9.2.2
Funkční požadavky na střešní konstrukce
Funkční a technické požadavky jsou shrnuty do technických norem. V
současné době jsou to následující úrovně:
-
České technické normy ozn. ČSN,
-
Evropské normy ozn. EN,
-
České technické normy, které přejímají evropské normy ozn. ČSN EN, ČSN P ENV, hČSN apod.
Samostatnou kapitolu tvoří Eurokódy ozn. EC vydané formou
evropských norem ozn. ENV a v národní praxi ČSN P ENV. Cílem Eurokódů je
sjednocení evropských pravidel pro navrhování pozemních a inženýrských staveb.
Výpočetní metody pokrývají oblast navrhování a posuzování mechanické odolnosti
a stability stavebních konstrukcí při splnění dvou základních požadavků Směrníce Rady 89/106/EHS:
-
bezpečnost při užívání,
-
požární bezpečnost.
Na základě dohody mezi CEN a Evropskou komisí je účelem Eurokódů
poskytovat členským státům CEN podklady zejména pro tyto účely:
-
prokazování shody pozemních a inženýrských staveb,
-
specifikace smluv týkajících se provádění staveb,
-
tvorby harmonizovaných technických specifikací pro stavební
výrobky.
NahoruSTATICKÁ – MECHANICKÁ ODOLNOST A STABILITA STŘEŠNÍCH
KONSTRUKCÍ
Statická – mechanická odolnost a stabilita střešních
konstrukcí
Na střešní konstrukce působí především hydrometeorologické podmínky
a případné užitné zatížení dané provozem střechy. Dále musí střešní konstrukce
přenést vlastní hmotnost a hmotnost doplňkových konstrukcí. Pro většinu běžných
střech nepochůzích je zatížení sněhem, pro lehké konstrukce pak v kombinaci se
zatížením větrem rozhodující. U pochůzích střech je pro dimenzování prvků
rozhodující kombinace všech v úvahu přicházejících zatížení.
Pro výpočet zatížení střešních konstrukcí se vychází z článků
norem:
-
ČSN 73 0035:1986,
-
ČSN P ENV 1991-2-3:1997,
-
ČSN EN 1991-1-3:2005.
ČSN 73 0035 se obecně používá pro stanovení zařízení při
navrhování konstrukcí podle původních českých technických norem ČSN. Předběžná
evropská norma (eurokód) ČSN P ENV 1991-2-3 se používá pro stanovení
zatížení při návrhu konstrukcí podle předběžných eurokódů, tedy podle ČSN P
ENV. ČSN EN 1991-1-3 je definitivní evropská norma převzatá do soustavy
českých technických norem a používá se při navrhování podle definitivních
eurokódů, tedy podle ČSN EN. Norma ČSN EN 1991-1-3:2005 vznikla konverzí
z normy ČSN P ENV 1991-2-3:1997 na základě zhruba desetiletého používání
a připomínkování a obě normy jsou v řadě článků totožné, jsou ale formálně
odlišné a obě jsou na našem území platné.
Důležitou zásadou je, že normy z jednotlivých řad by se neměly
vzájemně kombinovat, to znamená, že při návrhu konstrukce je vždy třeba použít
všechny normy buď původní řady ČSN, nebo řady ČSN P ENV a nebo řady ČSN EN.
Zatížení sněhem
Zatížení sněhem
Důležitou součástí normy pro zatížení sněhem je mapa sněhových
oblastí. V současné době je platná mapa sněhových oblastí na území ČR, která je
součástí ČSN EN 1991-1-3; 2005/Z1 2006. Mapa člení území ČR na 8
sněhových oblastí. V oblastech 1 až 7 je uváděna charakteristická hodnota
Sk (0,7 až 4,0 kPa). V oblastech označených č. 8 určí
charakteristickou hodnotu Sk ČMHÚ na požádání. Tato charakteristická
hodnota Sk se použije pro výpočet zatížení konstrukce střechy.
Nová mapa sněhových oblastí byla zpracována ČHMÚ ze souboru ročních
maximálních hodnot vodní tíhy sněhu naměřených v letech 1961 – 2006 na
jednotlivých meteorologických stanovištích. V mapě jsou charakteristické
hodnoty zatížení sněhem Sk v oblastech výše položených výrazně vyšší
než byla základní tíha sněhu S0 uvedená v ČSN 73 0035:1986.
Zavedení nové mapy sněhových oblastí do soustavy českých technických norem bylo
provedeno formou změn ke všem současně platným normám pro zatížení sněhem.
Vyhlášení změn je uvedeno ve věstníku ČNI a změny jsou platné od 1. listopadu
2006.
Zatížení větrem
Zatížení větrem
V současné době stále platí pro zatížení větrem ustanovení v ČSN
73 0035 a v příloze uvedená mapa větrných oblastí.
V ČSN P ENV 1991-2- 4 bude nahrazena původní mapa novou mapou
větrných oblastí. Anglická verze ČSN EN 1991-1-4 bude v nejbližší době
zrušena a nahrazena českým překladem, který je doplněn novou mapou větrných
oblastí.
ČSN EN 1991-1-4 je určena ke stanovení charakteristických
hodnot zatížení pozemních konstrukcí, jejich prvků a příslušenství větrem.
Platí pro pozemní a inženýrské stavby s výškou do 200 m a mosty s rozpětím
menším než 200 m za předpokladu, že splňují kritéria pro dynamickou odezvu.
Tato norma neplatí pro příhradové věže s nerovnoběžnými stěnami, kotvené
stožáry a komíny, kroutivé kmitání (např. vysokých budov s centrálním jádrem),
kmitání hlavní nosné konstrukce mostu od turbulence větru v příčném směru,
zavěšené mosty a kmitání, při kterém se musí uvažovat více tvarů kmitání (ne
pouze základní tvar). Nezahrnuje také vliv lokálních teplotních účinků na
charakteristické hodnoty rychlosti větru, tj. silnou arktickou inverzi,
nálevkový efekt nebo tornáda.
Požární bezpečnost
Požární bezpečnost
Požadavky na požární odolnost konstrukcí se specifikují na požárním
řešení objektu.
Tento projekt stanoví pro jednotlivé části konstrukcí nebo
konstrukci celou požadavek na požární odolnost. Pro střešní konstrukce pak
volíme takové materiály a prvky, které splňují potřebné požadavky nebo zvýšíme
požární odolnost těchto prvků dalším opatřením. Opatření pro zvýšení požární
odolnosti jsou obklady a nátěry.
Požární odolnost stavebních konstrukcí je doba, po kterou jsou
konstrukce schopny odolávat účinkům požáru podle normou definovaných podmínek a
kritérií. To se týká zejména nosných a požárně dělicích stěn, stropů, střešních
konstrukcí, nosníků a sloupů, obvodových stěn a požárních uzávěrů včetně
klapek. Ověřování požární odolnosti se provádí na základě zkoušky nebo výpočtu,
extrapolace a porovnání podle zkušebních norem a zkušebních předpisů.
Zákon ukládá povinnost právnickým a podnikajícím fyzickým osobám
zabezpečit prostřednictvím odborně způsobilé osoby posouzení požárního
nebezpečí k jejich objektům. Zákon dále popisuje výkon státního požárního
dozoru, který se mimo jiné vykonává posuzováním dokumentace staveb a
posuzováním výrobků podle vyhlášky.
Zákon ukládá výrobcům a dovozcům uvádět na trh jen bezpečné výrobky,
tj. takové, které splňují požadavky příslušného technického předpisu. Dále
zákon ukládá výrobcům a dovozcům zajistit posouzení shody vlastností
stanovených výrobků, který je dán nařízením vlády, a dále vydat prohlášení o
shodě s tím, že shoda byla posouzena způsobem nařízením vlády. Technickým
předpisem pro účely zákona je předpis zajišťující ochranu zdraví osob, majetek
nebo přírodního prostředí.
K problematice se vztahující normy:
-
HODNOTOVÉ A NÁVRHOVÉ NORMY
-
Eurokódy:
-
ČSN EN 1991-1-2 Eurokód 1: Zatížení
konstrukcí – část 1 -2: Obecná zatížení – Zatížení konstrukcí vystavených
účinkům požáru,
-
ČSN EN 1992-1-2 Eurokód 2: Navrhování
betonových konstrukcí – část 1 -2: Obecná pravidla – navrhování konstrukcí na
účinky požáru,
-
ČSN EN 1993-1-2 Eurokód 3: Navrhování
ocelových konstrukcí – část 1 -2: Obecná pravidla – navrhování konstrukcí na
účinky požáru,
-
ČSN EN 1994-1-2 Eurokód 4: Navrhování
spřažených ocelobetonových konstrukcí – část 1 -2: Obecná pravidla – navrhování
konstrukcí na účinky požáru,
-
ČSN EN 1995-1-2 Eurokód 5: Navrhování
dřevěných konstrukcí – část 1 -2: Obecná pravidla – navrhování konstrukcí na
účinky požáru,
-
ČSN EN 1996-1-2 Eurokód 6: Navrhování
zděných konstrukcí – část 1 -2: Obecná pravidla – navrhování konstrukcí na
účinky požáru.
-
PROJEKTOVÉ NORMY Změny:
-
ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná
ustanovení,
-
ČSN 65 0201 Změna Z1 Hořlavé kapaliny – Prostory
pro výrobu, skladování a manipulaci,
-
ČSN 730835 Požární bezpečnost staveb – Budovy
zdravotnických zařízení a sociální péče,
-
ČSN 73 0842 Změna Z1 Požární bezpečnost staveb –
Objekty pro zemědělskou výrobu,
-
a další.
NahoruOCHRANA ZDRAVÍ, ZDRAVÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK A ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ
NahoruOchrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního
prostředí
Pohled na střechy z hlediska ovlivnění životního prostředí může být
ve dvou rovinách. Jednak je to v použití materiálů, které neohrožují zdraví
obyvatel a životní prostředí a jednak je to hospodaření s dešťovými
vodami.
První hledisko splníme použitím materiálů a stavebních výrobků:
-
stavební materiály a výrobky určené pro stavby, které splňují
požadavky na výstavbu a mají certifikát;
-
stavební prvky ,které jsou ekologické při plnění svých funkcí ve
střeše, nezatěžují okolí apod.;
-
použitím stavebních prvků s ekologickou výrobou, výroba je
energeticky málo náročná a nejméně poškozuje životní prostředí;
-
použitím stavebních prvků, které budou po dožití recyklovány,
nebo uloženy zpět do přírody aniž by ovlivnily životní prostředí. Budou to
především materiály běžné v okolní přírodě.
Druhé hledisko je v návrhu typu střechy blízkému přírodě.
Nejdůležitější vlastností střech je odvod srážkových vod tak, aby
tyto neovlivnily vnitřní prostor staveb. Tím ovšem střechy působí proti zájmům
životního prostředí. Rychlý odvod dešťových vod do recipientu bez možnosti
vsakování do terénu a tvorby zdravého mikroklimatu. Zvláště velké plochy střech
průmyslových podniků, které navazují na zpevněné komunikační plochy jsou hrubým
zásahem do původní krajiny. Tyto skutečnosti částečně řeší ozeleněné
střechy.
Vlastnosti ozeleněné střechy:
-
Zlepšení odvodňování měst a vodního hospodářství krajiny.
-
Izolace vzduchovou vrstvou v trávě a vrstvou zeminy prostoupené
kořeny s mikrobiálními pochody (reakční teplo).
-
Zvuková izolace a akumulace tepla.
-
Zlepšení atmosféry především ve městech, nákupních a kulturních
zónách.
-
Zlepšení mikroklimatu.
-
Zadržení srážkové vody.
-
Stavebně-fyzikální výhody. Zachycení ultrafialového záření,
zamezení velkého kolísání teplot ochranou vrstvou trávy a zeminy.
-
Zachycování prachu.
-
Výtvarný prvek pro architekturu prostředí.
-
Získání zelených ploch.
Sklon střechy. U sedlových střech nemá sklon překročit
25o. Ploché střechy mají mít sklon minimálně 2 až 3 %.
Druhy ozelenění střech
Druhy ozelenění střech
Přenosná zeleň. Květináčové rostliny a jiné nádoby s rostlinami
slouží k ozelenění střešních teras, parapetů a balkonů.
Extenzivní ozelenění. Zeleň roste na minimu půdy a vyžaduje
minimální péči.
Porost: mech, tráva, byliny, trvalky, keře.
Intenzivní ozelenění. Střecha se stane obytnou zahradou a je možno
ji opatřit příslušenstvím např. pergolami a lodžiemi. Zahrada vyžaduje trvalé
ošetřování a údržbu. Porost: trávník, trvalky, keře, stromy.
Přirozené…