Právní úprava územního plánování

19.11.2024, Ing. arch. Hana Krupníková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Z hlediska systematiky stavebního zákona se územním plánováním zabývá část II. zabývající se výkonem veřejné správy, konkrétně hlava II. této části upravující působnost ve věcech územního plánování a stavebního řádu a zejména část III. (§ 18 až 102) upravující samotnou proceduru územního plánování. Na tento zákon pak navazují prováděcí právní předpisy.

Územní plánování můžeme popsat jako souhrn opatření vztahujících se k možnostem a mezím nakládání s územím. Je to proces soustavného a komplexního řešení funkčního využití území. Územní plánování stanoví zásady organizace území, věcně a časově koordinuje činnost v území ovlivňující jeho rozvoj, zejména výstavbu za současného zachování či rozvíjení hodnot území. Územní plánování má z pohledu stavebního práva povahu určitého předstupně před řízením o povolení záměru a samotnou jeho realizací.

Z hlediska systematiky zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále v textu uváděn jako stavební zákon), se územním plánováním zabývá především část třetí (§ 38–136a). Hlava I této části upravuje cíle a úkoly územního plánování, v hlavě II jsou stanovena obecná a společná ustanovení, hlava III upravuje nástroje územního plánování a poslední hlava IV se zabývá politikou architektury a stavební kultury. Organizace a výkon veřejné správy na úseku územního plánování pak upravuje část druhá hlava II.

V současné době je jediným prováděcím právním předpisem stavebního zákona vztahujícím se plně k územnímu plánování vyhláška č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu. Tato vyhláška  upravuje náležitosti obsahu územně analytických podkladů, rozsah a formu územně analytických podkladů pro území kraje a jejich úplné aktualizace předkládaných k projednání radě kraje, formáty údajů o území a podmínky jejich poskytování, náležitosti obsahu a strukturu zadání zásad územního rozvoje, územního plánu a regulačního plánu a náležitosti obsahu zadání změny územně plánovací dokumentace. Současně vyhláška stanovuje obsah jednotného standardu územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území a územních opatření a požadavky na strojově čitelný formát územní studie. Částečně je z pohledu územního plánování aplikovatelná také vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, a to zejména v části požadavků na vymezování pozemků. 

 NahoruCíle a úkoly územního plánování

Cílem územního plánování, tak jak jej deklaruje stavební zákon, je soustavně a komplexně řešit funkční využití území, stanovovat zásady jeho plošného a prostorového uspořádání a vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Za tímto účelem vyhodnocuje potenciál rozvoje území a prognózy jeho dalšího vývoje. Udržitelný rozvoj je tak ve vztahu k území postaven na třech pilířích, jimiž jsou životní prostředí, hospodářský rozvoj a v neposlední řadě sociální a kulturní potřeby obyvatel území. Cílem územního plánování je také zvyšovat kvalitu vystavěného prostředí sídel, rozvíjet jejich identitu a vytvářet funkční a harmonické prostředí pro každodenní život jejich obyvatel.

Územní plánování chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a ochranu a rozvoj zelené infrastruktury. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na možnosti rozvoje území a míru využití zastavěného území.

Úkolem územního plánování je ve veřejném zájmu zejména:

• zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty;
• stanovovat koncepci využití a rozvoje území, včetně dlouhodobé urbanistické koncepce sídel, rozvoje veřejné infrastruktury a ochrany volné krajiny a stanovení podmínek prostupnosti území;
• prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb a využitelnost navazujícího území, jejich přínosy, problémy a rizika s ohledem na ochranu veřejných zájmů a hospodárné využívání území; pro tyto změny navrhovat a stanovovat podmínky pro jejich provedení;
• stanovovat urbanistické, architektonické, estetické a funkční požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na míru využití území, umístění, uspořádání a řešení staveb a kvalitu veřejných prostranství;
• vytvářet předpoklady pro hospodárné využívání území, zejména důsledným využíváním zastavěného území sídel prostřednictvím cílené revitalizace znehodnocených nebo zanedbaných ploch;
• s ohledem na charakter území a kvalitu vystavěného prostředí vyhodnocovat a, je-li to účelné, vymezovat vhodné plochy pro výrobu, a to včetně ploch pro výrobu elektřiny, plynu a tepla se zohledněním cílů energetické koncepce a klimatických cílů státu;
• stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury, pro kvalitní bydlení a pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu;
• vymezovat veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření;
• vytvářet a stanovovat podmínky pro snižování nebezpečí v území, zejména před účinky povodní, sucha, erozních jevů a extrémních teplot;
• uplatňovat požadavky na adaptaci sídel a uspořádání krajiny vyplývající ze změny klimatu;
• určovat nutné asanační a rekultivační zásahy do území;
• regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních a nerostných zdrojů, vytvářet a stanovovat podmínky pro jejich využití.

Důležitým úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů pořizované koncepce na udržitelný rozvoj území. Součástí posouzení vlivu na udržitelný rozvoj je i posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, tzv. SEA. Součástí vyhodnocení vlivů na životní prostředí je i posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (lokality soustavby Natura 2000) podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

 NahoruNezastavěné území

Jaké záměry lze v nezastvěném území s ohledem na jeho charakter povolovat je uvedeno v ustanovení § 122 stavebního zákona. Jedná se o záměry pro:

• veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace;
• vodní hospodářství;
• vyhledávání, průzkum a těžbu nerostů a zvláštní zásahy do zemské kůry;
• snižování nebezpečí havárií, ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků;
• zemědělství a lesnictví;
• ochranu přírody a krajiny;
• zlepšení podmínek jeho využití pro rekreaci a cestovní ruch, např. cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra;
• zázemí lesních mateřských škol a výdejen lesních mateřských škol, jedná-li se o drobnou stavbu (parametry těchto staveb a zařízení jsou uvedeny v příloze č. 1 stavebního zákona – musí splňovat celkovou zastavěnou plochu všech staveb do 55 m², s výjimkou hygienického zařízení, musí být bez podsklepení a můžou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží).

U výše uvedených záměrů přitom doplňková funkce bydlení nebo pobytové rekreace není přípustná. Všechny předěmtné záměry lze v nezastavěném území povolit pouze za podmínky, že je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. Přitom oproti předchozí právní upravě, tj. zákonu č, 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2023, vypadlo, že toto vyloučení lze učinit pouze s ohledem na ochranu veřejného zájmu, tzn. nikoliv pouze projevem vůle samosprávy, jako je tomu nyní.

 NahoruOrganizace a výkon veřejné správy

Působnost ve věcech územního plánování vykonávají vláda a orgány územního plánování, kterými jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo obrany, úřady územního plánování a obecní úřad, který získal potvrzení o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti. Působnost dále vykonávají také zastupitelstvo obce, zastupitelstvo kraje, rada obce a rada kraje. Kompetence na úseku územního plánování svěřené vládě, orgánům územního plánování a uvedený orgánům kraje a obce stavebním zákonem doznaly oproti předchozí právní úpravě změn.

Nadále se však na úseku územního plánování prolínají přenesená a samostatná působnost obcí a krajů, když vlastní pořizování územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území (včetně jeho vydání) a územních opatření probíhá v přenesené působnosti, zatímco rozhodnutí o pořízení územně plánovací dokumentace nebo územních opatření o stavební uzávěře nebo o asanaci území, schvalování některých dílčích kroků v průběhu pořizování (schválení zadání a návrhu výběru nejvhodnější varianty), projednání a schválení zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace, závěrečné vydání územně plánovací dokumentace a územního opatření a uplatňování připomínek v procesu pořizování je výkonem samosprávy.

Územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území  i územní opatření se vydávají formou opatření obecné povahy, která jsou přezkoumatelná jak postupem podle správního řádu (§ 174) nadřízeným orgánem, tak postupem podle soudního řádu správního u správního soudu.

 NahoruVláda

Stavebním zákonem došlo zejména k rozšíření kompetecí vlády. Vláda:

• schvaluje politiku architektury a stavební kultury;
• rozhoduje o pořízení politiky územního rozvoje a následně ji schvaluje;
• projednává a schvaluje zprávu o plnění politiky územního rozvoje a politiky architektury a stavební kultury;
• vydává územní rozvojový plán;
• projednává a schvaluje zprávu o uplatňování územního rozvojového plánu;
• vydává v případě změn v území celostátního významu územní opatření o stavební uzávěře;
• vydává územní opatření o asanaci území, pokud svým významem, rozsahem nebo využitím území ovlivní více krajů nebo států.

 NahoruMinisterstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo pro místní rozvoj je nadřízeným správním orgánem krajských úřadů jako úřadů územního plánování a:

• vykonává kontrolu ve věcech územního plánování;
• pořizuje politiku architektury a stavební kultury, politiku územního rozvoje a územní rozvojový plán a k tomu potřebné územně plánovací podklady (popřípadě je pořizuje také pro plnění dalších svých úkolů);
• pořizuje územní opatření o stavební uzávěře (pro změny v území celostátního významu) a o asanaci území (pokud svým významem, rozsahem nebo využitím území ovlivní více krajů nebo států);
• vede národní geoportál územního plánování a vkládá do něj data;
• zajišťuje metodickou podporu uplatňování soudobých poznatků vědy a techniky a metodicky sjednocuje výkladovou a aplikační činnost krajských úřadů a obecních úřadů v oblasti územního plánování, urbanismu a architektury.
• vykonává také další činnosti podle stavebního zákona (např. vede a spravuje seznam oprávněných investorů, uděluje výjimku z kvalifikačních požadavků vzdělání úředníkům územních samosprávních celků, které vykonávají územně plánovací činnost, uděluje oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti zástupci pořizovatele atd.).

 NahoruMinisterstvo obrany

Ministerstvo obrany vykonává působnost na úseku úzenmního plánování pouze na území vojenských újezdů, pro která:

• pořizuje a vydává územní a regulační plán;
• pořizuje územně plánovací podklady – v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování uvedených typů územně plánovací dokumentace, popřípadě pro svou další územně plánovací činnost;
• vkládá data do národního geoportálu územního plánování.

Stavební zákon oproti předchozí právní úpravě nesvěřuje žádné kompetence újezdním úžadům.

 NahoruKrajský úřad

Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako úřadů územního plánování a obecních úřadů, které zajistily splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti, a jako úřad územního plánování:

• vykonává kontrolu ve věcech územního plánování;
• pořizuje zásady územního rozvoje a k tomu potřebné územně plánovací podklady (popřípadě je pořizuje také pro svou další územně plánovací činnost );
• pořizuje územní opatření o stavební uzávěře (pro změny v území nadmístního významu) a o asanaci území (pokud svým významem, rozsahem nebo využitím území ovlivní více obcí);
• vkládá data do národního geoportálu územního plánování;
• vydává potvrzení obecnímu úřadu o splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon územně plánovací činnosti;
• vykonává další činnosti podle stavebního zákona (např. přezkumává soulad plánovacích smluv s právními předpisy a rozhoduje spory z ní, zajišťuje zveřejnění rozhodnutí o zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části, příp. územního opatření nebo jeho části, v přezkumném řízení atd.).

Zastupitelstvo kraje rozhoduje o pořízení zásad územního rozvoje, schvaluje jejich zadání a schvaluje také návrh výběru nejvhodnější varianty v návrhu této územně plánovací dokumentace, vydává zásady územního rozvoje a projednává a schvaluje zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje.

Stavební zákon oproti…