2.2.58
Novela liniového zákona – zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací
Ing. Bohumír Číhal
Zákon č. 416/2009 Sb. je účinný od 27. 11. 2009. V posledních letech doznal několik novelizací, které obsahovaly změny směřující k urychlení přípravy staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. Od 1. 1. 2021 jej upraví zákon č. 237/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (cenou obvyklou). S poslední změnou aktuálního znění zákona zákonem č. 169/2018 Sb. jsme vás seznámili článkem Novela zákona 416/2009 Sb. z 24. 8. 2018.
Současně docházelo k poměrně zásadním změnám i v obecné právní úpravě, zejména přijetím zákona č. 225/2017 Sb., kterým byl novelizován především stavební zákon a jímž došlo k zavedení nových typů řízení, v jejichž rámci jsou umísťovány a povolovány stavby. Nicméně stále dochází, zejména v některých fázích povolovacích procesů, ke značným průtahům, které brání včasnému zahájení realizace potřebných staveb. Některé typy řízení upravené stavebním zákonem nejsou v případě staveb dopravní infrastruktury příliš využitelné pro specifické rysy těchto staveb. Např. vzhledem k rozsahu a komplikovanosti staveb dopravní infrastruktury není zpravidla účelné již před zahájením takového řízení zpracovat projektovou dokumentaci v požadované míře detailu.
Bylo proto třeba zareagovat na uvedené okolnosti a právní předpis ve vztahu ke klíčovým infrastrukturním stavbám dílčím způsobem upravit a doplnit tak, aby je bylo skutečně možné realizovat v potřebném časovém horizontu.
Toto je předmětem současné novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, zkráceně nazvané Liniový zákon. Předkladatelem novely, kterou schválila 19. 6. 2020 Poslanecká sněmovna ČR, je Ministerstvo dopravy spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Obr. č. 1: Proces schvalování zákona
Poslanci vznesli k předloze zákona desítky pozměňovacích návrhů. Opoziční Piráti chtěli zákon zamítnout, se svým návrhem ale neuspěli. Podle nich je velká část navrhovaných opatření nedostatečně zdůvodněná. Pro zákon jako pro celek hlasovalo ve 3. čtení 129 ze 157 přítomných poslanců. Následují další legislativní kroky. Zákon nabude účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Cílem návrhu zákona je umožnit rychlejší a efektivnější přípravu staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury, jakož i infrastruktury elektronických komunikací, a nastavit povolovací procesy tak, aby jejich délka nebránila včasnému zahájení realizace potřebných staveb.
Návrh liniového zákona obsahuje zejména změny zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. Ve větším rozsahu vstupuje do zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, který je v současnosti nahrazován zcela novým stavebním zákonem s předpokládanou postupnou účinností od 1. 1. 2021. Současně provádí související změny v řadě dalších předpisů. Dílčí změny se týkají zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění a zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a dalších (podrobněji v části Změny zákonů).
(Poznámka: účinnost uvedených zákonů je ve znění pozdějších předpisů).
Příčiny průtahů v přípravě
Jednou z okolností, která způsobuje průtahy ve správních řízeních, je vydávání závazných stanovisek dotčenými orgány a jejich přezkum. Jedná se o případy, kdy dotčený orgán nevydá závazné stanovisko v potřebném časovém horizontu a časté a výsledně nedůvodné je napadání závazných stanovisek v rámci odvolání a jejich nutný přezkum příslušnými nadřízenými orgány. Problematické je i množství závazných stanovisek, nezbytných pro vydání příslušných rozhodnutí, jejich vzájemné věcné překrývání a duplicitní posuzování záměrů z týchž hledisek.
Kromě samotných postupů souvisejících s povolováním způsobují zpomalení přípravy staveb postupy podle zákona o vyvlastnění. Zejména absence procesních lhůt se projevuje oslabením snahy vyvlastňovacích úřadů rozhodovat v přijatelných obecných zákonných lhůtách, takže jejich současná častá nečinnost zásadním způsobem prodlužuje dobu investorské přípravy staveb.
Další problematickou oblastí je vymezení klíčových liniových staveb na celostátní úrovni tak, aby bylo možné jejich význam přímo uplatit v jednotlivých povolovacích procesech. V současné době jsou vymezeny v politice územního rozvoje. Do doby, než jsou v plánovací dokumentaci jednotlivé liniové stavby promítnuty a konkretizovány, nemůže být k této skutečnosti přihlíženo (zejména z důvodu nízké podrobnosti jejich vymezení v politice územního rozvoje, obvykle pouze schematického).
K dílčím změnám bylo nezbytné přistoupit i v oblasti oceňování pozemků a staveb potřebných pro stavby dopravní infrastruktury, kde je nutné reagovat na skutečnost, že k výkupům potřebných nemovitostí pro jednu stavbu dopravní infrastruktury dochází v rozmezí i několika let, během nichž zpravidla dojde k značenému nárůstu cenové hladiny. Toho využívají vlastníci a s prodejem své nemovitosti do krajnosti otálejí. Těmto důsledkům bylo potřeba zamezit
Problematická je u některých správních řízení absence jasně daných kritérií pro rozhodování příslušných úřadů. Příkladem je povolování zrušení přejezdu v řízení podle zákona o pozemních komunikacích, kde je na volné úvaze úřadu, zda zrušení přejezdu povolí či nikoli.
V oblasti energetické infrastruktury je třeba upravit některá kritická místa stávajících povolovacích procesů tak, aby reflektovaly poznatky praxe a zjednodušily řízení jak pro žadatele, tak z hlediska efektivity výkonu státní správy.
V oblasti elektronických komunikací je potřeba navázat na iniciované kroky státu k rozvoji sítí elektronických komunikací a přijmout právní úpravu, která přispěje k dosažení digitalizace veřejného sektoru. V rámci procesu plánování a výstavby veřejných sítí elektronických komunikací nové generace odstranit překážky, které následně brání jejich rychlému a efektivnímu rozvoji.
S ohledem na Koncepci ochrany před následky sucha pro území České republiky je třeba vytvořit předpoklady pro možnost urychlené výstavby vodní infrastruktury, sloužící nejen k ochraně před povodněmi, ale rovněž ke zmírnění následků sucha a nedostatku vody a nastavit povolovací procesy tak, aby jejich délka nebránila zahájení realizace těchto staveb budovaných ve veřejném zájmu.
Úpravy liniového zákona v jednotlivých oblastech
Nástroje zákona u dopravních staveb
Hlavními nástroji liniového zákona pro urychlení dopravních staveb, jejichž konkrétní úpravu uvádíme dále, je ve zkratce
-
umístění a povolení dopravní stavby v jednom řízení s jedním přezkumem,
-
zavedení Jednotného závazného stanoviska u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí,
-
stanovení pevných lhůt pro vydání závazných stanovisek dotčených orgánů vydaná během územního či stavebního řízení,
-
zavedení jednoho znaleckého posudku pro více pozemků k ocenění hodnoty pozemků, využitelného po dobu tří let od jeho vyhotovení,
-
stanovení konkrétní lhůty pro vyvlastňovací úřady.
Řízení o vydání územního rozhodnutí
Podstatným nástrojem k urychlení přípravy staveb je možnost umístit a povolit dopravní stavbu v jediném povolovacím řízení, a to na základě méně podrobné dokumentace, s nímž je spojen také pouze jediný přezkum.
Návrh novely zákona zavádí Jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. Toto stanovisko nahradí veškeré správní akty vydávané podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
S vazbou na úpravu stavebního zákona je vyžadováno, aby stavební úřad požádal dotčené orgány o vydání závazných stanovisek namísto stavebníka pouze v těch případech, kdy je stavebník neopatřil před podáním žádosti. Postup řízení je upraven tak, aby se společné jednání konalo pouze v případech, ve kterých je jeho konání nezbytné.
Návrh počítá také se zavedením pevné lhůty pro vydávání závazných stanovisek. Ta je stanovena maximálně na 30 dní, respektive na 60 dní ve zvlášť složitých případech. Pokud nejsou tato stanoviska vydána v uvedených lhůtách, uplatní se tzv. fikce souhlasu.
Z hlediska praxe stavebních úřadů se explicitně doplňují rozhodnutí, u kterých se staví běh lhůty tak, aby nebylo pochybností, o která se jedná. Půjde o územní rozhodnutí, stavební povolení a společné povolení.
Rozsah dokumentace
Dokumentaci pro vydání společného povolení přikládanou k žádosti o vydání společného povolení, kterým se umísťuje a povoluje stavba dopravní infrastruktury, lze zpracovat v omezeném rozsahu. Zákon obsahuje základní požadavky, podrobnosti obsahu dokumentace stanoví Ministerstvo dopravy vyhláškou.
Dokumentaci pro provádění stavby je povinen stavebník zpracovat a předat ji nejpozději 5 dnů před zahájením stavby stavebnímu úřadu.
Polská metoda výstavby
V návrhu zákona byla použita i takzvaná polská metoda výstavby, urychlující získání majetkových práv, která se nepodařilo zajistit dohodou s vlastníkem před zahájením stavebního nebo sloučeného řízení. Tato metoda umožní investorům podat žádost o vydání stavebního povolení či společného povolení včetně žádosti o vyvlastnění zbývajících pozemků. O vyvlastnění těchto pozemků pak stavební úřad rozhodne samostatným výrokem v rámci stavebního povolení, resp. sloučeného rozhodnutí. Vydat stavební povolení bez prokázání majetkových práv k pozemkům je možné již dnes, ovšem stavbu je možné zahájit pouze v rozsahu vlastněných pozemků.
Cena pozemků a staveb
Vyhotovování samostatných znaleckých posudků pro jednotlivé pozemky a stavby při výkupech těchto pozemků je administrativně náročné. Proto je navrženo, aby oprávněný investor stavby dopravní infrastruktury vyhotovil globální posudek pro celé vykupované území nebo pro některou jeho část. Ceny stanovené znaleckým posudkem musí být určeny nejdříve ke dni právní moci územního rozhodnutí (případně ke dni nabídky, pokud by byl dřívější), ale jejich platnost pro účely nabídek vlastníkům bude dána po dobu 3 let. Výjimkou jsou stavební pozemky, kde nelze spravedlivě očekávat, že cena bude ještě po 3 letech reálná.
V případě výkupu stavebních pozemků a staveb bude moci vlastník dostat až 1,5násobek znalecké ceny.
Urychlení získání práv k potřebným pozemkům
Současná úprava, která nestanovuje žádnou lhůtu, nevytváří na vyvlastňovací úřad dostatečný tlak a motivaci, aby rozhodoval bezodkladně. Návrh zákona proto stanoví pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění potřebného pozemku pro stavbu konkrétních lhůty. Úřady budou mít 60 dní od zahájení vyvlastňovacího procesu na stanovení ústního jednání s dotčenými majiteli pozemků, po kterém bude následovat 30denní lhůta pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění.
Po vzoru novelizace zákona č. 334/1992 Sb., se k podání žádosti o odnětí nebo o omezení lesních pozemků pro účely stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury, pro kterou je stanoven účel vyvlastnění zákonem, nevyžaduje vyjádření vlastníka a nájemce nebo pachtýře dotčených lesních pozemků.
Zahájení staveb dopravní infrastruktury blokují, vedle probíhajících vyvlastňovacích řízení, rovněž nevypořádané majetkoprávní vztahy se státními organizacemi. Navrhuje se proto, aby vypořádání mezi právnickými osobami, které hospodaří s majetkem státu, probíhalo bez uplatnění nároku na finanční náhradu.
Mezitímní rozhodnutí
Návrh liniového zákona navazuje na dřívější úpravy zákona, které zavedly takzvané mezitímní rozhodnutí. Tento institut státu u vymezených projektů umožňuje zahájit stavbu ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu. Nově se rozšiřuje i na vodní a energetickou infrastrukturu, pokud jsou vymezeny v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje.
Novela má umožnit státu stavět dálnice a železnice okamžitě poté, co získá přístup k potřebným pozemkům v rámci stavebního povolení. Tento postup budou moci uplatnit jen takzvaní oprávnění investoři, tedy hlavně státní organizace, jako jsou Ředitelství silnic a dálnic nebo Správa železnic.
Stavby vodní a energetické infrastruktury
Obdobně jako u staveb dopravní a vodní infrastruktury, jsou v návrhu zákona u energetických staveb doplněny stavby s nimi související. Za energetickou infrastrukturu jsou považovány pro potřeby tohoto zákona nejen v příloze vyjmenované energetické stavby, ale rovněž ty stavby, které technicky, místně nebo časově s výstavbou vyjmenovaných energetických staveb souvisejí.
Upřesněna je definice infrastruktury elektronických komunikací, aby i elektrická přípojka komunikačního zařízení sítí elektronických komunikací mohla být považována za "přípolož". Přípoloží se rozumí stavba podzemní infrastruktury elektronických komunikací umístěná v rámci výstavby pozemních komunikací a dráhy, kanalizací, energetických vedení, veřejného osvětlení, produktovodů a vedení sítí elektronických…
