Investiční výstavba - vodní hospodářství, majetkoprávní vztahy, ozemní plánování a ochrana vod

3.8.11

Investiční výstavba – vodní hospodářství, majetkoprávní vztahy, ozemní plánování a ochrana vod

JUDr. Irena Novotná

 NahoruPrávní úprava

Základním předpisem je vodní zákon č. 254/2001 Sb., v platném znění.

Předmětem úpravy jsou pozemky, které jsou pokryty vodou a dále ty pozemky, které sice pokryty vodou nejsou, ale nachází se v blízkosti vodou pokrytých pozemků. Patří sem i pozemky, na kterých se nachází vodohospodářská díla.

 NahoruVodní toky

Zákonem jsou definovány jako povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky.

 NahoruRozhodnutí vodoprávního úřadu

V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní ořad. Může též rozhodnout, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody, než je uvedeno výše.

 NahoruKoryta vodních toků

Pro majetkoprávní vztahy je důležité ustanovení zákona, že koryto vodního toku je tvořeno pozemkem evidovaným samostatně v katastru nemovitostí jako vodní plocha a způsobem využití pozemku jako vodní tok. Pokud však vodní tok protéká po pozemku, který není evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je koryto vodního toku tvořeno dnem a břehy až po břehovou čáru určenou hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území.

 NahoruRozhodnutí vodoprávního úřadu

V pochybnostech o hranici koryta vodního toku rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.

Vlastnictví pozemků, zcizování, předkupní právo státu

Pozemky, na nichž se nacházejí koryta významných vodních toků, jejichž vlastníkem je stát, a tyto pozemky jsou vedeny v katastru nemovitostí jako vodní plocha, nelze zcizit. Pokud jsou tyto pozemky k datu účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví jiných osob, mohou příslušní správci povodí na náklady státu tyto pozemky po dohodě s jejich vlastníky od nich vykoupit nebo, pokud nelze dohody dosáhnout, mohou ve veřejném zájmu podat příslušnému stavebnímu úřadu návrh na jejich vyvlastnění. K těmto pozemkům má stát předkupní právo.

 NahoruVýjimka

Výjimku může povolit Ministerstvo zemědělství, zejména v případech:

• zřizování vodních staveb nebo jiných staveb dotýkajících se vodních toků,

• směny pozemků k plnění mezinárodních dohod o státních hranicích,

• změn nebo přeložek koryt vodních toků

• zřizování staveb dopravní a technické infrastruktury.

 NahoruOchrana vodních toků a jejich koryt

Zákon o vodách zakazuje měnit směr, podélný sklon a příčný profil koryta vodního toku, poškozovat břehy, těžit z koryt vodních toků zeminu, písek ani nerosty a ukládat do vodních toků předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpečnosti, jakož i ukládat takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do vod.

Zákaz se však nevztahuje na případy, kdy se činnosti v něm uvedené provádějí v souladu s tímto zákonem.

 NahoruSpráva vodních toků a správci vodních toků

Vodní toky jsou předmětem správy. Člení se na významné vodní toky a drobné vodní toky. Seznam významných vodních toků stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Správu významných vodních toků zajišťují právnické osoby, správci povodí, ale správu drobných vodních toků vykonává stát svými organizačními složkami, které k tomuto účelu Ministerstvo zemědělství zřídí, pokud se Ministerstvo zemědělství nedohodne o výkonu správy těchto drobných vodních toků s právnickými osobami, jimž drobné vodní toky slouží nebo s jejichž činností souvisejí nebo s obcemi, jejichž územím drobné vodní toky protékají; na území vojenských újezdů zajišťuje správu drobných vodních toků Ministerstvo obrany.

Drobný vodní tok, jehož správce nebyl stanoven, je ve správě správce vodního toku, jehož je drobný vodní tok přítokem, a to až do doby, než bude jeho správce stanoven podle odstavce 2.

 NahoruOprávnění při správě vodních toků

Správci vodních toků jsou oprávněni:

• při výkonu svých práv a povinností vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a stavby, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů,

• v zájmu péče o koryta vodního toku odstraňovat nebo nově vysazovat stromy a keře na pozemcích při něm,

• v rozsahu, který připouští řádný výkon péče o koryta vodního toku, bez povolení vodoprávního úřadu těžit z koryta vodního toku říční materiál, popřípadě tuto těžbu umožňovat těm, kteří k tomu získali povolení podle § 14 odst. 1 písm. b) za úhradu nákladů, které mu v souvislosti s tím vzniknou; tímto ustanovením nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující vyhledávání a dobývání nerostů,

• požadovat předložení povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu týkajícího se vodního toku a zjišťovat, zda jsou tato rozhodnutí dodržována, dávat pokyny pro manipulaci s vodními stavbami jejich uživatelům v rámci komplexního manipulačního řádu soustavy vodních nádrží na vodním toku, pokud to vyžaduje mimořádná situace.

Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné, užívat pozemků při vodním toku, a to:

• u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry,

• u ostatních významných vodních toků jiných než pod písm. a) nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry,

• u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.

Vodoprávní úřad může pro nezbytně nutné potřeby a na nezbytně nutnou dobu stanovit k užívání i větší šířku pozemků při vodním toku, než je uvedeno v zákoně.

Nedojde-li mezi vlastníkem těchto pozemků a správcem vodního toku k dohodě o užívání pozemků, jak je stanoveno v zákoně, je příslušný o tom rozhodnout vodoprávní úřad.

Způsobí-li správce vodního toku při výkonu oprávnění podle odstavce 1 nebo 2 škodu, je povinen ji nahradit. O náhradě škody platí obecné předpisy.

Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků

Vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, jsou povinni:

• strpět na svém pozemku břehové porosty, jakož i obecné nakládání s vodami ve vodním toku,

• udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění neškodného odtoku vody, odstraňovat překážky a cizorodé předměty ve vodním toku, s výjimkou nánosů, pokud tyto činnosti neznamenají vynaložení zvláštních nákladů, zvláštní odbornou způsobilost nebo použití speciální techniky,

• strpět na svém pozemku vodní stavby umístěné v korytě vodního toku, vybudované před účinností tohoto zákona,

• ohlašovat správci vodního toku zjevné závady v korytě vodního toku,

• strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, například plavebních znaků apod.,

• umožnit vodoprávnímu úřadu, České inspekci životního prostředí, jakož i vodní stráži a správci vodního toku výkon jejich oprávnění,

• strpět po nich průchod osob podél vodních toků; výjimku z této povinnosti může povolit vodoprávní úřad po projednání s příslušným správcem vodního toku.

Povinnosti vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků

Vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou povinni:

• umožnit správci vodního toku výkon jeho oprávnění,

• strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, například plavebních znaků apod.,

• strpět po nich průchod osob podél vodních toků; výjimku z této povinnosti může povolit vodoprávní úřad po projednání s příslušným správcem vodního toku.

Vodoprávní úřad může vlastníkům pozemků sousedících s koryty vodních toků zakázat kácet stromy a keře zabezpečující stabilitu koryta vodního toku.

Povinnosti vlastníků staveb a zařízení ve vodních tocích nebo sousedících s nimi

Vlastníci staveb a zařízení ve vodních tocích jsou povinni odstraňovat předměty zachycené či ulpělé na těchto stavbách a zařízeních. Vlastníci staveb, které nejsou vodními stavbami, nebo zařízení ve vodních tocích, popřípadě sousedících s nimi jsou povinni ve veřejném zájmu dbát o jejich statickou bezpečnost a celkovou údržbu, aby neohrožovaly plynulý odtok povrchových vod, a zabezpečit je proti škodám působeným vodou a odchodem ledu. Pokud k narušení plynulého odtoku vod dojde v důsledku zanedbání péče o tyto stavby nebo zařízení, jsou jejich vlastníci povinni na své náklady provést nápravu a plně obnovit plynulý odtok vody; jinak je vodoprávní úřad oprávněn zajistit nápravu na náklady vlastníka; odpovědnost za škodu způsobenou zanedbáním povinné péče o stavbu nebo zařízení ve vodním toku nebo s ním sousedícím tím není dotčena.

 NahoruPochybnosti o rozsahu povinností a oprávnění

V pochybnostech o rozsahu povinností nebo oprávnění správců vodních toků rozhodne Ministerstvo zemědělství. To rozhodne i v pochybnostech o rozsahu povinností vlastníků pozemků, na nichž se nachází koryto vodního toku, vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků a vlastníků staveb a zařízení ve vodním toku nebo sousedících s ním.

 NahoruStavby k odvodňování zemědělských pozemků

Stavby k odvodňování zemědělských pozemků se pro účely tohoto zákona člení na hlavní odvodňovací zařízení a podrobná odvodňovací zařízení.

Hlavním odvodňovacím zařízením se rozumí:

• otevřené a zakryté kanály od světlosti 30 cm včetně,

• sběrné otevřené příkopy,

• objekty na kanálech a příkopech a čerpací stanice.

Podrobným odvodňovacím zařízením se rozumějí:

• pro podzemní odvodnění sběrné a svodné drény,

• drenážní šachty a výusti,

• pro povrchové odvodnění sběrné a svodné příkopy a objekty na nich.

Pokud jsou podrobná odvodňovací zařízení součástí odvodňovací stavby, která souvisí s více pozemky, jsou vlastníci pozemků povinni strpět toto zařízení na svých pozemcích a zajišťovat jejich údržbu a obnovu. Vlastník pozemku nesmí jeho užíváním negativně ovlivnit funkci odvodňovací stavby. Vlastník pozemku, na kterém je umístěno hlavní odvodňovací zařízení, je povinen toto zařízení strpět, pokud bylo vybudováno před účinností tohoto zákona.

Vodoprávní úřad je oprávněn rozhodnout o opatřeních k zajištění funkce staveb k odvodňování pozemků. Tímto rozhodnutím určí povinnosti vlastníků pozemků, na kterých jsou stavby k odvodňování pozemků umístěny, popřípadě povinnosti správce navazujícího vodního toku.

 NahoruVstup na pozemky

Vlastníci pozemků sousedících s vodní stavbou jsou povinni umožnit za účelem provozu a provádění údržby vodních staveb v nezbytném rozsahu vstup na své pozemky těm, kteří zajišťují provoz nebo provádějí údržbu těchto staveb.

 NahoruÚzemní plánování a ochrana vod

Vodní hospodářství je souhrnem činností, jejichž cílem je:

• trvalé účelné a bezpečné nakládání s povrchovými a podzemními vodami,

• ochrana vodních poměrů a vodních zdrojů,

• ochrana předpovodněmi,

• správa povodí a plánování v oblasti vod.

 NahoruHospodářské a jiné významné funkce vody

Kromě hospodářské funkce vody je nutné pohlížet na vodu jako na významný krajinotvorný a estetický prvek v životním prostředí. Současně však může být voda příčinou významného ohrožení území při povodních a médiem pro rychlé a často skryté šíření znečištění v povrchových a podzemních vodách.

 NahoruVodní hospodářství v ČR a Směrnice EU

Obsah integrovaného plánování v oblasti vod je kombinací procesu začleňování evropských směrnic do naší legislativy a dalších postupů pro řešení strategických otázek vývoje vodního hospodářství. Evropské směrnice se zabývají zejména otázkami kvality vod, ekologických aspektů souvisejících s vodami a s tím souvisejícími aspekty trvale udržitelného rozvoje. Do integrovaného plánování v oblasti vod je však nutné zahrnout i ostatní problémy, zejména pak otázky protipovodňové ochrany. Je zřejmé, že pro účely územního plánování od vyšších územně správních celků až po podrobnost územního plánu obce budou v …