Cílem pravidelných prohlídek bytových domů je zjištění skutečného stavebně technického stavu, ze kterého bude třeba odvodit potřebu provedení oprav či rekonstrukcí jednotlivých částí domu.
NahoruCíl prohlídek bytových domů
Cílem pravidelných prohlídek bytových domů je zjištění skutečného stavebně technického stavu, ze kterého bude třeba odvodit potřebu provedení oprav či rekonstrukcí jednotlivých částí domu. O provedené prohlídce je třeba vyhotovit záznam. Pro zpracování záznamu o provedení prohlídky domu může sloužit jako příklad vzor záznamu o provedení prohlídky domu a jejích výsledcích, který je uveden v závěru této kapitoly jako vzor A.
Výsledky prohlídky domu je třeba také konfrontovat s údaji, které máme zaznamenány v pasportu domu, a případně je aktualizovat podle stavu zjištěného při pravidelné preventivní prohlídce.
NahoruProvádění větších oprav
Každý vlastník domu je povinen provádět také opravy v bytech, které nemají charakter drobných oprav, a to za předpokladu, že nedošlo při uzavření smlouvy o nájmu bytu k jiné dohodě mezi pronajímatelem a nájemcem bytu.
NahoruProhlídky stavu bytu
Nájemce bytu je povinen za účelem plánované prohlídky stavu bytu a jeho zařízení zpřístupnit byt. Prováděnou kontrolou však nesmí být nájemce obtěžován nad míru přiměřenou poměrům. Pronajímatel je povinen oznámit potřebu kontroly stavu bytu nájemci předem a dohodnout s ním vhodný termín. Pro potřeby praxe se doporučuje používat písemné výzvy.
Dále je nájemce povinen zpřístupnit byt, který užívá na základě smlouvy o nájmu bytu, k provedení oprav v bytě, které má hradit pronajímatel. Nájemce je povinen oznámit bez zbytečného odkladu pronajímateli potřebu těchto oprav v bytě, které má nést pronajímatel a umožnit jejich provedení. Jinak totiž odpovídá za škodu, která by nesplněním této povinnosti vznikla.
Pokud jde o opravu dopředu plánovanou, je třeba dobu provedení opravy s nájemcem předem dohodnout na vhodný termín.
Jde-li o odstranění havarijní závady, kde hrozí nebezpečí z prodlení, měl by nájemce provést takové opatření, aby v případě jeho nepřítomnosti mohl být byt zpřístupněn jinou osobou, kterou pověří (např. příslušník domácnosti, soused nebo známý, který bývá v blízkosti bytu).
V krajním případě – hrozí-li nebezpečí velké škody na zdraví a majetku osob – může pronajímatel vstoupit do bytu bez přítomnosti nájemce. Doporučuje se však vstoupit do bytu nepřítomného nájemce za přítomnosti svědka (svědků) a pořídit o této skutečnosti záznam, ve kterém se osvědčuje sepsat i stav věcí v bytě, aby následně nedocházelo ke zbytečným sporům a nejasnostem.
NahoruTechnické prohlídky
Technických prohlídek se používá v celé řadě případů a z různých důvodů, jako například při:
- začleňování domů do správy (subjektu, který si vybral vlastník a pověřil jej správou),
- provádění preventivních prohlídek domů a nájemních objektů (bytů, nebytových prostorů apod.),
- přejímce nájemních objektů od jejich nájemce při skončení nájmu,
- ověřování požadavků uživatele bytů a nebytových prostorů (nájemců nebo v případě privatizovaného bytového fondu i vlastníků jednotlivých bytů a nebytových prostorů) na údržbu a opravy uplatněné u vlastníka nebo správce bytového domu,
- určování pracovních postupů a spotřeby materiálu k realizaci objednané údržby a oprav,
- stanovení rozsahu velkých dodavatelských oprav pro potřeby rozpočtu, uzavření potřebné smlouvy s dodavatelem nebo projektovou přípravu,
- přejímce dokončených velkých dodavatelských oprav a odstraňování vad a nedodělků,
- řízení o stavbách (přípustnosti stavby, stavební dozor, kolaudační řízení apod.).
Technickou prohlídkou se mají systematicky, podle určitého pořádku, zjistit všechny údaje potřebné k přijetí závěru o nezbytnosti údržby nebo kvalitě provedené údržby. Proto se o výsledku provedené technické prohlídky zpracovává zápis nebo záznam, ve kterém se uvedou všechny závady, lhůty a odpovědnost za jejich odstranění.
NahoruČlenění technických prohlídek
Pro řádné provádění preventivních prohlídek jednotlivých domů, bytů a nebytových prostorů a jejich zařízení se technické prohlídky zpravidla člení na:
- komplexní, které slouží zejména k upřesnění znalostí o skutečném technickém stavu a vybavení bytového fondu a k doplnění a aktualizaci pasportů domů, bytů a nebytových prostorů. Při komplexních prohlídkách se prohlíží celý dům. Komplexní preventivní prohlídky se zpravidla provádějí v pětiletých cyklech;
- dílčí, při nichž se provádějí prohlídky jednotlivých částí domu: jednotlivé byty, nebytové prostory, ale i jednotlivé konstrukční prvky. Dílčí preventivní prohlídky se provádějí zpravidla jednou za rok;
- mimořádné, které sice mají také charakter dílčích, ale provádějí se neplánovaně, jednak po požadavku uživatelů jednotlivých bytů a nebytových prostorů (nájemců, respektive v privatizovaném bytovém fondu vlastníků jednotek) a jednak v případech, které mohou způsobit změnu stavu bytového fondu (jedná se zejména o následky působení nejrůznějších přírodních živlů jako…
