Dotčené orgány státní správy

3.11.2

Dotčené orgány státní správy

JUDr. Irena Novotná

Dotčené orgány státní správy provázejí celý průběh investiční výstavby svými kompetencemi se vyjadřovat k právním úkonům a procesům, a to jak v přípravné, tak i realizační fázi stavby. Pro stavebníka to představuje velké množství administrativní činnosti, často vázané na lhůty a problém s vypracováváním formulářů a jinými podáními k rukám toho kterého dotčeného orgánu. Tato kapitola si klade za cíl zpřehlednit peripetie zákonů vedoucích ke kýženému cíli, kterým je získat nějaké povolení nebo souhlas od nejrůznějších subjektů, které se v dané oblasti pohybují.

 NahoruPrávní úprava

Dotčené orgány státní správy upravuje zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon v platném znění a předpisy související.

 NahoruStavební úřady, jejich činnost a rozdělení

Pro rozhodování a vedení řízení dle stavebního zákona jsou příslušné tzv. stavební úřady. Stavební úřady jsou správní orgány úředního typu povolané k výkonu státní správy v režimu stavebního zákona a souvisejících právních předpisů. Věcná příslušnost určuje, který správní orgán, jaké kategorie a jakého stupně je oprávněn a současně povinen zabývat se a řešit danou problematiku. Stavební zákon rozděluje stavební úřady z hlediska působnosti na obecné a zvláštní.

 NahoruObecné stavební úřady

Obecnými stavebními úřady jsou: ministerstvo, které je ostředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu, krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy a úřad městské části hlavního města Prahy určené statutem, magistrát územně členěného statutárního města a úřad jeho obvodu nebo městské části určené statutem, magistrát statutárního města, pověřený obecný úřad a jako poslední městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31. prosince. Krajské stavební úřady jsou nadřízenými správními orgány stavebních ořadů měst a obcí.

 NahoruZvláštní stavební úřady

Zvláštní stavebními úřady jsou vojenské a speciální. Stavební ořady zvláštní mají zákonem přesně vyjmenovanou působnost, u kterých typů staveb vykonávají svoji činnost. U všech ostatních staveb, které nejsou zákonem vyjmenovány, vykonávají působnost obecné stavební úřady. Je tedy nutné určit, o jakou konkrétní stavbu se jedná.

 NahoruSpeciální stavební úřady

Speciální stavební úřady vykonávají působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování u: staveb leteckých, staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze, staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací a vodních děl. Působnost stavebních úřadů na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady. Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování, vykonávají dále: Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

 NahoruMístní příslušnost stavebních úřadů

Z hlediska místní příslušnosti je stavební úřad určen místem (obcí), kde se stavba nebo její část, popřípadě stavební úpravy, provádí, opravuje, odstraňuje, či má být realizován nějaký jiný stavební záměr. Místní příslušnost určuje vztah předmětu správního řízení ke správnímu orgánu v určitém místě nebo jinak řečeno, určuje, který z věcně příslušných správních orgánů je v řízení příslušný s ohledem na jeho územní obvod. Týká-li se řízení nemovitosti, řídí se místní příslušnost místem, kde nemovitost je (např. řízení o povolení stavby).

Účastníci stavebního řízení a účastníci správního řízení

Právní úprava:

• Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v platném znění, pro účastníky stavebního řízení,

• Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád, v platném znění, pro očastníky správního řízení.

Účastníci stavebního řízení jsou definováni stavebním zákonem. Jedná se o výčet taxativní. Účastníky stavebního řízení stavební zákon, jako zvláštní zákon, vymezuje odchylně od správního řádu, z ustanovení správního řádu lze stanovit skupiny osob obecně definované jako účastníky řízení.

 NahoruÚčastníci správního řízení

Správní řád jako účastníka správního řízení vymezuje:

• v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu,

• v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají,

• účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech,

• účastníky jsou rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon,

• za účastníka bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak.

 NahoruÚčastníci stavebního řízení

Stavební zákon jako účastníka stavebního řízení vymezuje:

• stavebníka, pak vlastníka stavby, na kterém má být provedena stavba nebo stavební úprava, pokud není sám stavebníkem,

• dále vlastníka pozemku, na kterém má být prováděna stavba, není-li stavebníkem,

• vlastníka stavby na pozemku, na kterém má být prováděna stavba a vedle něj i toho, kdo má k tomu pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu,

• vlastníka sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,

• toho, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno.

 NahoruKterý předpis má přednost

Vymezení účastníků řízení správního řízení obsažená ve zvláštních právních předpisech má přednost před obecnou úpravou ve smyslu správního řádu. Což je přímo vyjádřeno ve stavebním zákoně: na postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Tedy pro praxi je důležité si uvědomit, že přednost má úprava ve smyslu správního řádu, pokud se stavební zákon neodkazuje na jiný právní předpis.

 NahoruDotčené orgány – vzájemná součinnost

Principy součinnosti s dotčenými orgány ve vazbě na správní řád, jak je stanoveno v zákoně č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v platném znění, a zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád, v platném znění, dokládají, že orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů, kde je pak poukázáno poznámkou pod čarou na konkrétní zákony chránící zvláštní zájmy. Podle těchto zákonů se pak řídí jednotlivé orgány státní správy hájící své konkrétní zájmy.

 NahoruDotčené orgány ve stavebním řízení

Dotčené orgány ve stavebním řízení jsou tedy ty, jimž zvláštní právní předpisy svěřují ochranu veřejných zájmů, tedy ty orgány, které zabezpečují:

• ochranu složek životního prostředí podle předpisů o péči o zdraví lidu,

• vytvoření zdravých životních podmínek,

• ochranu vod,

• ochranu přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů,

• ochranu zemědělského půdního fondu,

• ochranu lesů a lesní hospodářství,

• opatření na ochranu ovzduší,

• ochranu a využití nerostného bohatství,

• kulturní památky,

• ochranu přírody a krajiny

• odpady.

 NahoruOrgány chránící zájmy

Jde tedy zejména o:

• orgány hygienické služby,

• vodohospodářské orgány,

• orgány veterinární péče,

• inspektoráty lázní a zřídel,

• orgány zemědělského půdního fondu,

• orgány státní správy lesního hospodářství,

• báňské úřady,

• orgány státní památkové péče,

• orgány ochrany přírody

• orgány ochrany ovzduší,

• orgány státní správy v odpadovém hospodářství.

 NahoruDalší orgány ve stavebním řízení

Mimo to jsou však za dotčené orgány ve stavebním řízení považovány také ty orgány, které hájí zájmy, jako je:

• požární ochrana,

• státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení,

• živnostenské podnikání,

• jaderná bezpečnost,

• doprava,

• energetika

• spoje.

 NahoruOrgány chránící zájmy

V této oblasti jsou dotčenými orgány státní správy:

• orgány protipožární ochrany,

• inspektoráty bezpečnosti práce,

• živnostenské úřady,

• Státní úřad pro jadernou bezpečnost,

• orgány dopravy,

• drážní správní orgán,

• Státní letecká inspekce,

• orgány spojů,

• orgány energetické, plynárenské a teplárenské,

• orgány, které zabezpečují zájmy obrany státu a zájmy bezpečnosti státu.

 NahoruÚloha krajských úřadů

Krajské úřady v přenesené působnosti jsou dotčeným orgánem v územním řízení a v řízení dle zvláštních právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách území, které se dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou působností a dále jsou dotčeným orgánem v územním řízení o záměrech, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí.

 NahoruVztah mezi dotčenými orgány a správním orgánem

Ve vztahu mezi dotčenými orgány a správním orgánem, který vede řízení, lze rozlišit dvě linie. Na jedné straně jde o plnění povinností dotčených orgánů, které spočívá v poskytování všech informací důležitých pro zdárný průběh řízení. Na druhé straně v souvislosti s posouzením otázky, zda zahájit řízení s probíhajícím řízením nebo s výkonem dozoru, mají dotyčné orgány právo nahlížet do spisu a právo obdržet kopii materiálů tvořících součást spisu, jsou-li pro výkon jejich působnosti podstatné.

 NahoruČinnost dotčených orgánů dle stavebního zákona

Dotčené orgány dle stavebního zákona vydávají stanoviska, závazná stanoviska, koordinovaná stanoviska, v nichž se vyjadřují k předmětné záležitosti.

 NahoruVymezení dotčených orgánů ve stavebním zákoně

Problematika dotčených orgánů je pro svoji specifickou oblast upravena také v části páté, hlavě čtvrté (Ochrana veřejných zájmů a součinnost správních orgánů) stavebního zákona. To znamená, že je jednoznačně specifikováno, koho zákon za dotčené orgány považuje. Další možné vymezení dotčeného orgánu spočívá v možnosti přiznat toto postavení územně samosprávným celkům a to za předpokladu, že prokáží zainteresovanost do předmětu řízení, které se týká věcí obsažených v samosprávné působnosti obce či kraje.

Případy, kdy se územně samosprávný celek stane účastníkem řízení

Je několik případů, za kterých se může územně samosprávný celek stát očastníkem řízení. Za prvé může vystupovat jako žadatel, respektive jako osoba, na jejíž návrh se řízení zahajuje, v druhém případě může vystupovat jako osoba, která může být rozhodnutím dotčena ve svých právech a povinnostech, které jako právnická osoba má, a za třetí je tady možnost uplatnění postavení dotčených orgánů, které mají územně samosprávné celky, jestliže se věc týká práva ozemního samosprávného celku na samosprávu. Dle tohoto postavení dotčeného orgánu má tedy některé důležitá procesní práva, jako je nahlížení do spisu a obdržet kopie materiálů, které jsou součástí spisu.

 NahoruRozlišení postavení územně samosprávného celku

Zde je potřeba rozlišit, zda má územní samosprávný celek postavení přímo účastníka řízení, nebo má postavení dotčeného orgánu. Posuzuje se podle konkrétní situace, respektive správního řízení. Pokud bychom nemohli aplikovat ustanovení § 27 správního řádu, kde se hovoří o účastnících řízení, bude mít ustanovení § 136 odst. 2 podpůrný charakter a použije se právě toto ustanovení o dotčených orgánech. Posiluje se tak postavení územně samosprávných celků v situacích, kdy nevystupují jako účastník řízení.

 NahoruČinnosti dotčených orgánů

Podle správního řádu je závazné stanovisko úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Správní orgány příslušné k vydání závazného stanoviska jsou dotčenými orgány.

Rozhodnutí podmíněné závazným stanoviskem je zvláštním typem rozhodnutí jak z hlediska obsahového, tak zejména z hlediska procesního.

 NahoruZávazné stanovisko

Závazné stanovisko je definováno jako úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu s tím, že správní orgány příslušné k vydání závazného stanoviska jsou dotčenými orgány. Závazné stanovisko patří mezi podklady správního rozhodnutí. Definice závazného stanoviska, jakožto úkonu správního orgánu, který není rozhodnutím ve správním řízení, vychází z definice správního řízení obsaženého v § 9 správního řádu, resp. Definice správního rozhodnutí obsaženého v § 67 odst. 1 správního řádu.

 NahoruSprávní rozhodnutí se liší od závazného stanoviska

Správním rozhodnutím je pouze takový úkon správního orgánu, který v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách. Závazné stanovisko však takové právní účinky nemá, protože nikomu práva ani povinnosti nezakládá. Z hlediska procesního je závazné stanovisko úkonem správního orgánu prováděným podle části čtvrté správního řádu, tedy kvalifikovaným vyjádřením správního orgánu k určité otázce. Kvalifikovaným proto, že jeho obsah je závazný pro správní rozhodnutí, jehož je závazné stanovisko podkladem. Na vydávání závazných stanovisek se vztahují ustanovení upravující základní zásady činnosti správních orgánů. Také na závazná stanoviska, byť nejsou správními rozhodnutími, se tedy vztahují takové zásady, jakými jsou např. zásada zákazu zneužití pravomoci či zásada legitimního očekávání, a porušení těchto zásad při vydávání závazných stanovisek může vést k jejich zrušení v přezkumném řízení. Obsah závazného stanoviska je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu, jemuž je závazné stanovisko určeno. Závazné stanovisko je podkladem pro rozhodnutí, nevztahuje se však na něj zásada volného hodnocení podkladů pro rozhodnutí. Správní orgán může se závazným stanoviskem nakládat jen takovým způsobem, který mu zákon umožňuje.

Vydávání stanovisek pro účely řízení dle stavebního zákona

Pro účely řízení dle stavebního zákona se dále vydávají stanoviska dotčených orgánů státní správy. Dotčené orgány vydávají pro postupy vedené dle platného stavebního zákona, které nejsou správním řízením, stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Dotčené orgány je uplatňují podle zvláštních právních předpisů a dle stavebního zákona.

 NahoruÚčel stanovisek

Účelem stanovisek orgánů veřejné správy je uplatnit zájmy, jejichž ochrana je těmto orgánům svěřena. Jde vlastně o prezentaci jejich odborného názoru, který není pro orgány nebo osoby, jimž je určen, právně závazný. Je možné mu oponovat posudky, stanovisky nebo vyjádřeními jiných vykonavatelů veřejné správy obsahujícími odlišný názor, popřípadě důkazy (zejména znaleckými posudky).

Posudky, stanoviska a vyjádření představují odborné stanovisko správního orgánu, jejichž účelem je vyjádření odborných názorů v otázkách, které se dotýkají jejich působnosti. Stanoviska a vyjádření jsou závazná pro orgány nebo osoby, kterým jsou určena. Výjimku tvoří závazná stanoviska dotčených správních orgánů, která nejsou rozhodnutím a jejichž obsah je závazný pro výrokovou část správního rozhodnutí.

 NahoruStanovisko – souhlas

Stanoviska dotčených orgánů jsou tedy závazným podkladem pro potřeby jiných postupů než přímo správních řízení podle stavebního zákona. Stanoviska, která slouží pro postupy dle stavebního zákona, které nejsou správním řízením a která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, například se stanovisko – souhlas vyžaduje při uzavírání veřejnoprávní smlouvy na umístění stavby nebo se vyžaduje stanovisko – souhlas za účelem nahrazení vydání stavebního povolení. Tato stanoviska jsou dále závazným podkladem pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy vydávané dle stavebního zákona.

 NahoruJednání stavebníka s úřady

Jiným postupem než správním řízením je například jednání stavebníka s úřady (doklady o jednání s účastníky stavebního řízení, vyjádření, souhlasy, posouzení atd.).

 NahoruZásada kontinuity stanovisek

U vydávání stanovisek platí "zásada kontinuity stanovisek“, podle které jsou dotčené orgány vázány svým stanoviskem vydaným v předchozí etapě řízení. Nová nebo změněná stanoviska mohou ve stejné věci uplatňovat pouze tehdy, budou-li zjištěny a doloženy nové skutečnosti, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky.

Orgán územního plánování jako dotčený orgán v územním řízení

V souvislosti s vydáváním stanovisek je důležité postavení orgánu ozemního plánování jako dotčeného orgánu v územním řízení. Úřad územního plánování v rámci územního řízení bude z hlediska své působnosti posuzovat záměr ve vztahu k územně plánovacím podkladům (územně analytickým podkladům a k pořízeným a zaevidovaným územním studiím). Dále bude úřad územního plánování posuzovat záměr i ve vztahu k územně plánovací dokumentaci, tzn. že v rámci svého vyjádření sděluje stavebnímu úřadu, zda pro dané území je zpracována platná územně plánovací dokumentace, jaký způsob využití je pro danou plochu, popř. pro pozemek, stanoven (tzn. způsob využití určený jako hlavní, přípustný, podmíněně přípustný, nepřípustný), podmínky uspořádání apod. Vyjádření úřadu ozemního plánování v podstatě představuje poskytnutí informace o podmínkách stanovených pro území, ve kterém se má požadovaný záměr uskutečnit. Stavební zákon, jako zvláštní zákon, zakládá působnost úřadu územního plánování jako dotčeného orgánu v územním řízení. Stavební zákon však již blíže nespecifikuje, jakou formou se úřad územního plánování jako dotčený orgán vyjadřuje.

Koordinované stanovisko a koordinované závazné stanovisko

Je-li dotčeným orgánem podle zvláštních právních předpisů tentýž orgán veřejné správy, vydává koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko, zahrnující požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů, které hájí.

 NahoruPodmínky k vydání stanoviska

Koordinované stanovisko nebo…