Dne 26. 10. 2016 proběhlo první čtení návrhu novely stavebního zákona a v současné době je návrh zákona přikázán k projednání organizačním výborům. Protože návrh ještě v procesu přípravy, především pak na základě opakovaného projednání s Legislativní radou vlády, doznal nových úprav, je cílem tohoto textu zrekapitulovat současnou podobu části novely týkající se povolovacích procesů na úseku stavebního řádu, zdůraznit některé změny, které v této části novela přinese a nabídnout přehled řízení, která bude stavební zákon na úseku stavebního řádu upravovat.
1. Společné územní a stavební řízení
Asi nejzásadnějším tématem předmětné novely je zavedení tzv. společného řízení, které má pro záměr nahradit územní rozhodnutí i stavební povolení. Tím má dojít ke zkrácení doby potřebné pro získání rozhodnutí potřebných pro započetí s výstavbou. Podmínkou využití tohoto institutu je, že se jedná o stavby v působnosti obecného stavebního úřadu, speciálního stavebního úřadu vyjma staveb leteckých nebo o stavby dle ust. § 16 odst. 2 písm. d) stavebního zákona, které jsou v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Příslušným k vedení takového řízení je vždy stavební úřad příslušný k povolení stavby. U souboru staveb se v případě řízení o vydání společného povolení určuje příslušnost podle příslušnosti k povolení stavby hlavní. Ostatní stavební úřady, které by byly jinak příslušné k projednání záměru, mají postavení dotčených orgánů a vydávají ve společném řízení závazná stanoviska. Ve společném řízení podává žadatel jednu žádost, jejíž náležitosti upravuje navržené ust. § 94a stavebního zákona, které by měl v budoucnu zpřesnit také prováděcí právní předpis. Stavební úřad ve společném řízení posuzuje splnění stávajících požadavků na umístění staveb (§ 90 stavebního zákona) vyjma souladu s územně plánovací dokumentací, jež bude nově obsahem závazných stanovisek dotčených orgánů, tj. úřadů územního plánování, i na povolení staveb (§ 111 stavebního zákona). Navržené ust. § 94p novelizovaného znění stanoví obsahové náležitosti společného povolení a lhůty pro jeho vydání (60 a 90 dnů). Povinnosti žadatele předložit k žádosti další vyhotovení dokumentace dle počtu stavebních úřadů, odpovídá povinnost stavebního úřadu rozeslat společné povolení včetně ověřené dokumentace kromě stavebníka a vlastníka také dotčeným orgánům. Platnost společného povolení je navržena obdobně 2 roky, v odůvodněných případech nejdéle 5 let, s možností prodloužení. Zajímavá je nově založená pravomoc ministerstva podat správní žalobu na společné povolení, pokud je vydáno jiným než obecným stavebním úřadem v rozporu se závazným stanoviskem úřadu územního plánování. Není zřejmé, jakým způsobem bude soud v takových případech posuzovat aktivní procesní legitimaci, když otázka případného souladu či nesouladu rozhodnutí se závazným stanoviskem může být posouzena až jako meritum věci.
2. Společné územní a stavební řízení spojené s posouzením vlivů na životní prostředí
Další nové povolovací režimy novela zavádí ve snaze spojit řízení dle stavebního zákona s procesem posouzení vlivů záměru na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. proces EIA). Důležitým aspektem těchto spojených postupů je to, že jejich využití je čistě volbou investora, jinými slovy tyto nejsou obligatorní. Bude tedy vždy na zvážení okolností konkrétního případu, především nakolik lze předpokládat povinnost měnit na základě stanoviska EIA dokumentaci záměru, která s ohledem na nemožnost změny žádosti vrátí žadatele v těchto společných postupech vždy znovu na začátek. Pokud má však investor za to, že záměr není konfliktní, a že nelze předpokládat žádné zásadní změny v projektové dokumentaci v důsledku posouzení vlivů záměru na životní prostředí, je na místě využití těchto spojených postupů zvážit. Společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí je v rámci novely upraveno v ust. § 94q a násl. stavebního zákona. Příslušným k vedení tohoto řízení je stavební úřad, s „orgánem EIA“ postupuje v součinnosti. V řízení je zohledněna účast veřejnosti tak, aby došlo naplnění požadavků zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Připomínky však může veřejnost uplatňovat (tak jako ostatní subjekty námitky či stanoviska nejpozději při veřejném ústním jednání) pouze z hlediska vlivů záměru na životní prostředí. Úřadu příslušnému k vydání stanoviska EIA předá stavební úřad po konání ústního jednání (nebo po uplynutí lhůty pro uplatnění připomínek) výsledky projednání, a řízení přeruší do doby vydání stanoviska EIA. Po obdržení stanoviska stavební úřad v řízení pokračuje a veřejnost, účastníci a dotčené orgány mohou opět uplatňovat námitky, připomínky a stanoviska. Rozsah posouzení stavebního úřadu i náležitosti žádosti a povolení jsou v tomto řízení s posouzením vlivů obdobné, jako u řízení spojeného (viz výše).
3. Zjednodušené územní řízení
Zjednodušení řízení je upraveno již stavebním zákonem ve stávajícím znění. Toto řízení může být vedeno pro záměry, které se mají nacházet v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, a které nevyžadují závazné stanovisko EIA. Žádost musí být doložena příslušnými podklady a souhlasy účastníků řízení. Dosud byly vyžadovány dle zákona souhlasy těch osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou předmětem územního řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky. Toto řešení se jeví problematické v případě velkých či dlouhých pozemků, kde je velká pravděpodobnost, že někteří z mezujících sousedů nemusí být záměrem vůbec dotčeni, a přesto je vyžadován…
