeno
– výpočty vycházejí z exaktního matematicko-fyzikálního předpokladu, ale
konstrukce se chová podle svých možností (normálně). Vycházíme proto nejčastěji
z měření akreditovaných pracovišť a výpočty slouží jako orientační podklad k
odborným závěrům. Věříme údajům a postupům, které nalezneme v technických
listech výrobců podhledových systémů.
Průvodním jevem užití řešení splňující akustické požadavky je,
vzhledem ke extrémně strukturovanému povrchu, nutnost řešit zvýšené nároky
na kvalitu montážních činností. Tvůrci konstrukčních soustav jsou si toho
většinou vědomi a v technických podkladech uvádějí podrobné montážní postupy a
v rámci systému dodávají montážní pomůcky, které usnadňují dodržení
kvalitativních požadavků (zejména rovinnosti a tvaru spár). Celkový vzhled
podhledu je třeba kontrolovat ve všech směrech (v případě rovnoměrné struktury
např. dírkování apod., i ve směru diagonálním).
Obrázek č. 1: Příklad geometrické kontroly a použití montážních
přípravků
Z akustického hlediska mohou být tedy stropní podhledy významné pro
zlepšení akustické pohody ve vztahu k hluku generovanému uvnitř místnosti nebo
ke zlepšení vzduchové průzvučnosti stropu. Jejich účinek na tlumení kročejového
hluku je nevýznamný. Tento problém je nutno řešit v konstrukci podlahy.
Hygienické požadavky
Materiál podhledu nesmí uvolňovat pachy nebo škodliviny v
koncentraci ohrožující zdraví. Jedná se zejména o zdravotně a fyziologicky
nepříjemné látky (např. formaldehyd, fenoly, změkčovadla). Podrobněji je o této
problematice pojednáno v kapitole Obecné zásady pro svislé nosné konstrukce skeletových staveb Dělící konstrukce nenosné.
Povrch podhledu a jeho uspořádání rozhoduje o možnostech zajistit
dlouhodobě požadované hygienické vlastnosti, a tím určuje i možnosti využití
daného typu podhledu pro určité stavby, místnosti a zařízení (zdravotnická
zařízení, místnosti pro výrobu mikroelektroniky a další). Konstrukce podhledu
nesmí umožňovat vegetaci plísní, mikroorganizmů, hub, napadení konstrukce
hmyzem a drobnými živočichy. Jak lze očekávat, kritickými místy jsou styky
prvků a konstrukčních dílů, prostupy vedení a zařízení, ale i místa, kde
dochází ke změně tepelných vlastností konstrukce (např. nedodržením
technologického předpisu při návrhu nebo provádění). Ve zdravotnických
zařízeních je nepřípustné též skapávání kondenzované vody. U staveb s běžnými
nároky je vhodné posoudit cirkulaci vzduchu v místnosti (ventilační průduchy,
topná tělesa, zdroje znečištění) a navrhnout skladbu a strukturu povrchu
takové, aby dlouhodobé stopy znečištění od těchto zdrojů byly minimální nebo
alespoň snadno odstranitelné. Zvláště nepříjemné je nabalování par s mastnotou
na prvky podhledu při nedokonale fungujícím systému odsávání produktů při
zpracování potravin. Z některých povrchů (obzvláště leštěných hliníkových) jdou
velmi nesnadno odstraňovat otisky prstů zanechané při montáži. Doporučuje se
před montáží podrobně seznámit s vlastnostmi prvků a montážními požadavky
(jemné pracovní rukavice) než celý podhled ručně čistit ředidlem a
přelešťovat.
Požární požadavky
Požární odolnost stavebních konstrukcí je doba, po kterou jsou
konstrukce schopny odolávat účinkům požáru podle normou definovaných podmínek a
kritérií. Podhledy vážeme na konstrukcí stropů a střech včetně příslušných
souvislostí (požární uzávěry, požární klapky, vzduchotechnická potrubí, požární
předěly, požární stěny a další). Požární odolnost konstrukcí ověřujeme na
základě zkoušky, výpočtu i porovnání podle zkušebních norem a předpisů.
Domníváme se, že je na místě upozornit, že výsledky zkoušek podle
ČSN platily do 30. 6. 2004. Platné zkoušky musí být provedeny podle
harmonizovaných ČSN EN (jsou v platnosti od 1. 7. 2000). Zásadní změnou je
zkoušení podhledů při působení požáru zdola i shora. Zkouší se požární odolnost
zavěšených podhledů, popřípadě přínos zavěšených podhledů ke zvýšení požární
odolnosti…
